Trapnosti ministerstva financí aneb O analýze za 217 800 korun

Ministerstvo financí nedostatkem místa zdůvodnilo, proč si data rovnou vzala firma SW Lab. Objem dat, dle VZP, však činil řádově několik desítek GB. Vymlouvat se, že nemám místo na desítky GB, když si je možné běžně koupit přenosný externí disk na 500 i 1000 GB do dvou tisíc korun, je ovšem směšné. Foto: Koláž ZD

Ministerstvo financí (MF) v únoru zveřejnilo analýzu finančních toků ve zdravotnictví, která je bezcenná. Tedy pokud nepočítáme 217 800 korun, kterou za ní úřad vedený Andrejem Babišem (ANO) zaplatil firmě SW Lab. Původně se s ní ani nechtělo ministerstvo chlubit a zveřejnilo ji jenom proto, že ho k tomu donutil Zdravotnický deník prostřednictvím zákona o svobodném přístupu k informacím. Zjistili jsme nejen, že analýze chybí oponentura a nějaký smysluplný závěr, ale ministerstvo mlží i v tom, kdo a kdy jí vypracoval. Předalo data zdravotních pojišťoven k analýze soukromé firmě bez jejich souhlasu, a to v době, kdy s touto firmou ještě nemělo uzavřenu žádnou smlouvu. Navíc jí zaplatilo za dvacet dní práce několik měsíců před vypršením smlouvy a zcela vážně tvrdí, že smlouva dál platí a jednatel oné firmy pracuje pro stát zadarmo. Ministerstvo tak nahrává spekulacím, že celá slavná analýza je zástěrkou a ve skutečnosti sbírá a zpracovává data pro svého šéfa Andreje Babiše (ANO), jenž ve zdravotnictví podniká.

Get Adobe Flash player

 

Zdravotnický deník jako první odhalil, že ministerstvo financí uzavřelo se společností SW Lab bývalého náměstka ministerstva zdravotnictví Petra Slámy smlouvu na devět měsíců, načež firma vypracovala během (údajně) dvaceti dnů analýzu, za níž dostala plnou částku, kterou měla ve smlouvě přislíbenu, totiž 217 800 korun.  Když jsme se ptali po podrobnostech podle zákona o svobodném přístupu k informacím a propojili je s dalšími veřejně dostupnými fakty, vyjevil se nám obraz netransparentního najímání externích subjektů, lehkomyslného zacházení s daty zdravotních pojišťoven a svérázného amatérismu v řízení státního úřadu.  A také jsme zjistili, že tiskový odbor MF říká každému něco jiného, že občas mlží a občas lže.

Cesta dat k soukromé firmě

Ministerstvo financí dopisem ze dne 7. července loňského roku požádalo VZP o poskytnutí:

1. údajů „o rozsahu a struktuře poskytnuté zdravotní péče a výši úhrad zdravotnickým zařízením poskytujícím lůžkovou péči, a to za rok 2009, 2010, 2011, 2012, 2013“.

2. souhlasu se zřízením přístupu k anonymizovaným údajům VZP v databázi Národního referenčního centra (NRC) za shodné období a dále pak za každé čtvrtletí.

Žádost byla zdůvodněna slovy „pro účely kontroly“.

VZP odpověděla dopisem z 4. srpna, kterým předala ministerstvu soupis úhrad a vyslovila souhlas s přístupem ministerstva do NRC. Tím se ministerstvo nebo kdokoliv, komu to ono umožnilo, dostalo k datům za konkrétní zdravotnická zařízení, velikost souboru činila řádově desítky gigabytů (GB). Dále pojišťovna 9. září zaslala Babišovu úřadu data s  finančními hodnotami za akutní lůžkovou péči jednotlivých nemocnic. „Tato data byla zaslána elektronicky v zaheslované formě. Heslo bylo sděleno přes sms kompetentnímu zaměstnanci Ministerstva financí ČR. Objem dat byl cca 40 KB,“ upřesnil Zdravotnickému deníku mluvčí VZP Oldřich Tichý.

