Při středečním projednávání návrhu státního rozpočtu v Poslanecké sněmovně věnoval premiér Andrej Babiš rozsáhlou část svého vystoupení zdravotnictví. Předseda vlády už tradičně popisoval plánované miliardové investice do nemocniční infrastruktury, neopomenul ale ani epidemiologické výzvy a nutné systémové změny. Klíčovými tématy se staly prevalence onkologických onemocnění u populace v produktivním věku, systémová podpora duševního zdraví dětí a zapojení moderních technologií do klinické praxe.

„Podle lékařů máme epidemii rakoviny mladých. Kdo je mladý? 18 až 50. Tato rakovina se chová biologicky jinak než u starých, řekněme 65 plus. A na to máme různé projekty, protože to samozřejmě vyžaduje úplně jiný přístup,“ prohlásil Babiš. V reakci na tento trend plánuje stát zřídit specializovaný Registr mladých onkologických pacientů. Ten umožní detailnější sledování průběhu nemoci i odlišností v odpovědi na nastavenou léčbu. Zda půjde o novou samostatnou databázi, či součást Národního onkologického registru, premiér neupřesnil.

S onkologickou péčí úzce souvisí také plánovaný posun v digitalizaci a zapojení nejnovějších technologických řešení. „V listopadu představíme první strategii využití umělé inteligence ve zdravotnictví,“ oznámil předseda vlády s tím, že výstupy a projekty mladých vývojářů a IT odborníků chce stát přímo aplikovat v nemocničním prostředí. Odbourání administrativní zátěže a zkrácení čekacích dob na diagnostická vyšetření má dále zajistit nově zaváděná eŽádanka. Díky ní získá resort přehled o reálných kapacitách prvků zobrazovací metody, jako jsou CT přístroje či mamografy.

Duševní zdraví dětí jako vládní priorita

Další výraznou prioritou, na kterou premiér při obhajobě rozpočtového rámce upozornil, je oblast duševního zdraví a primární prevence u nejmladší generace. Stát v této sféře plánuje významné rozšiřování sítě specializované péče i finanční posílení preventivních programů na školách.

„Dnes funguje 47 center duševního zdraví. Za 207 milionů jich během dvou let vznikne nejméně dalších 15 a do konce volebního období chceme jejich počet zvýšit na 75,“ uvedl Babiš k rozvoji komunitní a psychiatrické péče. V rozpočtu se zároveň počítá s investicemi do lůžkových kapacit, jako je plánovaný 600milionový projekt Dětské psychiatrické nemocnice v Opařanech či další rozvojové projekty v resortních psychiatrických zařízeních.

Důraz na duševní pohodu a zdravý vývoj dětí se má odrazit také přímo v edukačním systému. Prostředky na primární prevenci na školách se mají zvednout na dvojnásobek a dodatečné finance zamíří do úpravy úvazků školních pracovníků.

„Duševnímu zdraví dětí věnujeme velkou pozornost. Prostředky na primární prevenci proto zvyšujeme na dvojnásobek, tedy na 71 milionů korun, a od 1. září 2027 vyčleníme dalších 300 milionů korun na financování snížení rozsahu přímé pedagogické činnosti školních metodiků prevence,“ přiblížil premiér konkrétní opatření. Vláda si od něho slibuje, že se preventisté budou moci problematice věnovat systematicky a v dostatečném časovém rozsahu.

Více kompetencí praktikům i sestrám

Z hlediska organizace péče předseda vlády vyzdvihl plán na restrukturalizaci lůžkového fondu, který počítá s přesunem přibližně 5000 akutních lůžek směrem k následné, rehabilitační a dlouhodobé péči.

Změny se dotknou také ambulantního sektoru a primární péče. Praktičtí lékaři získali možnost předepisovat více než 1 200 dalších léků bez nutnosti delegace od specialisty, rozšíří se kompetence zdravotních sester včetně možnosti očkovat dospělé pacienty a od července došlo k definitivnímu ukončení rutinního používání amalgámu ve stomatologii. S tím souvisejí úhrady bílých plomb u dětí a podpora kapacit zubního lékařství.

Výroba radiofarmak v Plzni

Premiér se věnoval také konkrétním kapitálovým výdajům do státních nemocnic, které mají modernizovat lůžková i diagnostická pracoviště po celé zemi. Z konkrétních projektů vyzdvihl například stavbu nového chirurgického pavilonu ve Fakultní nemocnici Plzeň s rozpočtem 4,3 miliardy korun, vznikající infekční kliniku v Hradci Králové za více než miliardu korun či vybudování nového urgentního příjmu v Thomayerově nemocnici v Praze.

Strategickou vizí je navíc příprava rozsáhlého investičního rámce do roku 2034. Tento balík projektů za přibližně 12 miliard korun počítá mimo jiné s výstavbou nového pavilonu laboratorních oborů v Plzni pro vlastní výrobu radiofarmak, obměnou lineárních urychlovačů v Masarykově onkologickém ústavu v Brně či třímiliardovou modernizací zařízení dětské i dospělé psychiatrie.