Nemocnice se stále více zaměřují na digitalizaci celého procesu péče, nikoli jen na elektronickou dokumentaci. Do popředí se dostávají pacientské cesty, klinická data i umělá inteligence. Na 6. ročníku summitu Zdravotnického deníku Ekonomika zdravotnictví to řekl generální ředitel Infini One Václav Vachta. Vyzval i k zavádění úhrad v telemedicíně, v čemž ho podpořili zástupci pojišťoven.
Tři výrazné trendy toho, co v rámci digitalizace poptávají klienti, pozoruje Václav Vachta z pozice poskytovatele rozšířeného nemocničního informačního systému a dalších digitálních komponent pro velké nemocnice.
Velmi poptávaná je podle něj digitalizace cesty pacienta a klinických protokolů této cesty. „V tom je stále velký prostor pro zefektivnění. Řada subjektů si to uvědomuje, investuje a často čeká nějakou podporu v úhradě,“ popsal Vachta.
O podporu pacientských cest a klinických protokolů mají podle Vachty poskytovatelé spontánní zájem. „A doporučoval bych, aby úhradový systém na tento zájem dostatečně reagoval,“ řekl.
Cestou pacienta ke kratším hospitalizacím
Konkrétně zmínil dvě oblasti, kterých se to silně týká – první je prevence, a především terciální prevence. „Jedná se o už chronicky nemocné pacienty, kteří pravidelně docházejí na kontroly. Například o diabetiky, kterých je v Česku přes milion,“ uvedl Vachta s tím, že počet diabetiků bude vzhledem k demografickým změnám stále narůstat.
Systém podle Vachty potřebuje, aby byli diabetici dobře kompenzovaní, ideálně vyléčení, pokud to jde. „Aby nepřepadali do náročnějších stadií a komplikací, jako jsou diabetická noha a podobně. U nich jsou totiž náklady na péči vysoké.
Silná je potřeba dobré pacientské cesty také v oblasti kloubních náhrad podle metodiky ERAS (soubor opatření, jejichž cílem je snížit pacientův předoperační stres, pozn. red.). „Pacientská cesta začíná zhruba 8 týdnů před hospitalizací a končí dlouho po rehabilitaci. A má velmi dobré klinické výsledky. Vede ke kratším hospitalizacím a k méně komplikacím,“ upozornil Vachta.
Data jako velké téma
Další zásadní téma digitalizace jsou data. „IT ředitelé velkých nemocnic dnes v oblasti elektronizace řeší právě data – datové platformy, sklady a podobně. Řeší, aby měli data nejen pro ad hoc reporting v pojišťovně nebo v ÚZIS (Ústav zdravotnických informací a statistiky), ale aby měli opravdu klinická data ve správné formě pro správný účel,“ vysvětlil Vachta.
Hodně se podle něj dnes diskutuje i sekundární využití dat pro vědeckovýzkumnou činnost. „Data pak umožňují mířit klinické výsledky na nasazenou léčbu, na pacientské cesty. Poskytovatelé skrz data mohou velmi efektivně komunikovat s plátci a prokazovat, že něco funguje, že to má outcome,“ řekl Vachta s tím, že Infini One spolupracuje na tvorbě datové platformy, která v sobě nese zahraniční standardy pro vědeckovýzkumnou činnost s Českým vysokým učením technickým (ČVUT).
Musíme umět pracovat s chybami
Třetím silně poptávaným tématem elektronizace je podle ředitele Infini One je umělá inteligence v nemocničních procesech. „To je oblast, která se rozvíjí každý měsíc o výrazný kus dál. V Infini One se soustředíme zejména na podporu zdravotní dokumentace, jak z pohledu její tvorby, tak i práce s ní,“ uvedl Vachta.
Interoperabilita podle něj přinese to, že lékař bude mít k dispozici daleko víc informací o pacientovi, protože budou sdíleny i z jiných zdravotnických zařízení. Bude je ale muset umět zpracovat. „To znamená, že pokud nebude mít efektivní nástroj pro práci s informacemi, jeho efektivitu to spíš zhorší. A vznikne časový problém,“ upozornil.
