Hnutí ANO před krajskými volbami v roce 2024 slíbilo podporu vzniku nové lékařské fakulty v Ústeckém kraji. V nedávné odpovědi na interpelaci ale premiér Andrej Babiš uvedl, že zřízení nové medicíny nyní není reálné, chybějí především pedagogové a vybudování nové instituce by si vyžádalo vysoké investice. Kraj proto rozvíjí spolupráci se stávajícími lékařskými fakultami.
Na nesplněný slib z roku 2024 upozornil ve středu poslanec Jan Papajanovský (STAN). Ve Sněmovně připomněl, že v současnosti má ANO zastoupení jak ve vedení Ústeckého kraje, tak na ministerstvu zdravotnictví. To jsou podle něj příznivé podmínky pro to, aby kraj, jeho nemocnice a stát na vzniku fakulty spolupracovaly. Vznik nové medicíny v Ústí nad Labem měl pomoci řešit zdejší dlouhodobý nedostatek lékařů. Hnutí ANO tento záměr výslovně popsalo v programu pro krajské volby v roce 2024. „Podpoříme vznik nové lékařské fakulty,“ stálo v něm.
Babiš: Nová fakulta nyní není reálná
Papajanovský nyní citoval odpověď premiéra Andreje Babiše (ANO) na jeho interpelaci ze září. „Na základě vyhodnocení veškerých dostupných dat a informací, dosavadních jednání, diskusí a existujících programů (…) bylo konstatováno, že zřízení nové lékařské fakulty v Ústeckém kraji v současné době není reálné,“ řekl premiér.
Papajanovský žádá, aby vláda svůj postoj vysvětlila. „Nerozumím tomu, jak je možné občanům Ústeckého kraje něco slibovat, co by skutečně pomohlo, a následně od toho slibu ustoupit,“ uvedl ve Sněmovně.
Kraj rozvíjí spolupráci se stávajícími školami
Ústecký kraj během posledních let uzavřel smlouvy se všemi třemi pražskými lékařskými fakultami Univerzity Karlovy. Naposledy, v prosinci 2025, šlo o dohodu se 3. lékařskou fakultou UK. Studentům pátého a šestého ročníku všeobecného lékařství umožňuje absolvovat klinickou výuku v ústeckých nemocnicích. Praxe se tam zaměřují na vybrané klinické obory a mají studentům nabídnout zkušenosti s péčí o pacienty v regionálním prostředí.
Při podpisu této smlouvy ústecký hejtman Richard Brabec vysvětloval důvody, proč teď kraj o založení samostatné lékařské fakulty neusiluje. Za hlavní překážku označil nedostatek pedagogů a vysoké investiční náklady. Kraj se proto rozhodl rozvíjet klinickou výuku studentů stávajících fakult v nemocnicích Krajské zdravotní.
„Nebudeme několik let čekat na vytvoření fakulty. Budeme spolupracovat se studenty, kteří se mohou v Ústí nad Labem a jiných nemocnicích dostat k výkonům, ke kterým se v Praze nedostanou,“ řekl tehdy Brabec Ústeckému deníku. Jeho slova nyní Zdravotnickému deníku potvrdila také mluvčí Ústeckého kraje Magdalena Fraňková s tím, že přístup kraje se v tomto nemění.
Založení nové lékařské fakulty je obtížné
Že je založení nové lékařské fakulty mimořádně náročný a dlouhodobý projekt nevnímá pouze kraj. Totožný pohled mají děkani stávajících lékařských fakult, kteří hospodaří s rozpočty v řádech stovek milionů až miliard korun.
„Nestačí vybudovat posluchárny a přijmout studenty. Náročné je zejména zajistit dostatek kvalitních pedagogů teoretických oborů, ale také klinických odborníků, kteří vedle výuky pracují v nemocnicích. Nezbytné je také propojení s nemocnicemi, které poskytnou zázemí pro praktickou výuku, dostatek pacientů a pracoviště pro výuku jednotlivých oborů,“ vysvětluje děkan 1. LF UK Martin Vokurka.
A dodává: „K tomu se přidávají náklady na infrastrukturu, výzkum a dlouhodobé financování. Nová instituce musí získat potřebná oprávnění a akreditace a zajistit návaznost výuky od prvního ročníku až po klinickou přípravu ve vyšších ročnících. První absolventi přitom přijdou až po několika letech.“
Pokud je cílem rychle řešit nedostatek lékařů v určitém regionu, považuje Vokurka rozšíření klinické výuku ve spolupráci s už existujícími fakultami za efektivnější. Stávající lékařské fakulty navíc s podporou státu zvýšily počty absolventů a při jejich vzdělávání využívají spolupráci s regionálními nemocnicemi. Právě touto cestou se vydal také Ústecký kraj.
