Právě usínáte, když vaším tělem náhle trhne. Máte pocit, že padáte do prázdna, jindy vás probudí prudké bušení srdce nebo nevysvětlitelný úlek. Tento běžný jev, označovaný jako hypnické záškuby, bývá většinou neškodný. Pokud se ale opakuje často, může souviset s úzkostí, psychickým napětím a problémy se spánkem. Naznačuje to nový výzkum rakouských odborníků, o kterém informoval server Medical Xpress.
Člověk už téměř spí, když ho náhle probudí prudké škubnutí rukou, nohou nebo celým tělem. Někdy má dokonce pocit, jako by zakopl, propadl se do hlubiny nebo ztratil rovnováhu. Přestože leží bezpečně v posteli, jeho tělo zareaguje, jako by mu skutečně hrozilo nebezpečí.
Odborně se tomuto jevu říká hypnický záškub. Objevuje se při přechodu mezi bděním a spánkem a může mít překvapivě rozmanité projevy. Vedle náhlého svalového trhnutí lidé popisují také mravenčení, pocity podobné elektrickému výboji, světelné záblesky nebo krátké snové představy. Někdy se přidává zrychlený dech, bušení srdce a intenzivní strach.
Většina lidí po takovém zážitku znovu rychle usne. U některých se však nepříjemné probouzení opakuje natolik často, že začíná ovlivňovat jejich vztah ke spánku.
Mohlo by vás zajímat
Čím větší úzkost, tím častější záškuby
Souvislost mezi těmito nečekanými probuzeními a psychickým stavem zkoumal tým z Univerzity Paris Lodron v Salcburku. Do výzkumu, jehož výsledky zveřejnil odborný časopis PLOS Mental Health, se zapojilo 194 dospělých z Rakouska a Německa.
Celkem 96 účastníků zažívalo alespoň jednou týdně náhlé probuzení doprovázené dalším typickým příznakem. Zbývajících 98 lidí tvořilo srovnávací skupinu.
Ukázalo se, že lidé s pravidelnými hypnickými záškuby častěji uváděli horší kvalitu spánku, výraznější příznaky nespavosti, vyšší míru úzkosti a také více depresivních příznaků. Častěji rovněž zastávali přesvědčení, která mohou problémy se spánkem prohlubovat – například přikládali mimořádný význam tomu, že musí za každou cenu rychle usnout.
Zajímavé bylo, že četnost záškubů souvisela především s úzkostí, kvalitou spánku a způsobem, jakým lidé o spánku přemýšleli. Souvislost s četností záškubů se naopak nepotvrdila u depresivních příznaků.
Účastníci navíc uváděli, že se nepříjemné zážitky objevovaly častěji v obdobích psychického stresu a emočního vypětí. Samotný nedostatek spánku měl podle jejich odpovědí na četnost záškubů menší vliv.
Když se ze spánku stane další důvod ke stresu
Podle hlavní autorky výzkumu Tanji Grünbergerové je zvláště zajímavá souvislost mezi náhlými probuzeními a obavami, které lidé se spánkem spojují. „Čím silnější byla jejich neužitečná přesvědčení o spánku a čím úzkostnější byli, tím častěji uváděli hypnické záškuby. A v samotném okamžiku usínání mnozí popisovali silný tlak na to, aby konečně usnuli,“ uvedla Grünbergerová.
Výsledky tak naznačují možnou souvislost s mechanismy známými u nespavosti. Člověk, který má obavy, zda se dobře vyspí, může být při usínání psychicky aktivnější a citlivější na tělesné vjemy. Nepříjemné probuzení pak může jeho obavy ještě posílit.
Psali jsme
- Dá se nedostatek spánku dohnat o víkendu? Rozumné množství může pomoci, ale jen někomu
- Superschopnost, nebo tichá hrozba? Proč někomu stačí 5 hodin spánku a jak na to reaguje tělo
- Spíte přes den? Pozor, časté a neplánované šlofíky mohou signalizovat problém s pamětí
Zatím však není jasné, co je příčinou a co následkem. Výzkum vycházel z jednorázového dotazníkového šetření, nikoli z objektivního sledování spánku. Nelze proto tvrdit, že úzkost hypnické záškuby přímo vyvolává nebo že samotné záškuby způsobují úzkostné potíže.
Kdy jde o neškodný jev a kdy už o problém?
Pro většinu lidí zůstávají hypnické záškuby běžnou a neškodnou součástí usínání. Samotné občasné trhnutí tělem proto není důvodem k obavám.
Jiná situace může nastat, pokud se záškuby opakují, vyvolávají výrazný strach nebo prodlužují dobu potřebnou k usnutí. V takovém případě nemusí být hlavním problémem samotný svalový pohyb, ale také psychické napětí, které ho provází.
„U většiny lidí jsou hypnické záškuby neškodným průvodním jevem usínání. U určité skupiny jsou však spojeny s nepříjemnými pocity a delší dobou usínání,“ vysvětlil další z autorů výzkumu Manuel Schabus. Podle něj bude nyní důležité zjistit, zda by lidem s obtěžujícími záškuby mohly pomoci postupy zaměřené na snížení psychického napětí a obav ze spánku. Jejich účinnost však zatím nebyla ověřena.
Autoři současně upozorňují, že jejich výsledky je třeba potvrdit dalším výzkumem s využitím objektivních záznamů spánku. Pro současnou praxi tak zůstává hlavním poznatkem, že časté nepříjemné probouzení při usínání nemusí být pouze izolovaným tělesným projevem, ale může souviset také s psychickou pohodou a celkovou kvalitou spánku.