Vachta také vyzývá k většímu vpuštění umělé inteligence do diagnostiky. „AI, stejně jako lidé, bude dělat chyby. Ale my musíme umět pracovat s chybami. Je to jediná cesta, jak dnes efektivně lze uvolnit kapacity ve zdravotnictví,“ míní. Upozorňuje ale i na hrozící konflikt zájmů: „Odborné společnosti se musí vyjádřit k tomu, jestli se má AI hradit. Na druhou stranu má ale AI zástupce odborných společností nahrazovat.“
AI boduje na více frontách
Odborné společnosti zavádění AI neděsí, reagoval v diskusi místopředseda České gastroenterologické společnosti Martin Bortlík. „AI je potenciálně velmi užitečný nástroj. Doufám, že bude pomáhat pacientům k mnohem rychlejší dostupnosti té péče, kterou potřebují. V gastroenterologii už jsou nástroje, které se dají využít v klinické praxi, jsou ověřené. Existují data a studie, které ukazují, že to má smysl, že to zvyšuje záchyt třeba některých patologií. Nicméně je zároveň třeba říci i to, že umělá inteligence není zadarmo,“ řekl Bortlík v diskusi.
Podle ředitele Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) Ivana Duškova může umělá inteligence odborným společnostem pomoci i personálně. „Část z nich si stěžuje, nemají dostatečné personální kapacity. Odpovídáme jim: Budeme mít technologie, které vám pomůžou a vy se pak můžete věnovat nějaké práci s vyšší přidanou hodnotou,“ řekl Duškov.
A dodal, že plátci využijí AI i jinak. Z hlediska výkaznictví a revizní činnosti nám v rešerších ukazuje AI opravdu zajímavé věci. To je digitalizace a práce s daty, která se primárně netýká poskytování péče a zvyšování její kvality, ale spíš péče řádného hospodáře,“ popsal Duškov další možnosti. A dodal: „Pokud bychom veřejně vyhlásili, že budeme mít v příštím roce pokročilé AI nástroje na výkaznictví a na kultivaci revizní činnosti, tak si myslím že se systém začne kultivovat sám od sebe v rámci pudu sebezáchovy.“
Úhrady pro telemedicínu plátci podporují
Podle Vachty by rozvoji elektronizace českého zdravotnictví výrazně pomohly i úhrady za telemedicínské služby. „Proč není adekvátní úhrada, nechápu zejména u pacientů, kteří jsou kompenzovaní u lékaře. Pokud by u nich lékař využil online konzultaci, je to v řadě případů dostatečné. Případně se rozhodne, že si pacienta pozve,“ řekl Vachta. A upozornil, že telemedicína může podle zahraničních zkušeností výrazně zkrátit čekací doby.
Zástupci plátců Vachtu v diskusi ujistili, že s úhradami pro telemedicínu počítají. „Stále jsme čekali na úpravu legislativy. Ale už nemůžeme čekat. Telemedicína bude v některých případech naprosto standardní součástí úhradových mechanismů,“ řekl Duškov. A připomněl, že telemedicína není jen „doktor na telefonu“, ale i řada vzdálených monitorovacích aktivit.
Že jsou plátci v diskusích už dál, potvrdil generální ředitel České průmyslové zdravotní pojišťovny (ČPZP) David Šmehlík. „Jedna debata probíhá na úrovni základního úhradového mechanismu, tedy úhrady telemedicínské konzultace. A druhá na úrovni úhrady vzdáleného monitoringu. Ta se nebude odehrávat na úrovni výkonu pro praktika nebo sestru, ale na úrovni disease management programu. Bude možné definovat hodnotu pro pacienta, pro péči – obecně tak asi budeme směřovat k úhradě za dispenzarizaci a za kvalitu, nejenom za výkony,“ vysvětlil Šmehlík.
Úhrady pro telemedicínu podporuje také generální ředitel Zdravotní pojišťovny ministerstva vnitra (ZPMV) Ondřej Felix. „Snažíme se naše procesy nastavit tak, abychom byli schopni zkontrolovat, že je outcome opravdu takový, jaký chceme. Podporujeme telemetrii, protože to je budoucnost. A v zahraničí už plně běží, takže nevymýšlíme nic nového, pouze implementujeme to, co už vymyslel někdo jiný,“ uzavřel Felix.
Poděkování za podporu summitu patří zdravotním pojišťovnám VZP, ZPMV a ČPZP, společnostem AKESO, Roche, Sanofi, Novartis, MSD, Zentiva, Medicalc, AbbVie, Takeda, Sprinx Pharma, Tiscali Media a Asociaci soukromých poskytovatelů zdravotních služeb.
