Čerpání evropských peněz se oddaluje. Kvůli služebnímu zákonu i vyšším nárokům

Peníze z EU začneme čerpat později, než se původně plánovalo. Dlouhodobá péče, psychiatrie či perinatologie tak musí počkat. Foto: koláž ZD

Žádné výzvy k čerpání evropských peněz pro období 2014 – 2020 v první polovině letošního roku. To je neradostná zpráva, kterou na včerejší zasedání zdravotního přinesl poslanec Vít Kaňkovský (KDU-ČSL). Za oddalování čerpání může mimo jiné podoba služebního zákona. Psychiatrie, která má díky evropským penězům nastartovat reformu, bude muset na první peníze počkat dokonce až do příštího roku.

 

„Příčin je více a nemají přesah do zdravotnictví. Jsou zřejmě už od počátku, kdy došlo k určité prodlevě. Momentálně jednání vázne na připomínkách Evropské komise k naší podobě služebního zákona. Komise má oproti minulému období větší požadavky, klade více důraz na strategický rozměr jednotlivých projektů. Požadavek efektivity vynakládaných prostředků bude znamenat větší zapojení přístrojové komise a pojišťoven do procesu výběru,“ uvádí Kaňkovský s tím, že velké množství připomínek je k IROP (Integrovaný regionální operační program ).

Dosud se ale podařilo dopracovat koncepci návazné péče, což je jeden z nejzásadnějších dokumentů, které komise požaduje. Podle optimistického scénáře se tak u dlouhodobé péče očekává první výzva v září 2015, což ještě podle Kaňkovského není úplně nereálné.

Mezi prvními výzvami by měla být perinatologické péče, s níž se původně počítalo v druhém čtvrtletí. Nyní to ovšem vypadá, že do pololetí se výzva nestihne. U psychiatrické péče pak lze očekávat první výzvu až v roce 2016.

„Co se týče reformy psychiatrie, komisi nestačí říci, že chceme zreformovat péči, ale požaduje návaznost jednotlivých prvků a také to, zda je ČR schopná péči terénního typu provozovat. Je falešná představa, že v rámci evropských fondů dokážeme kompletně zreformovat psychiatrickou péči. Podle finančních objemů fondy přispějí na pilotní projekt, pak ale bude obtížné hledat prostředky pro fungování systému. Zástupci psychiatrické společnosti se také obávají, že v tuto chvíli není dostatek psychiatrů, aby nový systém pokryli. Pokud se výrazně omezí lůžková zařízení, potřeba psychiatrů v komunitních centrech vzroste,“ upozorňuje Vít Kaňkovský. Snáze by snad mělo být schváleno čerpání z druhého programu, který se zdravotnictví týká, tedy OP Zaměstnanost, který není tak rozsáhlý jako IROP.

Audity? Informace nepůsobí důvěryhodně, říká Kaňkovský

V návaznosti na zprávu o budoucím čerpání zmínil poslanec Igor Nykl (ANO) audity ministerstva financí ohledně čerpání v předešlém období. „Čerpání z IROP bylo v současnosti zastaveno, dokud nebude Evropskou komisí zhodnoceno, co se dělo. Zdá se, že skutečnosti jsou závažné – z 200 zkoumaných projektů jich měla být čtvrtina předražená a zprostředkovatelské firmy měly mít provize ve výši až tři sta procent, což je pro běžného občana šílenost,“ podotýká Nykl. Proti tvrzení se ovšem ohradil Jiří Běhounek (ČSSD). „Není pravda, že peníze z IROP byly zastaveny – je vypsána 23. výzva na onkologická centra. Podle mých informací se naopak přidávaly peníze, aby se dočerpaly,“ oponuje Běhounek.

„Co se týče IROP, mám čím dál větší pocit nekoordinovanosti. Nechápu systém pouštění informací. Nejdříve se dozvíme, že z 200 projektů jich bylo 50 předraženo a že zdravotnická zařízení dostanou pokutu v řádech deseti milionů. Před pár dny se najednou v médiích objevilo, že je změna názorů, žádné pokuty nebudou a veškerá odpovědnost je na řídících orgánech zmiňovaných operačních programů. Toto by mělo být v rámci vlády lépe monitorované. Co si mám myslet běžný občan, který se jeden měsíc dočte, že se ředitelé nemocnic třesou, jak se desetimilionové pokuty promítnou do jejich hospodaření, a po poměrně krátké chvíli se objeví, že všechny pokuty byly zrušeny. Na běžného občana to nepůsobí příliš důvěryhodně,“ konstatuje Kaňkovský k auditům. Jiří Běhounek nato politiky vyzval, aby na sebe nechodili k Evropské komisi žalovat.

Michaela Koubová