Paliativní péče v nemocnicích jako standard. Ministerstvo chystá dotaci pro zařízení, která vyšlapou cestu

Paliativní týmy pomáhají nastavit péči v závěru života dle přání pacientů – mluví s nemocným o tom, jakou péči si přeje a jakou ne, či o tom, kde a jak by chtěl strávit své poslední chvíle. Vedle toho tým pomáhá zvládat symptomy a zlepšovat kvalitu života. Foto: media.defense.gov

Paliativní péče v Česku zaznamenala v posledních letech velký posun vpřed. Pilotní projekt mobilní specializované paliativní péče čili domácích hospiců, který vyústil v zařazení do úhrad, byl následován rozvojem specializované paliativní péče v nemocnicích. Na dílčí projekty přitom nyní navazuje ministerská iniciativa, která směřuje k systémovému nastavení paliativní péče v lůžkových zdravotnických zařízeních. V nadcházejících týdnech tak odstartuje výzva, díky níž se mají v sedmi nemocnicích otestovat postupy vedoucí ke standardizaci tohoto segmentu. O problematice hovořili odborníci na X. konferenci paliativní medicíny, která se konala 5. a 6. října v Praze.

 

„Když se podíváme do zahraničí, vidíme, že je paliativní medicína jednou z nejdynamičtěji se rozvíjejících oblastí medicíny. Zdá se mi, že dynamika přichází i do České republiky,“ konstatuje předseda České společnosti paliativní medicíny ČLS JEP Ondřej Sláma. „Nestačí, abychom supermotivovaně s největším nasazením pečovali o jednotlivé pacienty. Zároveň je třeba promýšlet na systémové úrovni – na úrovni ministerstva, organizací, nemocnic a nemocničních holdingů, jak péči uspořádat a organizovat, aby přiměřeně a dobře reagovala na reálné potřeby chronicky nemocných a umírajících,“ dodává.

Právě k tomu nyní směřuje aktivita vyvíjená nejen odborníky, ale také ministerstvem zdravotnictví. Je totiž patrné, že současný stav, kdy na akutních lůžcích umírá kolem poloviny lidí, nevyhovuje ani pacientům, ani z ekonomického hlediska.

„V rámci kraje Vysočina za sebou máme datovou analýzu, kde nám vyšlo, že každý z našich několika tisíc umírajících stráví průměrně 1,5 měsíce v posledním roce života v nemocnici. To jsou okamžiky, kde dochází k naprosto klíčovým rozhodnutím, kde se nebavíme pouze o medicíně, ale o rodině, o tom, jak to bude s pozůstalými, o truchlení… Současná medicína zapomíná na reálné potřeby pacientů. Dvacet let jsme v České republice rozvíjeli vítěznou medicínu, a přepnout uvažování v Mekkách naší velmi kvalitní zdravotní péče nebude snadné. Na to všechno se snaží zacílit projekt nemocniční paliativní péče ministerstva zdravotnictví,“ říká Ladislav Kabelka, koordinátor koncepce paliativní péče v kraji Vysočina a bývalý šéf České společnosti paliativní medicíny. „Přála bych si, aby tato konference pomohla tomu, že peníze z projektu budou co nejlépe využity tak, abychom se posunuli od přání a ostrůvků, kde už paliativní péče funguje, k tomu, že budeme moci pacientům nabídnout stejnou úroveň paliativní péče po celé ČR,“ doplňuje náměstkyně MZ pro ekonomiku a zdravotní pojištění Helena Rögnerová.

Pro podpořené týmy již nebude paliativní péče volnočasová aktivita

Silnou podporu problematice paliativní péče zdůrazňuje i ministr zdravotnictví Adam Vojtěch. „Jako stát se snažíme spolupracovat s odbornými společnostmi a zdravotníky, kteří se na segmentu podílejí. Z pozice ministerstva zdravotnictví mohu konstatovat, že naše podpora je významná. I proto vznikl projekt financovaný z Evropských fondů, který se nazývá Podpora paliativní péče – zvýšení dostupnosti zdravotních služeb v oblasti paliativní péče v nemocnicích akutní a následné péče, který jsem měl tu čest zahajovat. I tímto projektem cílíme na určitou standardizaci paliativní péče v nemocnicích,“ říká Adam Vojtěch.

Projekt financovaný z OP Zaměstnanost vznikal ve spolupráci ministerstva zdravotnictví a České společnosti paliativní medicíny ČLS JEP od roku 2016, zhruba rok a půl ovšem trvalo, než spatřil světlo světa. Jeho první fáze se rozběhla v listopadu loňského roku.

„V současné době probíhá v rámci realizačního týmu tvorba indikátorů a standardů kvality paliativní péče. Součástí této aktivity je především práce se zahraničními rešeršemi a modely péče, na jejichž základě by měl odborný tým vytvořit český konsenzuální přístup odborných společností na téma péče o pacienta v závěru života,“ přibližuje náměstkyně MZ Alena Šteflová.

