Ministři z ANO tvrdě prosazují privatizaci Janských Lázní

K návrhu na vyjmutí z privatizace se vyjádřila ministerstva vedená lidmi nominovanými hnutím ANO, třeba obrana nebo životní prostředí Není jasné, zda hlavní argument proti privatizaci - potřeby dětí s dětskou mozkovou obrnou - přehlédli, nebo jde o nějakou generální strategii, kde jsou na prvním místě zisky z privatizace směřující do státní kasy. Foto: Koláž ZD

Rodiče dětí s dětskou mozkovou obrnou (DMO) nebo lidé s některými nervosvalovými nemocemi už měli naději, že vláda natrvalo zajistí udržení spíše prodělečné, ale unikátní a nezastupitelné lázeňsko-rehabilitační terapie v Janských Lázních. Ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček (ČSSD) poslal do připomínkového řízení návrh, aby kabinet vyjmul z privatizace Janské Lázně a také Horské lázně Karlova Studánka (informovali jsme o tom zde). Nyní se mu sešly připomínky z ostatních rezortů a pět z nich má s návrhem zásadní problém, z toho čtyři ministerstva vedou lidé nominovaní hnutím ANO. Ministerstvo financí a ministerstvo životního prostředí (!) rovnou chtějí, aby vláda návrh zamítla. Ministerstvo obrany a ministerstvo pro místní rozvoj požadují, aby byl návrh „konfrontován“ s názorem ministerstva financí (což je v důsledku totéž jako požadovat jeho zamítnutí). Ministerstvo obchodu a průmyslu, vedené sociálním demokratem, chce doplnit argumenty. Ostatní rezorty připomínky nevznesly.  

 

Určujícím je nesouhlas s vyjmutím z privatizace ze strany ministerstva financí (vedeného Andrejem Babišem, předsedou hnutí ANO). Je totiž ústředním orgánem státní správy pro privatizaci majetku státu. Ideální postup by byl tedy ten, že se ministerstva financí a zdravotnictví dohodnou a předloží společný návrh.  Jenže Němečkovi lidé nenašli u úředníků od Babiše pochopení a tak vytvořili samostatný návrh.

Jaké jsou výhrady ministerstva financí? Především nevěří zdravotníkům, že jsou zejména Janské Lázně natolik výjimečné, že by je privatizace ohrozila a to i přesto, že v důvodové zprávě ministerstvo zdravotnictví výslovně uvedlo: „ Zásadní však je, že lázně jsou prakticky nejvýznamnějším, respektive ojedinělým poskytovatelem péče, který fakticky zajišťuje léčbu pacientům s dětskou mozkovou obrnou a to v ojedinělé  dětské léčebně Vesna.“ Rezort financí má za to, že tuto výjimečnost lze zachovat stanovením rozsahu a struktury konkrétně definované zdravotní péče, a to pod sankcemi zakotvenými v kupní smlouvě po dobu 25 let i delší, klidně dvojnásobné bude-li třeba. Jenže podle zjištění Zdravotnického deníku lze takový závazek dobře definovat a ohlídat například v případě ordinace lékaře, či u lékárny.  Ovšem u úzce specializované a unikátní péče, náročné na lidské zdroje, která není rozhodně výdělečná, by jednak privátní subjekt nemohl garantovat, že jí zachová v případě, že by jí musel dotovat (nikdo ho nemůže nutit podnikat ve ztrátě) a jednak by mohlo docházet například k omezování doprovodných služeb, jako je ubytování, stravování apod. anebo jejich znepřístupnění sociálně slabším rodinám. Mimochodem o dětech s DMO se žádné ministerstvo kritizující návrh na vyjmutí z privatizace ani jen nezmiňuje a hlavní argument ministerstva zdravotnictví je tak zcela pominut.

Peníze z prodeje „zahučí“ ve státním rozpočtu

Ministerstvu financí se také nelíbí, že by vyjmutím z režimu zákona č. 92/1991 o podmínkách převodu majetku státu na jiné osoby bylo odstraněno blokační působení § 45 tohoto zákona a bylo by možné rozprodat část majetku státu státním podnikem. „Výnos z takto realizovaného prodeje by byl zřejmě státním podnikem použit na vykrytí případné ztráty jeho hospodaření, a to na úkor příjmu zvláštního účtu Ministerstva financí,“ píšou Babišovi úředníci. Němečkův úřad skutečně zamýšlel využít takto získané peníze zase zpátky ve prospěch lázní. Onen zvláštní účet ministerstva financí totiž neznamená nic jiného, než to, že by peníze z prodeje například nepotřebných budov „zahučely“ ve státním rozpočtu a Janské Lázně by z něj neměly vůbec nic. Ministerstvo financí pochybuje o předpokladech pozitivního ekonomického vývoje, s nímž počítá ministerstvo zdravotnictví. Upozorňuje, že lázně hospodařily ztrátově, u Janských Lázní v roce 2012 činila ztráta 31 miliónů a v roce 2013 pak dokonce 50 miliónů, v loňském roce však už jenom 6 miliónů korun. Ministerstvo zdravotnictví má však jednoduchou odpověď: uplynulé roky provázely restrikce v celém segmentu lázeňské péče, to se nyní zásadně změnilo, nový indikační seznam i úhradová vyhláška vrací lázním obecně klienty i velký balík peněz.

Privatizace nebo nemocné děti?

Podpora, které se dostalo ministrovi financí od ostatních ministrů z hnutí ANO, třebaže se jich problematika vůbec netýká, ukazuje, že je pro toto politické uskupení privatizace, respektive zisk z prodeje majetku na prvním místě, neboť zatím se nedaří plnit státní kasu lepším výběrem daní, jak bylo slibováno. Nejsnaživější je v tomto ohledu ministerstvo životního prostředí, vedené Richardem Brabcem. „S návrhem vyjadřujeme zásadní nesouhlas. Podle našeho názoru se ani v jednom z případů nejedná o zařízení natolik významné či strategické, aby musely nezbytně zůstat ve vlastnictví státu,“ píše se ve stanovisku. O dětech s mozkovou obrnou ani o dalších nemocných se tam nepíše, buď si úředníci z MŽP nepřečetli pozorně důvodovou zprávu, nebo těchto potřeby nepovažují „za natolik významné či strategické,“ aby je bylo třeba nějak chránit. Uvidíme v dalších dnech, zda jde o oficiální politiku hnutí ANO, anebo jenom dílčí stanovisko, které ještě dozná změn.

Tomáš Cikrt