Dala VZP souhlas k tomu, aby předaná data používal jiný subjekt? zajímal se Zdravotnický deník. „Žádný takový souhlas VZP neudělila a ani ho vzhledem k platné legislativě udělit nemůže. V dopise bylo výslovně uvedeno, že data jsou poskytnuta pro Ministerstvo financí ČR za účelem zajištění výkonu kontroly ve smyslu zákona č. 551/1991 Sb., o Všeobecné zdravotní pojišťovně České republiky, ve znění pozdějších předpisů,“ odpověděl nám mluvčí Tichý.

Jak s daty naložilo ministerstvo financí? Až poté, co mu data pojišťovny uvolnily (protože stejně byly osloveny i ostatní pojišťovny), jim suše oznámilo, že data budou zpracována – exportována z Národního referenčního centra na základě plné moci Ing. Petrem Slámou a Ing. Lubomírem Štěrbou ze společnosti SW Lab s.r.o.  „Toto prvotní zpracování bylo tedy provedeno pro Ministerstvo financí zdarma na základě plné moci ze září 2014. Je třeba si uvědomit, že společnost SW Lab s.r.o. s těmito daty již dlouhodobě, jakožto správce Národního referenčního centra, pracovala. Až na základě souhlasu zdravotních pojišťoven však tato data mohla být z Národního referenčního centra exportována. Vlastníkem dat je však ministerstvo financí,“ napsal Zdravotnickému deníku v rámci odpovědi dle zákona o svobodném přístupu k informacím Radek Ležatka, mluvčí ministerstva financí. Pan mluvčí tak prozradil možná více, než by si přál. Národní referenční centrum je totiž zájmovou organizací, v níž jsou sdruženy všechny pojišťovny a některá sdružení poskytovatelů zdravotní péče a několik let slouží jako místo, kde měla být, mimo jiné, analyzována data. Také se tu pracovalo na klasifikaci DRG. Jestliže tedy dnes ministerstvo financí chce samo provádět analýzy, aby „konečně udělalo pořádek v českém zdravotnictví“, je poněkud komické, když nejen používá stejná data jako všichni, kteří se pokoušeli o totéž v minulosti, ale i stejnou firmu a stejné odborníky. Firma SW Lab a Petr Sláma prostě jenom změnili stáj, to co dělali pro pojišťovny a nemocnice, budou nyní dělat pro Andreje Babiše. V minulosti přitom firma SW Lab pracovala pro kdekoho, například dodala software pro řízení datového skladu pro řízení zdravotní péče hlavního města Prahy v roce 2010, kdy město řídil Pavel Bém. Ministr financí tak nemá v ruce nic objevného, nic nového, co by pomohlo českému zdravotnictví nebo jemu samotnému při údajné kontrole.

MF nemá místo v obejmu desítek GB?

Ministerstvo financí se při zdůvodňování podivného zacházení s daty zamotává do nedůvěryhodných odpovědí. Internetovému deníku Echo24 přiznalo, že data od pojišťoven k němu vlastně vůbec nedoputovala. „Ministerstvo financí v době získání dat nedisponovalo potřebným místem, kde by bylo možné tato data umístit, a z tohoto důvodu využilo kapacit dodavatele, přičemž v současnosti se připravuje jejich přesun na Státní tiskárnu cenin,“ zdůvodnil mluvčí Ležatka pro Echo24. Nedostatkem místa také zdůvodnilo, proč uzavřelo smlouvu s SW Lab na devět měsíců. Jak už jsme však uvedli, objem dat dle VZP činil řádově několik desítek GB. Vymlouvat se, že nemám místo na desítky GB, když si je možné běžně koupit přenosný externí disk na 500 i 1000 GB do dvou tisíc korun, je ovšem směšné.

