Léčba diabetické nohy pomocí kmenových buněk by měla být na seznamu výkonů příští rok

Sledujte svoje nohy, nabádá diabetiky východotexaská společnost East Texas Foot Associates. V ČR je 45 tisíc lidí s diabetickou nohou, 11 tisíc už má za sebou amputaci. Foto: etfaonline.com

Cukrovkáři s kritickou ischemií dolní končetiny neboli diabetickou nohou se zřejmě dočkají hrazené terapie kmenovými buňkami v roce 2016. Navzdory mediálnímu humbuku, který se kolem léčby strhl, se včera odborníci na semináři konaném na ministerstvu zdravotnictví shodli, že by terapie na příštím seznamu výkonů neměla chybět.

 

„Seminář byl reprezentativně zastoupen předsedy a místopředsedy odborných společností, které k problematice mají co říci. Bylo jednoznačně prokázáno, že metoda je všemi odbornými společnostmi doporučovaná, považují ji za bezpečnou, legální a pro pacienty velmi přínosnou. Jako každá metoda nemá stoprocentní účinek, nicméně klinická hodnocení jasně ukazují, že účinnost je srovnatelná s jinými způsoby léčby a může pomoci pacientům od výrazných potíží a invalidizace. Doufám, že v příštím roce se nám podaří kód této léčby do zdravotních výkonů zařadit. Očekávám standardní proces, tedy že výkon bude zařazen na jednání pracovní komise, budou se k němu vyjadřovat jednotlivé odborné společnosti a pokud dojdeme k tomu, že je zralý po ekonomické a medicínské stránce, což proběhlý seminář jasně naznačil, bude navržen jako jeden z mnoha dalších výkonů do seznamu pro další rok. Zatím jsem nezaznamenal nikoho, kdo by naznačoval, že metoda není vhodná pro použití na pacientech,“ řekl na včerejším tiskovém briefingu náměstek pro zdravotní pojištění Tom Philipp.

Léčba diabetické nohy byla na návrh angiologické a diabetologické společnosti zařazena na seznam výkonů už letos, nakonec však byla ještě před vnějším připomínkovým řízením stažena. O její znovuzařazení však odborníci stále stojí a usilují. „Pacienti s diabetem mellitem a zejména kuřáci s diabetem mají vysoké riziko vývoje kritické končetinové ischemie a desetinásobné riziko amputace. Pokud tito pacienti nemají jinou revaskularizační možnost pomocí standardních chirurgických či radiologických metod, nabízí se zde metoda odběru kostní dřeně a její aplikace do postižené končetiny. Výsledky, které vidíme v posledních letech, dokazují, že léčba je bezpečná a účinná,“ uvádí německý angiolog a diabetolog Berthold Amann, který spolupracuje s odborníky z Ostravy. „Za společnost kardiovaskulární chirurgie mohu jednoznačně říci, že podporujeme rozšíření metody ve specializovaných centrech. Je bezpečná, vyzkoušená na více než 1500 nemocných s kritickou končetinovou ischémií a zachraňující končetinu u více než 60 procent pacientů, kde by jinak byla nenávratně ztracena kvůli nemožnosti použít některou ze současných chirurgických nebo endovaskulárních technik,“ podotýká profesor Vladislav Třeška z České společnosti kardiovaskulární chirurgie.

V ČR zatím ve dvou centrech

Metoda se v současnosti může používat ve dvou centrech v Česku – v ostravské fakultní nemocnici a pražském IKEM. V Ostravě, kde ji financují z grantů a vlastních zdrojů, ošetřili lékaři za šest let necelou stovku pacientů se sedmdesátiprocentní úspěšností. Ve chvíli, kdy bude metoda zařazena na seznam výkonů, předpokládá se její využití u 500 až 600 pacientů ročně.

„Center, které výkon budou provádět, může být teoreticky mnoho – kdo si zažádá SÚKL o povolení a prokáže, že má techniku a způsobnost pro provádění odběru a aplikace, může na metodě participovat,“ přibližuje náměstek Philipp s tím, že hrazení léčby by mělo být možné v roce 2016. V ČR jsou zatím dvě centra, na Slovensku také dvě. V Německu jich je údajně 16 a v Itálii 30.

Diskutovaná léčba už byla schválena Evropskou lékovou agenturou, u nás je pak regulována zákonem o tkáních a buňkách. „Do zákona o léčivech oproti tomu spadají buňky, které jsou manipulované, kultivované. Procedura prováděná u diabetické nohy se dělá na operačním sále během jedné procedury, při níž buňky manipulovány nejsou,“ vysvětluje Václav Procházka, náměstek ředitele pro vědu a výzkum FN Ostrava.

Úspory ve statisících za pacienta

Terapie kmenovými buňkami u diabetické nohy by navíc měla mít i ekonomický přínos. „Z 850 tisíc pacientů s diabetem mellitem má 45 tisíc diabetickou nohu. V ČR registrujeme 11 tisíc amputací. Když jsme analyzovali ekonomické náklady, tak jen na hospitalizace, ambulantní léčbu a zdravotnické prostředky předepsané v rámci hospitalizace jde částka 166 tisíc za pacienta. K tomu je vozík za zhruba 40 tisíc korun či protéza za 85 tisíc korun. A to neznáme náklady na rehabilitační péči a socioekonomické údaje. V ČR se tak pohybujeme mezi 360 až půl milionem korun. Náklady na léčbu, která neindukuje sekundární náklady, jsou kolem sto tisíc korun,“ dodává Václav Procházka.

Podle Miroslava Bulvase, místopředsedy České angiologické společnosti, to zatím nevypadá, že by se pro pacienty s diabetickou nohou objevila nějaká levná, dostupná a stoprocentní léčba. „Spíše jdeme cestou postupných kroků a usilovné práce. Jedním z jejích plodů je právě diskutovaná metoda, kterou se snažíme nabídnout pacientům ve špatné situaci,“ uzavírá docent Bulvas.

-mk-

O kmenových buňkách i souvisejícím sporu mezi ministry jsme psali v těchto článcích:

Jak to bylo s kmenovými buňkami a o nepravdě poslance ANO

Dokument: Lékaři FN Ostrava žádají po Babišově MF Dnes omluvu

Kmenové buňky zachrání 70 procent pacientů před amputací, hájí léčbu FN Ostrava