Vláda včera opět odložila projednávání návrhu novely o sociálních službách kvůli rozporům mezi ministry. Premiér Bohuslav Sobotka (ČSSD) ale na tiskové konferenci řekl, že očekává rozhodnutí o zákoně na jednání kabinetu v příštím týdnu. Ministryně práce Michaela Marksová (ČSSD) chce nechat hlasovat o jednotlivých sporných bodech. Součástí novely je mimo jiné zvednutí nejvyššího příspěvku na péči v určitých případech z 13.200 na 19.200 korun.
K novele má připomínky řada ministerstev, ombudsmanka, zaměstnavatelé i Národní rada zdravotně postižených. Vicepremiér a ministr financí Andrej Babiš (ANO) mluvil před dnešním jednáním vlády o stovkách stran připomínek a žádal důkladnější projednání rozporů.
O připomínkách se zmínil i vicepremiér Pavel Bělobrádek (KDU-ČSL). „Například tam byly velké výhrady k tomu, jak se postavit k sociálněprávní ochraně dětí, jakým způsobem by se měla hradit péče v hospicích, jestli to má být ze zdravotního nebo ze sociálního pojištění,“ řekl Bělobrádek.
Podle Marksové se ale rozpory týkají jen omezeného okruhu oblastí. „Tam je v podstatě asi pět hlavních okruhů, na kterých se nemůžeme shodnout. Já v tom nevidím žádné drama, chci zvolit takový postup, že se o těchto bodech bude rozhodovat o každém zvlášť,“ řekla novinářům.
Podle premiéra je to první větší novela o sociálních službách od zavedení systému v roce 2007. „Chtěl bych, aby už to vláda neprodlužovala. Příští týden máme poslední březnovou vládu a je na místě, aby vláda již o této věci rozhodla,“ řekl. Dodal, že věří ve schválení zákona.
Návrh počítá také s tím, že rodiče, jimž se narodí trojčata či čtyřčata, by mohli mít nárok na bezplatnou pečovatelku. Mezi sociální služby by se mohly zařadit paliativní péče a také klokánky a podobná zařízení. Novela stanovuje i minimální sumu, která by se poskytovala na dotace na sociální služby. Podle ministerstva to zvýší jistotu financování a stabilitu systému. Změnit by se měla i pravidla registrací služeb. Do zařízení, kde by kontrola zjistila vážná pochybení a porušování práv klientů, by ministerstvo mohlo dosadit svého nuceného správce. Upravit se má vzdělávání sociálních pracovníků.
Podle autorů novely po deseti letech od platnosti zákona už některá ustanovení neodpovídají současným potřebám. Pokud se autorům nepodaří vyjednat podporu, je pravděpodobné, že novelu Sněmovna nestihne projednat do říjnových voleb.
Vláda také vyřadila z programu projednávání akčního plánu Národní strategie ochrany práv dětí. Dokument počítal s uzákoněním zákazu posílat malé děti do ústavu, stanovením maximální kapacity dětského domova či sjednocením péče o ohrožené děti pod ministerstvo práce.
Začlenění klokánků mezi sociální služby i navrhovaný plán s opatřeními na ochranu dětí kritizuje místopředsedkyně opoziční TOP 09 a poslankyně Jitka Chalánková. Podle ní se ministerstvo práce snaží změny dostat do zákonů bez diskuse s odborníky a bez shody napříč politickým spektrem. „Je to typická ukázka toho, jak ministerstvo práce pracuje. Je to podobné jako se sociálním bydlením, kdy neziskové organizace udělají happening a nutí vládu přijmout zákon, který za čtyři roky pořádně nepřipravila. Skutečná odborná debata tu chybí,“ řekla ČTK Chalánková.
Marksová už několikrát zopakovala, že o změnách péče o ohrožené děti se v Česku debatuje už léta, systém se ale nemění a stále má přednost pobyt v ústavech před rodinným prostředím. ČR je jednou z posledních zemí, kde je možné dávat děti do tří let do ústavů.
-čtk-