Závažnější je fakt, že v září má firma SW Lab plnou moc ministerstva financí k převzetí dat od pojišťoven, ale žádnou smlouvu. Prostě pracuje pro blaho státu zadarmo.  Ministerstvo přitom mlží a podle toho, jak se mu to hodí, mluví buď o „pracovní skupině“, o „Petru Slámovi“ nebo „SW Lab“. Samo asi cítí, že není všechno, jak má být.

Pracovní skupinu pro zdravotnictví založil Andrej Babiš v polovině minulého roku a lidi mu do ní vybrala novinářka z Medical Tribune Iva Bezděková, ta také doporučila Petra Slámu. „Oslovil mne přímo pan ministr Babiš. Sdělil mi, že sleduje moji práci novinářky, která dlouhodobě píše o korupci ve zdravotnictví. Ministr Babiš mne požádal, abych pomohla najít systematický krok k tomu, aby na finanční toky ve zdravotnictví bylo lépe vidět,“ prozradila Iva Bezděková Zdravotnickému deníku (psali jsme o tom zde). Skupinu vede bývalá hvězda pěvecké televizní soutěže, pak předseda spolku studentů práv Všehrd a nyní tajemník ministra Babiše Mgr. Et Mgr. Adam Vojtěch.

MF neříká o smlouvě pravdu

Pod pláštíkem pracovní skupiny se jednatel soukromé firmy, která se živí tím, že zpracovává data pro nemocnice, pojišťovny, kraje atd. dostává ke kompletním datům zdravotních pojišťoven, byť je dost možné, že jako správce NRC je dávno má, akorát nabídl jejich zpracování Andreji Babišovi. „Petr Sláma se podílel na definování požadovaných dat, jejich struktury a dalších analytických činnostech, které souvisely s přípravou databáze. Až do získání dat od zdravotních pojišťoven za roky 2009-2013 v září 2014 byla činnost Ing. Slámy i všech dalších členů pracovní skupiny zcela dobrovolná a zdarma,“ napsal nám mluvčí MF Ležatka. „K uzavření smlouvy došlo v okamžiku, kdy byla data ze zdravotních pojišťoven získána a prvotně zpracována,“ dodal. To však není pravda.

Jak je možné vidět na samotné smlouvě, zveřejněné díky serveru HlídacíPes.org, smlouva o poskytování služeb byla podepsána dne 21. října, dva dny poté, co jsme v našem článku upozornili na to, že soukromá firma pracuje s daty pojišťoven a že jde pravděpodobně o SW Lab. Navíc v samotné analýze firmy SW Lab pro MF, za kterou dostala zaplaceno, se píše, že byla vypracována v září 2014, tedy ještě před uzavřením smlouvy. Nastala absurdní situace, která se ocitá mimo jakékoliv běžné standardní chování státního úřadu: Ministerstvo financí svěřilo data zdravotních pojišťoven soukromé firmě bez jejich souhlasu. Tato firma nejprve zadarmo a bez jakékoliv smlouvy data zpracovala a sepsala analýzu. Až potom s firmou ministerstvo financí uzavřelo smlouvu, jejímž naplněním mělo být vypracování již hotové analýzy. Není tedy divu, že si už po 20 dnech od uzavření smlouvy firma vystavila fakturu a zinkasovala krátce na to 217 800 korun.

