Jan Petřík: Elektronizace zdravotnictví na dánský způsob

    V zemi, jejíž zdravotnictví čím dál výrazněji využívá možnosti digitální éry, mají lékaři a sestry na pacienty více času a jejich pracovní podmínky se mění k lepšímu, což jim umožňuje individuálnější přístup, pacienti dostávají kvalitnější i účinnější péči, mají o léčbě větší přehled a stávají se pro zdravotníky partnery v dialogu.

     

    „I když lékaři nejsou v používání informačních technologií nijak zvlášť zdatní, postupně si je oblíbili, což napomáhá tomu, aby se zapojili do inovování systému. S elektronizací jsou mí podřízení velmi, velmi spokojení,“ uvedl Kurt Nielsen, ředitel nemocnice v severodánském městečku Thisted, už v roce 2010 pro deník New York Times.

    Zdaleka nejde jen o dobrý pocit

    Dánové umí plánovat i výhodně investovat, podle toho vypadají také výsledky elektronizace: odborníci se dnes shodují, že digitální zdravotnické záznamy lze díky dánskému modelu jednoznačně označit za efektivní a relativně snadné řešení. Řada nezávislých odborných studií se rovněž shoduje v tom, že dánský digitální systém (který ušetří dánské státní kase v přepočtu téměř 3 miliardy českých korun ročně a lékařům za pomoci snížení administrativní zátěže a zjednodušení komunikačních i rozhodovacích procesů 50 minut denně) je jedním z vůbec nejefektivnějších.

    Dánové začali už v 90. letech

    Takový úspěch Dánům logicky nespadl z nebe: elektronizace zdravotnictví byla zaváděna už od počátku 90. let a v průběhu dvou desetiletí zasáhla nemocnice, praktické lékaře i obce.

    V České republice se první koncepce elektronizace zdravotnictví objevila v roce 2004 v dokumentu Státní informační a komunikační politika/e-Česko 2006. V roce 2007 vznikl Meziresortní koordinační výbor pro zavedení elektronického zdravotnictví, který měl za úkol vypracovat odborná stanoviska k rozvoji eHealth v naší zemi, o rok později vydává dokument Cíle projektů eHealth v České republice.

    V posledních 10 letech byla spuštěna řada projektů, které mají přispět rozvoji eHealth v Česku – např. IZIP, eNeschopenka, eRecept, zdravotnické registry a další. Většina z těchto projektů však nebyla stále dotažená do konce nebo se nesetkává s dostatečnou podporou lékařů či pacientů.

    Dánové nabízejí své know-how

    Lety získané zkušenosti si Dánové nenechávají pro sebe, ba právě naopak: přinejmenším od přelomu tisíciletí platí za velké zastánce elektronizace zdravotnictví a všem zájemcům rádi předávají své know-how i nadšení. Od roku 2003 pravidelně pořádají tzv. eHealth Week, tematickou akci světového formátu, na níž se scházejí tisíce politiků, zástupců nemocnic, zdravotníků, průmyslníků i odborníků na informační technologie. V propagaci elektronizace se nicméně neomezují zdaleka jen na tuto konferenci: cenné informace také průběžně zveřejňují na internetu v podobě profesionálně zpracovaných brožur.

    Renomovaná média na dánské argumenty slyší a ve zprávách o tomto úctyhodném modelu se předhánějí v superlativech. K Dánsku dnes vzhlížejí nejpokrokovější zdravotnické systémy, přímo se od něj učí (či přinejmenším donedávna učily) Spojené státy americké… A co my? Necháme si od Dánů také poradit? Anebo chceme za každou cenu objevovat Ameriku?

    Přínosy elektronizace zdravotnictví jsou v zemích, kde se již prosadila, zjevné a nezpochybnitelné. Přináší významné finanční úspory ve spotřebě léčiv, snižuje duplicitu vyšetření, napomáhá zkracovat délku pobytu pacientů v nemocnicích a snižuje frekvenci návštěv v ambulancích. Zlepšuje přístup ke zdravotním službám pro všechny skupiny občanů.

    Z tohoto důvodu byla založena nezisková organizace Institut pro podporu elektronizace zdravotnictví, z.ú., jehož hlavním cílem je elektronizace zdravotnictví, dále zjednodušení orientace občana v péči o zdraví a zvyšování zdravotní gramotnosti elektronickou cestou.

     

    Elektronizace dánského zdravotnictví v datech

    • 1990: předávání lékařských předpisů jako prvního digitálního zdravotnického dokumentu.
    • 1992 až 1993: více než 60 % dánských praktických lékařů implementuje elektronické zdravotní záznamy. Lékařská praxe se začíná výrazně proměňovat, dochází však k vytváření uzavřených systémů, jež mezi sebou nemohou komunikovat.
    • 2000: první testování nadregionální kooperace a jednotné zdravotnické databáze.
    • 2003: dánské úřady spouštějí veřejný zdravotnický portál sundhed.dk, který soustřeďuje veškeré údaje o lékařských předpisech, pacienti tím získávají přístup k vlastním datům.
    • 2007: dánský systém získává evropskou cenu elektronického zdravotnictví.
    • 2011: téměř 100 % praktických lékařů má a běžně používá informační systémy, které umožňují výměnu digitálních dat s jinými sektory národního zdravotnictví. Mezinárodní studie označuje Dánsko za lídra elektronizace zdravotnictví.
    • 2014: obce využívají elektronickou komunikaci s mnoha oblastmi sociální a zdravotní péče. Výměna digitálních zdravotních dat zasahuje do oblasti prevence, rehabilitace, domácí péči či pediatrie a stále se rozšiřuje.
    • 2014: národní akční plán pro široké využití telemedicíny se zaměřuje na možnosti videokonferencí, sdílení snímků a domácího monitoringu.
    • 2014: vize digitálního zdravotního záznamu se stává skutečností. Do několika let budou jednotnou podobu sdíleného zdravotního záznamu využívat všichni praktiční lékaři, zaměstnanci nemocnic i obcí.

     

    Jan Petřík, ředitel Institutu pro podporu elektronizace zdravotnictví, z.ú.