V běhu je už také příprava metodiky implementace programu paliativní péče v lůžkovém zdravotnickém zařízení. „K tomu, abychom mohli metodiku rozvíjet, je nutné zmonitorovat a udělat si představu, jaká je reálná situace v současných zdravotnických zařízeních,“ doplňuje Šteflová.

Na zahájení pak čeká nejnáročnější část spočívající ve spuštění pilotních programů ve vybraných zdravotnických zařízeních, která potrvá 21 měsíců. Počítá se přitom se zafinancováním sedmi paliativních nemocničních týmů, které by měly ověřit relevantnost vzniklých dokumentů. Podmínkou vstupu do projektu bude půlúvazek atestovaného paliatra a půlúvazek lékaře, který má hotovou specializaci v základním oboru, dále jeden úvazek klinického psychologa, jeden úvazek zdravotní sestra a půlúvazek sociálního pracovníka. Na provoz týmu přitom každá vybraná nemocnice dostane zhruba čtyři miliony korun.

„Projekt předpokládá, že se lidé budou konziliární paliativní činnosti opravdu regulérně věnovat, že si tedy umenší úvazkové angažmá ve svém základním oboru. To bude jedno z velkých selekčních kritérií. Ministerstvo nabízí nemocnicím osobní náklady na mzdy týmu a chce po nich, aby v definovaném čase ošetřily minimálně 350 pacientů za rok. Objem práce, který se od týmu očekává, je tedy poměrně velký. Střízlivé posouzení, jak na tom zařízení jsou personálně a s objemem pacientů, je proto výchozí myšlenkou, zda do projektu jít,“ vysvětluje Ondřej Sláma.

Podaří se nastavit pro péči úhrady?

Časový harmonogram projektu je takový, že dotační výzva by měla být vypsána do listopadu (bude vyvěšena na webu ministerstva zdravotnictví) a na vypracování žádostí budou dva měsíce. Během prvního kvartálu příštího roku by se tedy do projektu mělo zapojit sedm pilotních zařízení.

„Musí to být celé nemocnice – vedení nemocnic, zřizovatelé i kraje, kteří se při podání žádosti za projekt přimknou. Nakonec to ale budou lídři, konkrétní specialisté, kteří dokáží v nemocnici vést koordinovanou, kultivovanou debatu s kolegy z dalších oborů. Jejich práce bude rozhodovat o tom, jestli se podaří nejen projekt, ale hlavně to, co bude po něm, tedy rozvoj nemocniční paliativní péče v ČR,“ poukazuje Kabelka.

A co má být cílem projektu? „Projekt není ani tak zaměřen na to, abychom pomohli nějaké nemocnici vytvořit nový tým – to je sekundární výsledek. Je to o tom, aby nám nemocnice, které už jsou schopny v tomto směru nějak pracovat, pomohly zavést do českého systému nějaké principy,“ vysvětluje Ladislav Kabelka. „Chceme vytvořit příklady dobré praxe, podpořit vzdělávání, analyzovat práci týmu a ekonomiku. Rádi bychom zjišťovali reálné potřeby pacienta i jeho blízkých a analyzovali, jestli jsme je skutečně dokázali naplnit. Chceme podpořit nemocnice v tvorbě kvality a systému péče. Nejde nám o projekt pro projekt, ale o to, aby vznikalo něco, co bude dál reprodukovatelné. Rádi bychom se podívali i na spádové oblasti tam, kde budou možnosti, jak sledovat i regionální systémy paliativní péče. Logickým cílem projektu je podpořit růst zájmu o specializovanou paliativní péči. A vůbec nejambicióznějším cílem snažení je a bude, aby po tomto projektu existovala reálná úhrada, která umožní, aby nemocniční paliativní péče mohla vzkvétat,“ vypočítává Ladislav Kabelka.

Dobrou zprávou je, že diskuze na poslední téma již byly zahájeny. „Odborná společnost v souvislosti s projektem zahájila jednání na úrovni ministerstva zdravotnictví. V tuto chvíli probíhají jednání, která by měla sladit výstupy projektu tak, aby byly pro plátce základem pro konstruování dalších úhrad,“ doplňuje Martina Novotná, ředitelka odboru zdravotních služeb na ministerstvu zdravotnictví.

Na druhou stranu nemusí nemocnice čekat, až bude celý systém nastaven, ale samy by se měly o problematiku z vlastní vůle zajímat. „Každá nemocnice by se měla zamyslet, že toto není téma, které je něco navíc. Když s tím začne pracovat, může si říct, že na to nutně nepotřebuje peníze zvenčí, protože pokud to rozvine, po půl, tři čtvrtě roce uvidí, jak to šetří finanční prostředky uvnitř zdravotní péče. A spolu s tím uvidíme kvalitu, která bude narůstat,“ uzavírá Ladislav Kabelka.

Michaela Koubová