Proč tedy byla smlouva uzavřena na devět měsíců? „V případě, že by smlouva byla uzavřena například pouze na jeden měsíc, po uplynutí této doby by již neexistovalo žádné smluvní krytí pro uchování dat, včetně otázek mlčenlivosti,“ řekl mluvčí MF Ležatka Echu 24. Aha, to tedy znamená, že zatímco od 4. srpna do 19. října (tedy mezi předáním dat a uzavřením smlouvy) mohl Petr Sláma a firma SW Lab vesele pracovat s daty pojišťoven bez „smluvního krytí“ a žádné „otázky mlčenlivosti“ nebyly problémem, smlouvu bylo třeba uzavřít na devět měsíců, protože potom už to náhle problém je! Ministerstvo financí ovšem odpovídá pokaždé jinak. Nám uvedlo úplně jiné důvody. „V době uzavření smlouvy nebylo zřejmě, jak dlouho bude ministerstvo financí služby společnosti SW Lab s.r.o. využívat, z tohoto důvodu byla smlouva uzavřena na 9 měsíců. V návaznosti na analýzu totiž pracovní skupina dále pokračuje ve zpracovávání dalších možných výstupů z dat, což se týká například vykazování nákladů na zdravotnické prostředky ze strany nemocnic v návaznosti na problematiku tzv. šedých bonusů. Petr Sláma na základě této smlouvy nadále poskytuje pro ministerstvo financí služby, vypracoval desítky nejrůznějších tabulek a výstupů, např. zpracoval na základě dat obdržených od zdravotních pojišťoven modelaci dopadů tzv. úhradové vyhlášky pro rok 2015, účastní se jednání se zdravotními pojišťovnami atd.,“ sdělilo MF Zdravotnickému deníku. Čili tu máme důvod číslo dvě: Petr Sláma a SW Lab jsou pracovití a rádi dělají zadarmo. „Smlouva nebyla ukončena, ale je nadále platná i po zaplacení částky 180 000 Kč bez DPH. Ing. Petr Sláma nadále poskytuje Ministerstvu financí poradenské služby, jejichž objem dosáhl za uvedené období řadu stovek hodin práce,“ uvedl pro náš deník mluvčí Ležatka.

Kde je transparentnost, po které Andrej Babiš volá? Nemělo by být jasné, kdo co pro stát dělá a za jakých podmínek? Neměl by nejprve odvést celou práci a pak dostat zaplaceno? Jaký je asi motiv firmy, když pracuje několik měsíců „zadarmo“? Text smlouvy neobsahuje žádnou povinnost pro firmu SW Lab pokračovat ve své práci, protože je v ní jasně napsáno, že zaplaceno dostane za odevzdání analýzy. To učinila, peníze dostala, takže teď se činí dál, ale není jasné proč.

Analýza pro analýzu

A co samotná analýza? Ministerstvo financí jí mělo k dispozici od září 2014, ale nechystalo se jí zveřejnit. Donutil ho k tomu až Zdravotnický deník, který ho o text požádal na základě zákona o svobodném přístupu k informacím. Po určitém zdráhání nám nakonec analýzu MF 16. února letošního roku zaslalo, ale v úplně stejnou chvíli jí zveřejnilo na svých stránkách. A přidalo k tomu tiskovou zprávu, kde se chlubí tím, jaká je ta analýza jedinečná. Zajímavé je, že v titulku zprávy tvrdí, že analýzu „vytvořilo MF“, a uvnitř pak, že ji „vypracovala Odborná pracovní skupina ministerstva financí.“ Ani slovo o SW Lab, ani zmínka, že je analýza v tu chvíli již čtyři měsíce stará.

Po přečtení analýzy se však ani laik nediví, že se s ní ministerstvo původně chlubit nechtělo. Ona totiž neříká nic, co by se v českém zdravotnictví nevědělo. Vždyť se stejnými daty pracují pojišťovny, stejná data byla k dispozici v NRC již dávno. Petr Sláma je akorát prohnal svými softwarem, který je na konci vyplivnul se stejnou informační hodnotou. Pravda, úhledně setříděné do 80 stránek tabulek a banálních pravd za 217 800 tisíc korun. Analýza neobsahuje žádný závěr, doporučení či jakýkoliv jiný použitelný výstup.  A co je nejhorší – neřeší hlavní problém, totiž to, zda ta data jsou kvalitní, zda objektivně vypovídají o jednotlivých nemocnicích i celém zdravotnictví. Vždyť to je obrovský problém, kvůli kterému se znovu musí pracovat na přenastavení celého DRG, to je důvod, proč je tento systém vykazování nyní v gesci Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS), kde se snaží ředitel docent Ladislav Dušek dát sběru dat a jejich hodnocení nějaký smysl. A pracuje na tom s odborníky z akademické sféry, zavádí systém oponentur a recenzí. Zdravotnický deník se snažil zjistit jeho pohled na tuto analýzu, docent Dušek byl však opatrný a odkazoval na dnešní seminář, kde má dojít k diskusi mezi pracovní skupinou MF a ÚZIS.

