Úterý, 3. srpna, 2021

VZP: Úspory z pozitivních listů a snížení cen jdou do centrových léků či kardiologie

DALŠÍ ČLÁNKY AUTORA

Zkrácené revize, pozitivní listy či úprava maximálních cen některých zdravotnických prostředků v číselníku. To jsou postupy, které přinášejí největší české zdravotní pojišťovně miliardové úspory ročně. Zvláště díky pozitivnímu listu, na který se dostávají hojně předepisované léky např. na vysoký tlak či ředění krve, tak zbývá více prostředků na biologická léčiva.

 

„Díky lékové politice jsme loni ušetřili 1,558 miliardy. Zahájili jsme sedm zkrácených revizí díky podnětům na SÚKL. Společně s umístěním léku na pozitivní list jsme tak ušetřili 937 milionů. U šesti přípravků dala VZP důkaz k hloubkovým revizím, což znamená úsporu dalších 268 milionů. U návrhů na zkrácenou revizi léků mimo pozitivní listy byla úspora 353 milionů korun,“ shrnuje úspory na lécích Petr Honěk, náměstek ředitele VZP pro zdravotní péči.

V době před nástupem současného managementu pojišťovny v roce 2012 byl celkový účet za léky (vyjma centrových přípravků) více než 23 miliard korun. O rok později se ho podařilo snížit o 1,2 miliardy – a to přes to, že se zvýšilo DPH u léků, takže se zvedly jejich ceny hrazené pojišťovnou. Za loňský rok by pak celková suma vynaložená na léky neměla přesáhnout 21 miliard korun. Nejdražší skupina pro VZP jsou přitom diabetici, za jejichž léky zaplatila loni pojišťovna přes miliardu. Nákladná je kvůli množství pacientů také hypertenze či vysoký cholesterol, které stojí více než půl miliardu a také psychiatrie.

„Snižování nákladů se přitom děje za situace, kdy do systému vstupují nové léky, které jsou nákladnější než ty starší. VZP navíc v posledních letech nemusela přistoupit k regulacím jediného lékaře, což je dramaticky rozdílná situace od let předchozích. Tehdy byl způsob kontroly nad náklady na léky postaven na regulaci pro poskytovatele velmi nepříjemné, protože neměli jistotu, zda jim pojišťovna za předepsaná léčiva zaplatí,“ vysvětluje Honěk.

Efekt pozitivního listu: nárůst preskripce přípravku cca o deset procent

V současnosti je na pozitivním listu 19 typů léčiv převážně na kardiovaskulární systém, snižování cholesterolu, ředění krve, diabetologii či antidepresiva. Přípravky jsou přitom zpravidla bez doplatku. K jejich předepisování pojišťovna nenutí, lékaře ovšem motivuje navyšováním celkového limitu na preskripci, takže se jim tak snižuje pravděpodobnost regulace.

O kolik se takovou bonifikací daří předepisování léků navýšit? Např. u léku Omeprazol na bolavý žaludek se po zavedení na pozitivní list zvedlo předepisování pětkrát, preparátu Stacyl na ředění krve stoupla preskripce o 13 procent. Lozap Zentiva na vysoký tlak se zvýšil o devět procent, přípravek Tezeo na stejný problém pak o 10 procent.

„Na ušetřených penězích VZP nesedí. Náklady v některých oborech, jako je např. diabetologie, budou stoupat, protože náklady rostou kvůli nárůstu pacientů. Zároveň se objevují dražší léky. V neposlední řadě jsou tu centrová léčiva, tedy hlavně onkologické preparáty, jejichž vstup do systému nechceme ovlivňovat. Ušetřené prostředky tedy přenášíme na onkologické léky a léky na roztroušenou sklerózu. Náklady na centrové léky jsou přitom za loňský rok téměř sedm miliard korun, přičemž je tu trend vzrůstajících nákladů – předloni VZP za tyto léky zaplatila přes šest miliard,“ podotýká Petr Honěk s tím, že s tlakem na snižování cen léků pojišťovna rozhodně nekončí – zahájila další tři zkrácené revize, které by měly znamenat úsporu čtvrt miliardy korun.

Použitých přístrojů navzdory úsporám přibylo

Další položkou, na níž VZP plánuje ušetřit poměrně velkou sumu peněz, jsou zdravotnické prostředky – a to nastavením jejich maximálních číselníkových cen na úroveň odpovídající realitě (jde mj. o problematiku tzv. bonusů, více jsme psali zde).

