Ivo Hlaváč: Důvěra-SARS-CoV-2

    Epidemie koronaviru je velkým testem. Exekutivy, krizového řízení a komunikace státu, zdravotního systému, ale i našich stále křehkých demokratických hodnot. Obávám se, že tváří v tvář několikaměsíční pandemii jsme v žádné části tohoto drsného testu, snad kromě obětavého fungování zdravotníků v první linii, neprošli úplně ideálně.

     

    Nemá velkou cenu ztrácet čas bědováním nad chybami vlády a nad až groteskně často se opakujícími chybami v komunikaci. Osobně za tu největší chybu považuji absolutní zanedbání ochrany zařízení zdravotní a sociální péče o naše seniory.

    Jeden z mála argumentů pro lockdown, který sdílím, je aktuální situace v zařízeních sociálních služeb a intenzita šíření infekce mezi nejohroženější skupinou obyvatel. Že právě kohorta starších osob, často polymorbidních pacientů, zůstala téměř bez ochrany, je mimořádné a neomluvitelné selhání.

    V posledních dnech mnoho různých skupin vyzývá k lockdownu, tedy k úplnému uzavření ekonomiky, de facto k její redukci na fungování páteřní sítě kritické infrastruktury. Různí propagátoři mají přitom různé motivy. Mám naprostý respekt k výzvě MUDr. Milana Kubka, i když s ním z mnoha důvodů nesouhlasím. Chápu ale, proč tak činí, a hlavně – činí tak otevřeně, srozumitelně a veřejně…

    Naopak cítím velké rozpaky nad výzvami různých skupin analytiků, kteří velice systematicky a zásadně ovlivňují rozhodování vlády a jednotlivých ministrů, není ale přitom vůbec jasné, zdali jejich mnohdy poněkud „alarmistické“ modely a prognózy prošly odbornou a transparentní oponenturou, jaký „zájem“ tyto skupiny reprezentují a jakou faktickou odpovědnost za své aktivity nesou.

    Naše aktuální situace je charakteristická množstvím analytiků, matematiků a sociálních inženýrů, kteří ministrům a jejich poradním sborům předkládají různé modely a projekce. Rozhodně nechci zpochybňovat erudici těchto osob. To mi nepřísluší. Jejich angažmá, a především dopadu jejich aktivit však chybí jedna zásadní drobnost – důvěra. Důvěra těch, na které opatření dopadají. Francis Fukuyama kdysi ve stejnojmenné knize velice plasticky popsal, co se děje se společností a ekonomikou, ve které převládne nejistota a strach z budoucnosti, pociťovaná nepředvídatelnost, nesrozumitelnost a nelogičnost přijímaných rozhodnutí.

    Klesající důvěra se propisuje i do nižší ochoty lidí se tvrdými pravidly řídit. A vytváří jen další pokušení pro ty, kteří touží po represivnějším vymáhání platných opatření a kterým se COVID-19 zalíbil jako nástroj k řízení všeho a všech.

    V případě fungující důvěry totiž není zapotřebí loajalitu k protiepidemickým opatřením vynucovat. Funguje totiž jako onen respekt, o kterém hovořil v inaugurační řeči pan ministr Blatný. A respekt k názorům a výzvám lékařů naštěstí i česká, covidem rozpolcená společnost stále má.

    Rád bych věřil tomu, že se novému ministrovi podaří důvěru v rozhodování státu vrátit.

    Důvěru v to, že místo aby rozhodnutí vznikala v kuloárech, jde o verifikovaná, kriticky vydiskutovaná řešení, opřená o konsensus hlavních autorit. Pokud Jan Blatný vrátí silnou roli těm, kdo jsou v současné situaci nejkompetentnější – epidemiologům, hygienikům a respektovaným lékařským odborníkům -, skončí i doba paralelních „epidemiologických týmů“ a stínových ministerstev zdravotnictví a může se konečně také podařit všechny skupiny posadit k jednomu (veřejnému!) stolu.

    Doufám, že s rozhodnutím o dalším případném zpřísnění protiepidemických opatření počká vláda na data z ISIN ze začátku příštího týdne. Rozhodující budou právě první tři pracovní dny listopadu.

    Data z těchto dní již mohou jasněji ukázat, zdali dosavadní opatření fungují dostatečně, zdali dochází k oploštění křivky a dostatečné rychlosti snižování R0 a zdali máme kontrolu nad kapacitami COVID+ lůžek v nemocnicích. Stále věřím, že při dodržování platných opatření lze tuto extrémně složitou situaci zvládnout, přičemž je moje důvěra založená především na naprosté profesionalitě zdravotníků v první linii.

    I pro fázi budoucího rozvolňování bude důležité, aby každým krokem byla trpělivě budována důvěra s těmi, kterých se opatření týkají – s jednotlivými zástupci sektorů průmyslu, služeb, obchodu, ale i širokou veřejností. Nikdo nechce opakovat chybu rychlého rozvolnění během léta, všichni jsou si dobře vědomi, že rozvolnění je dnes synonymem pro provoz za doprovodu mnoha přísných a nákladných hygienických opatření do doby dostupnosti účinné pandemické vakcíny. Drtivá většina svazů a asociací je už nyní detailně připravena a může nabídnout konkrétní návrhy opatření, založené na ověřitelných datech.

    Je velice důležité, aby proces rozvolňování měl maximální míru transparentnosti. Rozvolňovat se musí nikoli na základě modelů, ale za přísného respektu ke klinickým datům. Díky ISIN dnes máme několikaměsíční „RTG snímek“ šíření nákazy v různých sektorech. V kombinaci se znalostí počtu a struktury zaměstnanců v jednotlivých sektorech v krajích pak máme skvělou datovou mapu pro uvolňování provozu služeb a podnikání.

    Nový ministr zdravotnictví má určitě šanci vykřesat v současné neutěšené epidemiologické, ale i politické situaci jiskry důvěry klíčových skupin v racionální, o data a široký odborný konsensus opřené rozhodování.

    Je v zájmu nás všech, aby se mu to podařilo.

    Ivo Hlaváč

    Autor je předsedou sekce zdravotnictví a sociálních služeb Hospodářské komory ČR.

    Sdílejte
    Předchozí článekKdyž nevěříte politikům, věřte zdravotníkům
    Další článekMrtvě narozený pes
    Ivo Hlaváč
    Ivo Hlaváč je ve vedení společnosti Novartis odpovědný za vnější vztahy a regulaci. V rámci Hospodářské komory ČR vede sekci zdravotnictví a sociálních služeb a je jedním z organizátorů platformy "Kdo zaplatí zdravotní péči v roce 2030?", která usiluje o definici priorit zaměstnavatelů ve vztahu k příjmům a výdajům systému zdravotní péče v ČR.