Veřejné zdravotní pojištění od roku 2023 hospodařilo každý rok se schodkem. Loni byl 4,6 miliardy korun, předloni o 38,7 % vyšší. Vyplývá to z materiálu, který v pondělí vzala na vědomí vláda. Pojišťovny čerpají z rezerv, na konci letošního roku budou mít podle zářijového vyjádření ministra zdravotnictví Adama Vojtěcha (za ANO) na účtech 33 miliard korun, což je nejméně od roku 2017. Letošní deficit by mohl být podle odhadu Svazu zdravotních pojišťoven až 22,8 miliardy korun, ministerstvo zdravotnictví dříve uvádělo 15 miliard.
V systému veřejného zdravotního pojištění působí sedm zdravotních pojišťoven. Loni byly jejich výdaje 536,1 miliardy korun, letos hospodaří s 555,8 miliardy Kč a na příští rok mají naplánované výdaje přesahující 605 miliard korun.
Finanční udržitelnost systému je oslabená
„Všechny zdravotní pojišťovny dosáhly záporného salda hospodaření,“ píše se v materiálu hodnotícím rok 2025. „Na základě výše uvedeného lze pro rok 2025 konstatovat oslabení finanční udržitelnosti systému veřejného zdravotního pojištění,“ uvádí v něm ministerstvo zdravotnictví.
Letos vláda hospodaření pojišťoven ovlivnila předsunutím platby z července na duben a převodem 7,9 miliardy korun z rezerv Všeobecné zdravotní pojišťovny (VZP) k ostatním zdravotním pojišťovnám. Na příští rok vláda plánuje mimořádnou valorizaci platby za státní pojištěnce, meziročně stát podle návrhu rozpočtu vydá o 16,5 miliardy korun víc.
Výdaje na pojištěnce
Loňské příjmy z přerozdělení pojistného, jejichž naprostou většinu tvoří právě příspěvek státu za děti, seniory nebo nezaměstnané, byly 158,6 miliardy korun. Tvořily tak necelých 30 %, státních pojištěnců bylo v systému 6,03 milionu, tedy téměř 57 %.
Na zdravotním pojištění pojišťovny od zaměstnanců, zaměstnavatelů, podnikatelů a dalších plátců vybraly 365,2 miliardy korun. Meziročně částka vzrostla o 22,6 miliardy, tedy zhruba o 6,6 %. Průměrně pojišťovny na jednoho pojištěnce přijaly 49.016 korun. U státních pojištěnců dal stát 25 524 korun, tedy částku o 48 % nižší.
Průměrné výdaje na jednoho pojištěnce byly loni 49 442 korun, o 426 korun nižší než průměrné příjmy. Přímo na zdravotní služby pojišťovny vydaly 522,73 miliardy korun, což bylo asi 97,5 % všech nákladů. Na svůj provoz čerpaly zhruba deset miliard korun, tedy necelá dvě procenta výdajů.
Dopady stárnutí a úhradové vyhlášky
Meziročně vzrostly náklady na zdravotní služby o 4,7 %. Podle materiálu je to důsledek úhrad stanovených ministerstvem zdravotnictví v úhradové vyhlášce, dohodami pojišťoven s poskytovateli péče a zvýšením objemu poskytovaných služeb.
„Další faktory zvyšující dlouhodobě náklady na zdravotní služby jsou především stárnutí populace a postupný nárůst vysoce nákladných zdravotních služeb,“ píše se v materiálu. Podle ministerstva zdravotnictví, které materiál připravilo, přibývá velmi finančně nákladných léků a inovativních léčebných postupů.
Více než polovinu nákladů veřejného zdravotního pojištění dlouhodobě spotřebuje lůžková péče, loni šlo o 55,9 %. Náklady ambulantního sektoru byly 28,8 %. Jejich poměr se dlouhodobě příliš nemění. Za pět let stoupl v obou segmentech o 0,8 procentního bodu a vyplacené částky vzrostly zhruba o polovinu. Náklady lůžkové péče byly loni 294,8 miliardy korun, ambulantní péče 151,9 miliardy Kč.
Lékaři chybějí všude
Ministerstvo v dokumentu uvádí, že se nedaří zajistit k plné spokojenosti všech pojištěnců v místě jejich bydliště praktického lékaře pro děti, pro dospělé, stomatology a psychiatry. „A to v důsledku pokračujícího stárnutí lékařů, nižší atraktivity odlehlých regionů a mírného snižování úvazkové kapacity lékařů,“ píše se v materiálu. Problémy podle něj už nejsou jen v příhraničí či periferiích, ale téměř ve všech regionech.
„Zdravotní pojišťovny se proto u poskytovatelů primární péče snaží aktivně podporovat nejen vznik nových praxí, ale i jejich generační obměnu,“ uvádí dále. Podobně jako ordinace pojišťovny s cílem zachování dostupnosti péče více podporují i provoz některých lékáren.