„V roce 2013 jsme přistoupili k poměrně dramatické změně snížení cen kardiostimulátorů a kardioverterů. Jde o drahé přístroje, které nevstupují do DRG. K této položce letos přibývají i koronární stenty, které dříve byly v DRG. Uspořené prostředky budeme moci použít např. v kardiologii na vstup nových drahých metod. Navzdory úspoře půl miliardy korun u kardiostimulátorů a kardioverterů ovšem nedošlo k omezení péče – naopak stoupl počet použitých kardioverterů o 500 kusů oproti roku 2012 a kardiostimulátorů o 335 případů. Co se týče stentů, na konci roku loňského roku se cena snížila o deset až 24 tisíc korun, což by mělo přinést celkovou roční úsporu půl milionu korun. Díky tomu budeme mít daleko větší prostor pro použití prostředků pro nové technologie tam, kde je úhrada v rámci nemocniční péče podhodnocená,“ dodává náměstek Honěk (o snižování cen stentů, kardiostimulátorů a kardioverterů jsme psali zde).

U zdravotnických prostředků je ovšem podle VZP situace ohledně cen ošidnější než u léků. Jinak totiž na cenu dosáhne velká fakultní nemocnice, která může potenciálního dodavatele tlačit ke snížení celkové sumy, a jiná je situace v krajské či okresní nemocnici, která má méně výkonů méně a tedy i menší páky na stlačení ceny materiálu dolů.

„Už nyní ale máme vytipovány další materiály, kde je rozdíl mezi tím, co se může na trhu objevovat, a tím, co máme v číselníků, příliš vysoký. Budeme tedy pokračovat v narovnávání. Jsme při tom samozřejmě trochu slepí, protože nemáme přístup do účetnictví a nevidíme faktury dodavatelů, takže se musíme spoléhat na informace z trhu či interní informace. VZP si prosadila, že pro zařazení do číselníku vyžaduje ceny v EU, prvotní srovnání je tedy mezinárodní. Pak následuje srovnání vnitřní, což je trochu detektivní práce,“ dodává Petr Honěk.

Prostředky stojí nyní pojišťovnu celkem kolem 12 miliard – na čtyři miliardy přijdou prostředky na poukaz, zvlášť účtovaný materiál (ZUM) má náklad kolem osmi miliard. Navzdory možnosti dalších úspor ovšem není podle Petr Hoňka příliš reálné, aby se do budoucna některé zdravotnické materiály, jako stenty a kardiostimulátory, nakupovaly na centrální úrovni ve velkém. „Kdybychom měli jeden nadiktovaný preparát či výrobek, budou úspory vyšší, ale bude jeden na trhu, všichni ostatní zřejmě odejdou a pacienti, kterým by nevyhovoval, v podstatě nemají alternativu. Co se týče kardioverterů, znamenalo by to přinutit všechna kardiocentra, že musí používat tento přístroj a žádný jiný,“ poukazuje na překážky Honěk.

Účtování neexistujících inkontinenčních pomůcek?

Úspory by ale byly možné v další části zdravotnických prostředků, jenže jde o položku velmi sociálně citlivou – totiž inkontinenční pomůcky. Ty z čtyřmiliardového balíku prostředků na poukaz spolknou celých 1,2 miliardy. VZP se už jednou pokusila regulaci zavést, zvedla se ale velká vlna nevole, takže uspěla pouze částečně.

Proč je částka jdoucí na tyto pomůcky tak vysoká? Pacient má nárok na daný počet kusů, které mu předepíše lékař. „Ze zákona tu funguje jakýsi voucherový systém. Pacient má tedy nárok na daný balík peněz od pojišťovny. Jenže někdo se tady zřejmě hodně snaží, aby pacient vždy balík vyčerpal celý, což ale neznamená, že ho pacient skutečně dostane,“ vysvětluje vedoucí oddělení zdravotnických prostředků Martin Jelínek. Údaj o tom, kolik inkontinenčních pomůcek VZP proplatila a kolik jich dodavatelé skutečně dodali, se tak podle všeho odlišuje.

„Existuje analýza, která porovnává náklady na inkontinenční pomůcky u lékově a zdravotně stejných pacientů doma a v sociálních ústavech, přičemž v sociálních ústavech je to mnohonásobně více,“ uzavírá mluvčí VZP Oldřich Tichý.

-mk-

DALŠÍ ČLÁNKY Z RUBRIKY