Historický úspěch Dohodovacího řízení: 11 dohod proti 3 nedohodám. Ale co bude dál?

Objem balíku veřejného zdravotního pojištění v roce 2019 naroste možná až na 320 miliard korun. Přesto zůstáváme pod průměrem zemí EU v podílu zdravotnických výdajů na HDP. Foto: Koláž ZD

Po letech, kdy bylo dohodovací řízení o úhradách zdravotních služeb pro většinu jeho účastníků pouze trpěným mezistupněm k úhradové vyhlášce, došlo letos k zásadnímu obratu. Ministr zdravotnictví vyzval poskytovatele a zdravotní pojišťovny, aby se pokusili o dohodu, kterou bude respektovat. V jedenácti segmentech péče se to podařilo, pouze ve třech nikoliv. Dohody byly uzavřeny během tohoto týdne. Kromě výzvy ministra k tomu přispěl i balík peněz, který je pro rok 2019 k dispozici, oproti letošku by měl podle Analytické komise narůst o 14,6-18,6 miliard korun, podle kuloárů možná až 20 miliard. Podíváme-li se na vývoj příjmů veřejného zdravotního pojištění v roce 2019, tak uvidíme, že se od roku 2012 navýšily celkem o 100 miliard korun. Příští rok může mít celý balík hodnotu až 320 miliard korun. Horší zprávou je, že ani tyto peníze nemusí stačit k pokrytí všech požadavků, například plošného navýšení platů, a že nedohoda panuje v největším sektoru, totiž u nemocnic, a to jak u akutní, tak i následné péče. Zcela se s pojišťovnami nedohodli lékárníci.

 

Dohodovací řízení je institut pro stanovení hodnot bodu, výši úhrad zdravotních služeb hrazených z veřejného zdravotního pojištění, včetně regulačních omezení, mezi zástupci zdravotních pojišťoven a zástupci příslušných profesních sdružení poskytovatelů. Probíhá podle zákona č. 48/1997 Sb., o veřejném zdravotním pojištění. V případě nedohody rozhoduje ministerstvo zdravotnictví, které vydává úhradovou vyhlášku, v níž parametry úhrad pro další rok upravuje „ve veřejném zájmu“.

Doba hojnosti

Na počátku jednání připraví tzv. Analytická komise Dohodovacího řízení podklady, čísla, která ukazují růst nákladů a příjmů veřejného zdravotního pojištění a pokouší se o predikci na letošek a příští rok.  Vychází přitom také z makroekonomické predikce ministerstva financí. Letos připravila Analytická komise dvě varianty odhadu příjmů. Ta pesimistická říká, že příjmy veřejného zdravotního pojištění narostou v roce 2018 o 19,6 miliardy korun a v roce 2019 o 14,6 miliard. Optimistická varianta počítá se stejným nárůstem pro rok 2018 jako pesimistická, ale pro rok 2019 počítá s 18,6 miliardy korun. Aktuální vývoj v růstu mezd a platů i nízká nezaměstnanost však napovídají, že výsledek může být ještě lepší, hovoří se o nárůstu až  o 20 miliard korun.  Tak pěkný růst dvou desítek miliard ročně už trvá třetím rokem.

V roce 2017 nebyly rozpuštěny všechny příjmy, které oproti předchozímu roku narostly o 20,775 miliardy korun, náklady pojišťoven totiž vzrostly pouze o 13,850 miliardy korun. Na výsledky letošního roku si musíme ještě počkat. Nicméně z uvedených čísel logicky plyne, že se miliardy hromadí na účtech zdravotních pojišťoven. Na tuto skutečnost lze pohlížet dvojím pohledem. První je pozitivní a říká, že v době hojnosti je třeba připravovat se na horší časy. Vrcholí ekonomická konjuktura, může ještě nějaký čas vytrvat, ale také může brzy skončit. Máme zkušenost z nedávných let, kdy byly vytvořeny finanční rezervy v letech 2006/2009, které pak pomohly zmírnit dopady následné hospodářské krize na české zdravotnictví. Druhý pohled ovšem vychází z faktu, že je naše zdravotnictví podfinancované, přinejmenším porovnáme-li podíl výdajů na zdravotnictví na HDP. Pokud bychom se chtěli dotáhnout na průměr EU, potřebovali bychom do něj nalít minimálně 60 miliard korun. Na peníze na účtech pojišťoven budou zřejmě chtít sáhnout politici, zejména pod tlakem odborů a stavovských komor.

