Miliony dříve nepojištěných Američanů má nyní zdravotní pojištění díky zákonu, který prosadil prezident Barack Obama (Affordable Care Act – ACA zákon o dostupné zdravotní péči). S nárůstem počtu pojištěnců však nedošlo k explozi celonárodních výdajů na zdravotnictví, jak předpokládali Obamovi kritici.
Samozřejmě, náklady rostou, avšak ne tak prudce, jak se očekávalo. K tomuto závěru došla zpráva Johna Holahana a Stacey McMorrowé, vědců z nezávislé výzkumné organizace Urban Institute. Ve své práci se podívali na všechny výdaje v Spojených státech, které směřují nebo budou směřovat do zdravotnictví mezi lety 2014 a 2019, čili zohlednili jak náklady soukromého pojištění, tak vládní programy jako je Medicare a Medicaid a také výdaje pacientů, kteří platí lékaři přímo „na dřevo“ (out-of-pocket).
Deník The Huffington Post připomíná, že mnoho expertů očekávalo, že výdaje na zdravotnictví dovedou zemi do bankrotu. Domnívali se, že stále větší a větší utrácení za zdravotní péči sníží objem peněz na věci, které si lidi nakupují – od potravin, přes dovolenou až po auta – nebo na oblasti, které podporují prostřednictví svých daní, tedy na školy, sociální zabezpečení atd.
Výdaje rostou, ale pomaleji, než se čekalo
Celonárodní výdaje na zdravotnictví se rok od roku zvyšují a rostou strměji, než výdaje na jiné oblasti a zboží. Když vešel Obamův zákon v platnost analytici (nejen ti apriori kritičtí, ale i tzv. nezávislí) předvídali, že reforma tento trend ještě zhorší. Bylo by to logické, protože noví pojištěnci začnou navštěvovat lékaře, případně jsou hospitalizováni a užívají drahé léky. Tyto predikce se ale ukázaly jako mylné. Když byla Obamova reforma v roce 2010 zahájena, vládní experti z Medicare a Medicaid předvídali, že celkové národní výdaje na zdravotnictví v pětiletém období, počínajícím rokem 2014, vystoupají na 23,6 bilionu dolarů. Ovšem poslední data, z nichž vycházejí Holahan s McMorrowou, ukazují, že za stejné období vzrostou méně, a to na 21 bilionů dolarů, čili o 2,5 bilionu méně, než vláda původně počítala.
modrá – vývoj výdajů, kdyby nebyl přijat Obamův zákon ACA (dle dat z února 2010),
šedá – vývoj nákladů při přijetí ACA předpokládaný v září 2010
zelená – současná předpověď (stav z října 2014)
Zdroj: Urban Institute
Nejen recese…
Otázkou je, proč ke zpomalení růstu výdajů došlo. První, co každého napadne je přetrvávající recese. Američané mají méně peněz, a proto méně nakupují. Omezili využívání zdravotní péče stejně, jako omezili celou svoji spotřebu. Ale stav ekonomiky není celý příběh, upozorňuje Huffington Post. Spolu s reformou byly zvýšeny přímé platby a to je pro lidi finanční impulz, který je nutí dvakrát se rozmyslet, než vyhledají lékařskou péči. Dalším faktorem je relativní nedostatek drahých nových technologií, což se prý může velmi rychle změnit, protože se farmaceutické firmy chystají po určitém půstu na trh uvést nové léky, které mají být obchodními trháky. Současně vláda snížila platby nemocnicím, pojišťovnám a dalším hráčům amerického zdravotnického systému.
Jedním z nejdůležitějších faktorů pak je, že poskytovatelé zdravotních služeb změnili svůj obchodní model, údajně tak, že lidé budou zdravější a systém efektivnější. Nemocnice lépe pracují s propouštěním pacientů a sledují je i po tomto propuštění. Takoví pacienti jsou pak méně náchylní k opětovnému onemocnění a není nutné je tak často znovu hospitalizovat.
A má tedy s oněmi příznivými čísly něco společného prezident Obama? Jeho tým je přesvědčen, že ano. Zákon upravil podmínky fungování Medicare a změnil nastavení daní. Prvním znamením, že reforma má efekt, je prý dramatický pokles readmisí, tedy situací, kdy je nutné pacienta znovu přijmout do nemocnice. V nové zprávě Holahan and McMorrowá souhlasí, že zákon ACA systému pomohl, ačkoliv je předčasné hodnotit jeho vliv s konečnou platností, anebo říci právě teď, že tato ušetření kompenzují náklady, které jsou se zavedením zákona spojeny.
“Obamacare zvyšuje zdravotnické výdaje s tím, jak roste počet pojištěných lidí,“ řekl deníku Huffington Post znalec zdravotnického systému a vice president Kaiser Foundation Larry Lewitt. „Ale také pomáhá snižovat utrácení podporou vyšší efektivity. Tento druhý efekt se zdá mít větší dopad, než očekávali vládní experti v době, kdy se zákon připravoval,“ dodal expert.
Na konečné závěry je příliš brzy
Samozřejmě všechny tyto globální úvahy nic nevypovídají o individuálním vnímání spotřebitelů zdravotní péče. Někteří, zejména nově pojištění, jsou zvýhodněni. Jiní platí spoluúčast a různé poplatky vyšší, než dříve a kdykoliv jdou k lékaři, do nemocnice, či potřebují léky, vytahují z peněženky tisíce dolarů.
Nižší náklady na zdravotnictví snižují tlak na státní rozpočet i na rozpočty firem. Umožňuje to v konečném důsledku například snižovat, daně, poskytovat různé úlevy, vyšší mzdy atd. K těmto benefitům ale dochází pomalu a nerovnoměrně. Někdy ovšem nižší výdaje na zdravotnictví mohou signalizovat negativní trend. Například, jak varuje Huffington Post, opatření k šetření nákladů mohou odrazovat lidi od čerpání péče, kterou právě potřebují.
Je tu hodně důvodů, proč je třeba hodnotit Obamovu zdravotnickou reformu až s dlouhým časovým dostupem a při zvážení velkého množství argumentů. „Ale minimálně tato poslední zpráva je důvodem navíc si myslet si, že se kritici zákona mýlili v předpokladu, že bude mít katastrofální dopad na náklady amerického zdravotnictví,“ uzavírá Huffington Post.
-cik-
