Vláda minulý měsíc vrátila k přepracování návrh, který měl umožnit očkování proti chřipce přímo v lékárnách. Podle Ireny Storové, výkonné ředitelky Asociace provozovatelů lékárenských sítí (APLEKS), jde o promarněnou šanci na posílení prevence. Zaráží ji především argumentace odpůrců, kterou považuje za odtrženou od reality a založenou na iracionálních obavách. Jak sdělila Zdravotnickému deníku, lékárníci jsou podle ní odborně i prakticky připraveni chránit zdraví pacientů. V boji za dostupnější zdravotní péči proto hodlají pokračovat.
Rozhodnutí kabinetu nepustit návrh do další fáze schvalování vyvolalo v odborném prostředí rozčarování. O rozšíření očkovacích kapacit se v České republice hovoří dlouhodobě a podpora prevence (nikoliv přímo očkování) v lékárnách je dokonce součástí samotného programového prohlášení vlády.
Záměr navíc získal záštitu řady lékařských odborných společností, což posilovalo naději, že se novinka brzy stane praxí. Místo finálního schválení však přišel odklad a pokyn k přepracování, což Asociace provozovatelů lékárenských sítí vnímá jako krok zpět v době, kdy Česko dlouhodobě zápasí s velmi nízkou proočkovaností populace.
Obavy z anafylaktického šoku neodpovídají datům
Jedním z hlavních protiargumentů, které během politické i odborné debaty zaznívaly, byla obava z rizika závažných alergických reakcí po aplikaci vakcíny. Irena Storová však upozorňuje, že tyto výhrady neodpovídají reálným statistikám z českého zdravotnictví.
„Samozřejmě jde o závažnou vzácnou komplikaci a každý, kdo očkuje, na ni musí být připravený. Zároveň ale máme data přímo z českého prostředí. Podle informací Státního ústavu pro kontrolu léčiv (SÚKL) se bezprostřední anafylaktická reakce v hlášeních za posledních pět let neobjevila ani jednou. Lékárník by ji uměl zvládnout stejně dobře jako praktický lékař,“ vysvětluje šéfka APLEKS.
Podle ní je nešťastné podléhat mýtům místo práce s faktickými daty. „Chřipka je onemocnění, které řešíme každý rok. Opakuje se cyklicky, týká se velké části populace a přesto máme v České republice dlouhodobě velmi nízkou proočkovanost. Proto je podle mě namístě hledat všechny bezpečné a praktické možnosti, jak lidem očkování nabídnout. A ne hledat zástupné iracionální argumenty motivované jinými zájmy.“
Lékárníci pracují s medikací i anamnézou běžně
Další časté pochybnosti směřují k tomu, zda farmaceuti zvládnou před aplikací vakcíny správně posoudit zdravotní stav pacienta. Storová však zdůrazňuje, že zjišťování zdravotní historie a posuzování rizik je každodenní náplní jejich práce. Dnes navíc disponují moderními nástroji, které jim dávají detailní přehled o léčbě daného člověka.
„Lékárník pracuje s lékovým záznamem pacienta, zná jeho užívanou medikaci, ze které umí vyčíst řadu informací ohledně onemocnění, se kterými se akutně nebo chronicky léčí a je zvyklý před výdejem léků zjišťovat základní anamnestické informace. Základní anamnestický dotazník před očkováním je něco, s čím je proškolený farmaceut schopný pracovat,“ připomíná Storová s tím, že při jakékoli pochybnosti by byl pacient samozřejmě nasměrován do ordinace lékaře.
Ředitelka asociace lékárenských sítí poukazuje také na to, že podobná skepse není na místě ani s ohledem na fungování běžných očkovacích center, kam lidé chodí bez předchozí hlubší znalosti ze strany tamního personálu. „Neměli bychom vytvářet dojem, že očkování je něco mimořádně komplikovaného a nedostupného. Je to standardní nástroj prevence a naším cílem by mělo být, aby se k němu lidé mohli bezpečně a jednoduše dostat.“
Konkurence praktickým lékařům?
Asociace odmítá interpretaci, že by očkování v lékárnách mělo jakkoli nahradit nebo ohrozit ordinace praktických lékařů. Naopak má jít o synergii a rozšíření možností pro občany, pro které může být návštěva lékárny časově i místně výrazně dostupnější.
„Nikdo nechce nikoho nutit, aby se nechal očkovat v lékárně. Kdo se chce očkovat u svého praktického lékaře, ať jde k němu. Kdo chce využít očkovací centrum, má ho mít k dispozici. A pokud existuje možnost bezpečně využít také proškoleného farmaceuta, v lékárnách jakožto časově i místně nejdostupnějších zdravotnických zařízeních, proč ji lidem nenabídnout?“ ptá se Storová.
I přes současný odklad návrhu zástupkyně řetězcových lékáren boj za snazší přístup k prevenci nevzdává. „Za mě by tato debata rozhodně neměla skončit. A my ji jako asociace budeme určitě dále otevírat napříč politickým i odborným spektrem,“ říká Storová.
Vracení materiálu k přepracování tak bere jako výzvu k další odborné diskusi a hledání kompromisního řešení, které bude fungovat v běžné praxi. „Ve výsledku přece nejde o to, kdo člověka naočkuje. Jde o to, aby se k bezpečnému očkování vůbec dostal. Dobrovolnost, bezpečnost a co nejširší dostupnost prevence – to by mělo být společným cílem,“ dodává ředitelka APLEKS.