Nedohoda v nemocnicích: přispěje vláda na platy?

Dohoda v 11 segmentech a nedohoda ve třech, mezi nimiž jsou ale nemocnice, vymezuje ministru zdravotnictví a potažmo premiérovi Babišovi, který se sám aktivně zapojil do jednání o financování zdravotnictví, určitý koridor. Ministr by měl dohody respektovat při přípravě úhradové vyhlášky a také už předem deklaroval, že se tak zachová. Pojišťovny se sice nedohodly s nemocnicemi na jejich požadavku na navýšení peněz o 10 miliard korun, ale to neznamená, že by ho mohl ministr ignorovat.  Náklady v nemocnicích činily v roce 2017 cca 115 miliard korun, k tomu je ale třeba ještě připočítat náklady na centrové léky, které stouply od roku 2012 téměř dvojnásobně: z 7,87 na 15,3 miliardy korun. Je to tedy suverénně největší segment a ministr Adam Vojtěch má před sebou velmi těžký úkol, napsat vyhlášku tak, aby se nedostal do deficitu. Jeho šéf, premiér Babiš už přislíbil odborářům desetiprocentní růst platů, sestrám navýšení příspěvku na směnnost až na 7 tisíc korun měsíčně. Na to, zdá se (zatím nebyly předloženy přesné výpočty), po odečtení nákladů na již uzavřené dohody, nebude dost peněz. Dochází k zajímavé situaci, kdy přiteče možná až dvacet miliard korun navíc a přesto nebudou stačit.

Vláda má několik možností a zřejmě, usuzujeme z dosavadních vyjádření premiéra ministra, použije jejich kombinaci. Může navýšit ještě více platby za státní pojištěnce, než je dosud plánováno. Tito pojištěnci tvoří 57 procent všech, a přitom stát za ně do systému přispívá zhruba 23procentním podílem z celého balíku veřejného zdravotního pojištění. Dosavadní efekt navyšování je trochu znehodnocen tím, že počet státních pojištěnců nepatrně klesá. I přesto došlo v roce 2017 k nárůstu příjmů ze státního rozpočtu o 3 miliardy korun (zvýšení platby za státního pojištěnce od ledna 2017 z 870 Kč na 920 Kč), v letech 2018 a 2019 by měl činit 3,5 miliardy ročně (již schválená platba za státní pojištěnce je zvýšená z 920 Kč na 969 Kč a další rok na 1018 Kč). Dalším krokem může být sáhnutí do rezerv zdravotních pojišťoven, tady ale ministr již dříve deklaroval, že vytváření těchto rezerv v čase hojnosti je správný krok k tomu, aby byl systém udržitelný i v dobách, kdy je nezaměstnanost vyšší a ekonomika stagnuje a s ní i mzdy a platy a tedy klesnou příjmy systému veřejného zdravotního pojištění. Třetí možností je hledat peníze uvnitř nemocnic, zefektivněním jejich ekonomiky. K tomu se vede spor mezi odboráři a řediteli nemocnic o to, zda má být navýšení platů plošné, nebo by se naopak měly vrátit smluvní platy i do státních zařízení a měla by být ponechána větší volnost manažerům při alokaci finančních prostředků. Premiér zatím dal naději jak odborářům, tak ředitelům a všichni tak čekají, kde se nakonec ustálí jeho stanoviska a zda bude ochoten přidat peníze navíc ze státního rozpočtu.

Lékárníci jsou biti

Nesmíme zapomínat ani na specifickou situaci lékárníků, jimž jako jedinému segmentu v celém dohodovacím řízení, nenabídly zdravotní pojišťovny reálný růst příjmů. Podrobně jsme o tom informovali v článku Lékárníci jsou šokováni návrhem pojišťoven v Dohodovacím řízení, je prý likvidační. Může nahrávat řetězcům. Existuje určitá ochota lékárníkům pomoci ze strany ministerstva zdravotnictví, o níž hovořil například i náměstek ministra Filip Vrubel v rozhovoru pro Zdravotnický deník. Nedohoda v lékárenském segmentu ovšem znamená, že tam nikdo nic nemá jisté a všechny možnosti zůstávají otevřené.

