Notujeme si na operačním stole. Historie infekcí v kapce. Transgender komáři. Umět šimpanzi rozdělat oheň, Hruška si neškrtne.
Operovaný muž během zákroku na mozku hrál na kytaru a pěl
V brazilské Nemocnici Nossa Senhora da Conceicao jim ale k práci hrál a zpíval jimi operovaný pacient. Během operace mozkového nádoru stihl podle serveru CNN zapěl šest skladem včetně Yesterday od Beatles.
Třiatřicetiletý Anthony Kullkamp Dias byl po celou dobu operace při vědomí, aby lékaři mohli lépe kontrolovat, jestli zákrokem nepoškodili některé z motorických či řečových funkcí.
Dias se o nádoru dozvěděl jen pár dní před narozením svého syna. Hrát na kytaru a zpívat během operace ho napadlo den před zákrokem. Kromě Beatles na svůj setlist zařadil i brazilské lidovky a vlastní skladbu nazvanou Emanuel, kterou věnoval právě svému synovi.
Během operací mozkových nádorů je běžné, že jsou pacienti při vědomí. Podle anesteziologa a klinického ředitele nemocnice Jeana Abreua Machada mozková tkáň nemá senzory detekující bolest. Dias po operaci potvrdil, že necítil žádnou bolest. Lékaři podle něj odstranili 90 procent nádoru.
Video můžete shlédnout zde:
Virovou historii člověka umíme číst z jedné kapky krve
Badatelé Lékařského institutu Howarda Hughese vyvinuli technologii, která umožňuje vyčíst z jediné kapky krve současné i minulé známé virové infekce, kterým byla dotyčná osoba vystavena.
Nová metoda zvaná VirScan představuje zajímavou alternativu k existujícím diagnostickým postupům, které jsou zaměřené na specifické viry. S VirScanem je možné v jednom testu, bez omezení na určité viry, odhalit veškeré známé virové infekce, kterými byl zkoumaný člověk kdy postižen.
Tento přístup nabízí lékařské diagnostice doposud nevídané možnosti. VirScan umožňuje vystopovat neočekávané faktory, které ovlivňují zdraví testované osoby a zároveň také dovoluje analyzovat a srovnávat virové infekce ve velkých populacích. Kompletní analýza jednoho vzorku krve totiž přijde asi na pětadvacet dolarů.
Šéf vývoje VirScanu Stephen Elledge a jeho spolupracovníci se snažili přijít s takovou technologií, která umožní vracet se do minulosti testovaného a přečíst jeho historii virových infekcí. VirScan nahrazuje časově a technicky náročné testování různých virů jednoho po druhém jediným testem, který to všechno zvládne najednou.
Elledge a spol. už svůj VirScan vyzkoušeli na vzorcích krve od 569 lidí ze Spojených států, Jižní Afriky, Thajska a Peru. Technologie funguje tak, že hledá protilátky proti 206 virům, o nichž je známo, že infikují člověka.
Když komárům změníme pohlaví, dají pokoj
Vědci Fralinova institutu věd o živé přírodě Virginské techniky vystopovali sekvenci, která zodpovídá za určení pohlaví u komárů, přenášejících viry žluté zimnice, horečky dengue, horečky Chikungunya a dalších chorob, které je lepší nedostat.
Jedná se o podstatný objev, protože samci nejsou při přenosu infekčních onemocnění komáry relevantní. Sají totiž jenom samice, které potřebují krev pro úspěšný vývoj vajíček. Badatelé proto věří, že když zařídí vyšší procento samců v populaci komárů, tak tím sníží přenos nebezpečných virů.
Podle článku publikovaném ve Science Express odhalili genetický přepínač pohlaví zvaný Nix u komárů tropických. S tímto přepínačem lze udělat ze samce samici a naopak. Podobné přepínače se zhusta nacházejí v černých dírách genomů, čili v oblastech mimo klasické geny. Proto Nix u komárů tropických až doposud vzdoroval svému objevu.
Autoři objevu mají za to, že přepínač pohlaví Nix nabízí skvělou možnost k ovládnutí pohlaví u komárů a jeho využití v lítém boji proti přenosu nepříjemných infekcí. Samci komárů nepřenesou na lidi vůbec nic a v tom je naše šance.
Vědci vpíchli sekvenci Nix do živých komářích embryí a zjistili, že se pak u dvou třetin samičích zárodků vyvinuly samčí genitálie. Když ze samčích zárodků vystřihli sekvenci Nix samcům se vyvinuly samičí genitálie.
Kdyby šimpanzi uměli rozdělat oheň, Láďa Hruška by si ani neškrtnul
Vědci zjistili, že rozumí konceptu vaření a dokonce jsou schopni udržet hlad na uzdě, nespořádat okamžitě syrovou potravu a odložit stolování na později.
Výsledky studie vycházejí z devíti experimentů provedených v rezervaci Tchimpounga v Kongu, informoval ctihodný časopis Proceedings of the Royal Society. Jak se ukázalo, šimpanzi mají mozkovou kapacitu potřebnou k vaření, včetně plánování, porozumění příčiny a důsledku a odložení uspokojení.
Postrádají nicméně schopnost rozdělat oheň. Když je jim ale zdroj tepla poskytnut, šimpanzi mohou být schopni manipulovat s ním, aby vařili. I když se výsledky bádání zdají být jen pro zasvěcené, mají i širší význam. Podporují totiž myšlenku, že vaření urychlilo lidskou evoluci. Jestliže mají šimpanzi kognitivní schopnosti vařit, předchůdci člověka druhu australopithekus to nejspíš dělali také. S jen o trochu větší mozkovou kapacitou mohli australopithekové nalézt způsob, jak používat oheň, aby si mohli uvařit jídlo.
Některé z experimentů potvrdily závěry studií jiných expertů, například, že šimpanzi dávají přednost opraženým sladkým bramborám před syrovými. Tyto průzkumy ale netestovaly to, jestli mají šimpanzi mentální schopnost vařit.
Jiné testy to ale dělaly. Vědci například šimpanzům dali dva kontejnery, z nichž jeden fungoval jako vařič a druhý nikoliv. Šimpanzi zjistili, že jeden z nich mění brambory ze syrových na uvařené. Když dostali na výběr, do kterého ze dvou přístrojů jídlo dají, téměř vždy si vybrali vařič; dávali najevo, že tomu rozumí a že chtějí počkat, až se jídlo uvaří.
I když šimpanzi obvykle jedí jídlo okamžitě, kvůli jeho uvaření překvapivě byli ochotni přejít místnost. Když to udělal první z nich, vědci se domnívali, že našli šimpanzího génia, ostatní z tlupy to ale udělali stejně. Chápali, co vaření obnáší, a byli ochotni odložit své uspokojení z jídla a počkat, až bude potrava uvařená.
A s touto pozitivní informací, nasvědčující tomu, že se vbrzku dočkáme televizních pořadů jako Se šimpanzem v kuchyni, Ano, šimpanzi, Šimpanz na grilu a dalších, se s vám autor digestu těší na setkání příští týden.
Ondřej Fér, Ekonomický deník
