Zdeněk Hřib: Digitalizace dokumentace podle vyhlášky je v rozporu se zákonem

    Aktuální novela vyhlášky 98/2012 Sb., o zdravotnické dokumentaci, je taková divná. Na jednu stranu konečně odstraňuje detailní popis obsahu ošetřovatelské dokumentace, ale na druhou stranu do vyhlášky zanáší množství jiného zbytného textu. Příkladem je ustanovení, že součástí zdravotnické dokumentace je také email nebo telefon, pokud jej pacient sdělí lékaři. Tak to je ale přece samozřejmé, že si může lékař uchovávat kontakt na své pacienty, a není to ani v rozporu s evropským nařízením GDPR, které teď slouží jako obvyklá výmluva pro různé nesmysly. Zásadní problém té novely je ovšem v tom, že přináší do našeho zdravotnictví další tikající časovanou bombu, která výrazně destabilizuje právní prostředí.

     

    Jedná se o ustanovení týkající se vedení elektronické zdravotnické dokumentace, a konkrétně o případy, kdy je potřeba digitalizovat nějaký původně listinný dokument. Typicky jde o informované souhlasy pacientů s prováděnými výkony. V našem zdravotnictví dochází tedy především často k nepochopení jejich smyslu a nevyužití jejich potenciálu k informování pacientů, ale o tom třeba jindy. Především je informovaný souhlas zcela zásadním právním dokumentem, kterým se vlastně dokladuje to, co si lékař s pacientem dohodl. A ta novela je v tomto bodě v přímém rozporu se zákonem o zdravotních službách. Informovaný souhlas digitalizovaný správně dle vyhlášky, nebude digitalizovaný správně podle zákona a naopak. Takže u soudu se pak bude řešit, jestli ten dokument tedy platí nebo ne, a připomínám, že tady nejde jen o spory občanskoprávní o náhradu škody od nemocnice, ale také o trestněprávní oblast, kde hrozí zdravotníkům vězení natvrdo.

    Konkrétně v zákoně je napsané, že ten dokument se digitalizuje tak, že jej po naskenování podepíše zdravotník elektronickým podpisem vyšší úrovně a ten listinný dokument se archivuje a nezničí. Ve vyhlášce teď ale bude uvedeno, že zdravotník to sice podepisovat nemusí vůbec, ale zato musí být ten digitalizovaný dokument zcela zbytečně opatřen kvalifikovaným elektronickým časovým razítkem, což je pro nemocnici komerční placená služba. A hlavně podle té vyhlášky bude teď možné ten papír po digitalizaci zničit a není potřeba jej archivovat. Takže já bych opravdu nechtěl být pak u soudu v kůži lékaře, který provedl nějaký výkon, a ten papír s informovaným souhlasem pacienta byl digitalizován podle vyhlášky, a tedy v rozporu se zákonem, a následně zničen. To opravdu není legrace a přístup ministerstva je v tomto velice nekoncepční.

    Ale abychom nezůstali jen u negativ novely. U ošetřovatelské dokumentace je zrušení výčtu podrobného obsahu rozhodně krok správným směrem a já jsem velice rád, že ministerstvo samo uznalo, že šest let šikanovalo sestry zbytečnou administrativou. Ale ta změna vyhlášky znamená jen tolik, že si tu podrobnost obsahu budou nemocnice definovat samy. Takže pokud nemocnice neudělají nic, tak k žádné úlevě pro sestry od byrokracie nedojde. Navíc ÚZIS, instituce podřízená ministerstvu, nedávno naložil na ošetřovatelskou oblast a tedy i na sestry, nové administrativní povinnosti související například s centrálním vykazováním pádů a dekubitů. Takže v hodnocení výsledného efektu této novely na snížení administrativy bych byl velmi opatrný.

    Co by se naopak mělo udělat, je podpořit použití elektronické zdravotnické dokumentace, protože pak přestávají být papíry takový problém. A ta podpora by měla vypadat tak, že se přispěje k právní jistotě ve zdravotnictví tím, že se vyloží některé příliš obecné pojmy ze zákona. Zcela konkrétně se tedy jasně řekne, jaká úroveň elektronického podpisu se má použít pro záznamy v elektronické zdravotnické dokumentaci. Zákon totiž mluví jen o technických prostředcích zaručujících, že ty záznamy nelze dodatečně modifikovat. Taková obecná formulace ale nyní umožňuje různé výklady a znejišťuje nejen výrobce SW, ale i IT managery ve zdravotnictví.

    MUDr. Zdeněk Hřib

    zdenek.hrib@pirati.cz

    Sdílejte
    Předchozí článekNESYSTÉM
    Další článekPrioritou je zajistit léky pacientům, ne distributorům
    Zdeněk Hřib
    MUDr. Zdeněk Hřib je odborným garantem zdravotnictví u Pirátů a člen správní rady VZP. Věnuje se výzkumu kvality a efektivity veřejných služeb. Byl členem několika pracovních skupin k tématu informatiky a kvality služeb na úrovni ministerstva, Světové zdravotnické organizace a EU. Je ředitelem obecně prospěšné společnosti Institut pro aplikovaný výzkum, edukaci a řízení ve zdravotnictví