„Mám s touto analýzou několik problémů a jsem z toho sám nešťastný.  Není šťastná situace, aby v republice nad veřejnými daty vznikaly alternativní analytické experimenty, které pak finálně povedou k tomu, že si budeme vzájemně vysvětlovat interpretace. Analýza není podepsaná, autoři tím pádem nejsou známi. Neprošlo to řádnou recenzí, pokud vím, tak nebyly dopředu ani informovány subjekty, kterých se ta analýza týká, a je v ní velmi mnoho velmi diskutabilních výstupů, když to řekneme eufemisticky a to i metodicky. Je naprosto nezbytné ve veřejném prostoru začít normálně diskutovat akademickým stylem, což znamená, že se budeme podepisovat, budeme respektovat nějaké autority pracující v dané disciplíně a budeme jim dávat takové analýzy recenzovat. Také umožníme subjektům, kterých se to týká, aby byly informovány předem a mohly třeba ta data zkontrolovat,“ uvedl pro Zdravotnický deník o analýze MF ředitel ÚZIS Ladislav Dušek.

Tomáš Cikrt

 

Časová osa,

rok 2014

První polovina roku (?)  Vzniká pracovní skupina při ministerstvu financí, kterou na přání ministra Andreje Babiše sestavuje novinářka Bezděková a vede ji tajemník ministra Adam Vojtěch, členem se stává i Petr Sláma, jednatel firmy SW Lab.

7.7. MF žádá zdravotní pojišťovny o poskytnutí dat a souhlas s přístupem do NRC.

Srpen Pracovní skupina MF zahajuje činnost.

4.8. VZP data i souhlas předává s tím, že jsou pro MF, ve skutečnosti data nikdy do MF nedoputují, ale směřují rovnou do SW Lab. Následně MF oznamuje, že osobami pověřenými převzetím a zpracováním dat budou ing. Petr Sláma a Ing. Lubomír Štěrba ze společnosti SW Lab s.r.o.

9.9. VZP zasílá MF další data (finanční hodnoty za akutní lůžkovou péči jednotlivých nemocnic).

Září Firma SW Lab vypracovává „analýzu“ z dat pojišťoven bez jakékoliv smlouvy.

19.10. Ve Zdravotnickém deníku vychází článek Babišovu expertní skupinu sestavila novinářka, který poukazuje na to, že soukromá firma pracuje s daty pojišťoven a žde jde pravděpodobně o SW Lab.

21.10. Andrej Babiš uzavírá s Petrem Slámou Smlouvu o poskytování služeb.

11.11. Firma SW Lab s.r.o. vystavuje ministerstvu financí fakturu na 217 800 korun.

21.11. Ministerstvo fakturu zaeviduje jako přijatou.

5.12. Ministerstvo financí fakturu proplácí.

Rok 2015

22.1. Zdravotnický deník zasílá MF žádost dle zákona o svobodném přístupu k informacím otázky na smlouvu s SW Lab a žádá i text analýzy, za kterou firma dostala zaplaceno.

5.2. MF nám oznamuje, že prodlužuje lhůtu pro odpověď.

16.2.  MF posílá na základě zákona o svobodném přístupu k informacím Zdravotnickému deníku analýzu SW Lab, současně ji zveřejňuje i na svém webu, chlubí se její výjimečností a tvrdí, že je to dílo pracovní skupiny.

Březen  Smlouva mezi MF a SW Lab prý nadále zůstává v platnosti, Petr Sláma vykonává pro ministerstvo celou řadu činností, ale zadarmo. Smlouva se nenachází v databázi MF.