První dohoda v historii

Míra úspěšnosti dohodovacího řízení, pomineme-li zcela nespokojené lékárníky, je větší, než se čekalo. Zvrat nastal v okamžiku, kdy si pojišťovny provedly nové predikce a nabídly všem segmentům pět namísto čtyř procent růstu. „Využili jsme těch nabídnutých 5 procent proti roku 2018 navíc tak, že máme nastavenu určitou basální úroveň a pak tři stupně možného navýšení jak hodnoty bodu, tak koeficientu ve vzorci,“ popsal nám předseda Sdružení ambulantních specialistů Zorjan Jojko. Lékaři v ambulancích mohou dosáhnout až na 6procentní růst. „Ambulantní specialista, který je držitelem diplomu celoživotního vzdělávání, pracuje v 5 dnech v týdnu aspoň 30 hodin (chirurgický obor ve 4 dnech 24 hodin) a je ochoten posunout začátek a/nebo konec ordinační doby tak, aby k němu mohli pacienti přijít 2x v týdnu od 7.00 nebo 2x v týdnu do 18.00 nebo 1x od 7.00 a zároveň 1x do 18.00 (vše aspoň), bude mít navýšení úhrad 6 procent,“ vysvětlil nám dohodu Zorjan Jojko, současně ale zdůraznil: „Samozřejmě nadále platí, že zvláště za poslední čtyři roky má systém zdravotního pojištění vůči celému ambulantnímu sektoru dluh, který se tímto nevyrovnává, nicméně v rámci nastavených parametrů jsme spokojeni. Ostatně asi není bez zajímavosti, že jsem v historii Dohodovacího řízení (skladuji si ji od roku 2008) v našem segmentu dohodu nenašel a také to, že dohoda byla přijata i ze strany zástupců zdravotnických zařízení (včetně ČLK) konsensuálně.“

V domácí péči první krok

Kromě ambulantních specialistů se s pojišťovnami dohodly segmenty: zdravotnická doprava, zdravotnická záchranná služba, stomatologie, praktičtí lékaři pro dospělé i děti, lázně a ozdravovny, laboratoře a radiologie, hemodialýza, gynekologie, fyzioterapie a dokonce i domácí péče.

U domácí zdravotní péče (DZP)  – podle informací Zdravotnického deníku – mezi pojišťovnami a segmentem panovaly napjaté vztahy. Výsledná dohoda je tedy velkým úspěchem obou stran. Podle Ludmily Kondelíkové, prezidentky Asociace domácí péče ČR, z.s., bylo cílem segmentu dosáhnout navýšení úhrady za provedenou péči. V minulosti zdravotní pojišťovny podle ní preferovaly lůžková zařízení. „Náš návrh za segment DZP byl předložen tak, aby mohlo dojít alespoň částečně k narovnání parametrů oproti minulým rokům a platy zdravotních sester v domácí péči mohly být postupně navyšovány. Že je situace v DZP kritická, jsme řešili opakovaně jak na MZČR, tak se zástupci zdravotních pojišťoven,“ uvádí Kondelíková ovšem s tím, že nepovažuje jednání ještě za uzavřená. „Přesto, že došlo k dohodě a některé námi požadované parametry zdravotní pojišťovny akceptovaly, považujeme tuto dohodu za první krok před dalšími avizovanými jednáními na MZČR“.

Tomáš Cikrt

Změny, které se podařilo v segmentu DZP vyjednat:

  1. navýšení hodnoty bodu za jednotlivý výkon z 1,02 Kč na 1,05 Kč
  2. navýšení měsíční předběžné úhrady ve výši jedné dvanáctiny 105 % (původně 100%) referenčního období
  3. navýšení předběžné měsíční úhrady (na žádost) v případě, že dojde k nárůstu poskytované péče za poslední 3 měsíce
  4. po skončení hodnoceného období dojde k celkovému finančnímu vypořádání do 120 dnů od tohoto vypořádání (dříve do 150 dnů), což výrazně pomůže nejen agenturám, ale hlavně účetním, kdy odpadne problém s daňovým přiznáním.
  5. pacienti terminálních stavů nebudou nově zahrnuti do regulace. Doposud tomu bylo pouze v případě, kdy byla překročena částka na jedno rodné číslo na rok
  6. zcela nově se povedlo do úhradové vyhlášky zařadit bod, kdy do úhrady s koeficientem navýšení za mimořádně nákladné unikátní pojištěnce se zahrne pojištěnec, jehož úhrada překročí pětinásobek (byl navrhován šestinásobek) průměrné úhrady za výkony. K tomuto zohlednění dojde, pokud byla 25% podílem vykazována péče v noci a o víkendech a svátcích v případě, že podíl vykázaných výkonů s materiálovým kódem budou z celkového počtu alespoň 35 %

Zdroj: Asociace domácí péče ČR, z.s.