Na očkování proti HPV by měli chodit také chlapci, nabádají odborníci

Genitální bradavice jsou způsobeny lidskými papilomaviry, vyskytují se na pohlavních orgánech žen i mužů. Foto: World AIDS and STD Prevention Alliance

Nechat očkovat proti lidským papilomavirům nejen děvčata, ale i chlapce – to je doporučení odborníků z HPV College, jak zlepšit prevenci. Vakcína totiž nejenže zabrání muži, aby se stal přenašečem, ale hlavně ho ochrání před dalšími druhy rakoviny, které papilomaviry působí. Problém ovšem je, že má jen málokterý praktický lékař pro děti a dorost o efektu očkování větší povědomí. Proto odborníci v čele s předsedou České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně Jaroslavem Blahošem podepsali výzvu podporující informovanost jak mezi lékaři, tak mezi laiky.

 

„Celkový počet úmrtí na rakovinu děložního čípku za rok se pohybuje kolem čtyř stovek – to je jedna žena každých 20 hodin. V zemích západní Evropy mají výskyt této nemoci výrazně nižší. Ne proto, že by tamní obyvatelé měli jiné sexuální chování. Důvod je ten, že tam stát ani obyvatelé samotní nepodceňují prevenci. Máme ještě co dohánět,“ podotýká profesor Blahoš.

Povědomí o lidských papilomavirech (HPV – human papilomavirus) se začalo zvyšovat poté, co se objevila vakcína. V ČR je hrazena z veřejného zdravotního pojištění třináctiletým dívkám od roku 2012. Přesto je jich však v cílové skupině proočkována jen zhruba polovina.

„Naše veřejnost je indoktrinována odpírači očkování. Mají dokonce odborné zastání – paní doktorka Anna Strunecká se všemožně snaží v publikacích bránit tomu, aby se u nás děti a mladiství očkovali. Má argumenty vycházející z ojedinělých případů, které se staly ve světě a kde nikdy nebyla prokázána přímá souvislost mezi očkováním a neurologickými či jinými důsledky,“ stěžuje si primář Jiří Ondruš, předseda lékařského sdružení HPV College. Podle Jaroslava Blahoše má přitom očkování proti HPV oproti jiným vakcínám naprosté minimum nežádoucích účinků.

Nutno podotknout, že ČR není jedinou zemí, která se potýká s odmítači očkování – např. v USA je problém ještě větší. Právě proto, že ale není proočkována celá cílová skupina, by pomohlo rozšíření vakcinace i na chlapce.

„Mnozí muži se domnívají, že se jich problematika HPV netýká, což je zásadní nepravda. Každoročně se ve světě vyskytne 11 tisíc nádorů penisu. Nádory hlavy a krku způsobené papilomaviry jsou u mužů čtyřikrát častější než u žen a onemocní jimi 17 tisíc mužských pacientů. Přibývá také nádorů anální oblasti, které se každoročně objeví u 11 tisíc mužů. Nejčastější pohlavně přenosná choroba jsou genitální bradavice, kde je rozložení mezi pohlavími 54 procent u mužů a 46 procent u žen – jde o miliony případů ročně. Některá onemocnění jsou život ohrožující, jiná velmi nepříjemná,“ shrnuje místopředseda České gynekologické a porodnické společnosti Vladimír Dvořák. Celosvětově jsou HPV příčinou pěti procent onkologických onemocnění.

Virus se snadno přenese kontaktem kůží a sliznic. Je přitom možné nakazit se i od někoho, kdo nemá žádné projevy infekce. Většina nákaz papilomaviry navíc sama odezní – 80 procent lidí se během života s infekcí setká, ale onemocní jen menší část z nich. Která, bohužel není možné předvídat. U závažných onemocnění se pak choroba rozvíjí roky, genitální bradavice se projeví za týdny až měsíce.

Kampaň na podporu prevence HPV s názvem Stojí za to?, kterou pořádala společnost Women's Oncology Research & Dialogue, poukazuje na to, že virus může způsobit nejen rakovinu, ale také mnohem častější genitální bradavice. Foto: behance.net
Kampaň na podporu prevence HPV s názvem Stojí za to?, kterou pořádala společnost Women’s Oncology Research & Dialogue, poukazuje na to, že virus může způsobit nejen rakovinu, ale také mnohem častější genitální bradavice. Foto: behance.net

Právě genitálních bradavic podle odborníků celosvětově přibývá. „Jde o onemocnění, které často recidivuje, kazí partnerské vztahy a léčba je nepříjemná. Riziko snižuje monogamie a bariérová ochrana, naopak ho zvyšuje kouření. Vynikající prevencí je pak očkování. Žádná léčba přitom není stoprocentně účinná – máme sice nový preparát, který lze užívat i k domácí léčbě, ale ani ten není zcela zaručený a nezabrání recidivám. Každý rok onemocní chorobou 400 lidí na 100 tisíc obyvatel, takže je výskyt 20x vyšší než u karcinomu děložního hrdla. Šance na to, že člověk někdy v životě bradavice dostane, je šest procent a podle některých zahraničních statistik je číslo ještě vyšší. Více než 20 procent lidí v ČR navíc s bradavicemi nic nedělá, chodí s nimi po světě a šíří je dál,“ varuje Vladimír Dvořák.

Protože na onemocnění způsobená papilomaviry není, s výjimkou rakoviny děložního hrdla, screening, přistupují už mnohé státy k tomu, že hradí očkování nejen děvčatům, ale také chlapcům. Vedle Austrálie, která je v této oblasti průkopníkem, tak již činí i USA, Kanada, Rakousko či Německo.

„Uvítali bychom, kdyby se to zavedla i v ČR. V současnosti si chlapci či rodiče mohou o vakcínu zažádat a je to dobrá investice do svého zdraví. K očkování se nabízejí pediatři a praktici pro dospělé, kteří ale až na výjimky nejsou příliš informováni. Praktičtí lékaři pro děti a dorost mají poměrně dobré povědomí o problematice HPV u dívek, obávám se ale, že při žádosti o naočkování syna většina řekne: ale prosím vás, přece nebude mít rakovinu děložního hrdla,“ upozorňuje Vladimír Dvořák.

Že povědomí o očkování pro chlapce není zatím příliš velké, dokazují i čísla VZP. Ta totiž v září vyhlásila akci, že na vakcinaci přispěje 11 až 13letým chlapcům 2000 korun (celková cena vakcín je necelých 4 300 korun plus poplatek za aplikaci). Dosud si však voucher vyzvedlo pouze 152 lidí, přičemž ještě není jasné, kolik z nich očkování skutečně podstoupí – částka se totiž vyplácí až po druhé dávce vakcíny. Ti, kdo by o příspěvek měli zájem, mohou voucher dostat do konce roku.

Vedle očkování je u nás, co se týče rakoviny děložního hrdla, ještě možnost sekundární prevence – screeningu. „V ČR má screening organizovanou podobu tři roky. Dosáhli jsme toho, že z původních 35 procent žen, které se zúčastňovaly vyhledávacích vyšetření, jsme nyní na 55 procentech. To je úspěch, ale o dobře propracovaném screeningu můžeme mluvit až v případě, kdy půjde o 80 a více procent žen,“ dodává Jiří Ondruš. Screening u nás nyní podporuje projekt adresného zvaní, v němž pojišťovny obesílají s pozvánkou všechny klienty v rizikové skupině.

Michaela Koubová