Domoci se rychle odškodnění za bolest a ztížené společenské uplatnění kvůli pracovnímu úrazu a nemoci z povolání pomůže návrh nařízení vlády o odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění způsobené pracovním úrazem nebo nemocí z povolání, který je v současné době ve vnějším připomínkovém řízení. Předloha mimo jiné zvyšuje přiznanou částku tak, že počty bodů u jednotlivých poškození stoupají na dvojnásobek a hodnota bodu vzroste ze 120 na 250 korun. Toto nařízení by mělo vejít v platnost ještě letos.
Z resortních statistik vyplývá, že v letech 2011 – 2014 se každoročně řešilo odškodnění na 54 tisíc případů pracovních úrazů, z toho přibližně 1 100 – 1 250 nemocí z povolání, a to jak odškodnění bolesti tak i ztížení společenského uplatnění. Náklady na bolestné dosahovaly ročně v letech 2011 – 2014 mezi 232 až 248 milióny korun, náklady na ztížení společenského uplatnění se pohybovaly mezi 264 až 301 milióny korun. „Vzhledem k uvedenému počtu případů, které je třeba každoročně odškodňovat, je zapotřebí přijmout nový systém, který bude reflektovat vývoj lékařské vědy a názory na hodnotu zdraví a odškodnění a který zajistí plynulý průběh vydávání lékařských posudků a tím plynulý průběh odškodnění,“ uvádí se v odůvodnění návrhu MZ ČR.
Odbory budou i nadále usilovat o průběžné zvyšování hodnoty bodu
Celkově se výše finančního odškodnění pracovních úrazů oproti dosavadní praxi zvýší až čtyřnásobně, hodnota bodu totiž vzroste ze 120 Kč na 250 korun a bodové ohodnocení diagnóz bude také zhruba dvojnásobné než dosud.
„K původnímu nařízení vlády jsme měli zásadní připomínky k tomu, aby se zvýšilo bodové ohodnocení jednotlivých diagnóz, které jsou v něm uvedeny, a zároveň jsme podporovali zvýšení hodnoty bodu. Nařízení vlády považujeme za vodítko a jsme rádi, že nabízí i možnost pro člověka, který má nemoc z povolání nebo pracovní úraz, a nesouhlasí s výší odškodnění, aby se obrátil v klasickém občansko-právním řízení na soud, který by finanční satisfakci určil. To jsme považovali za jednu ze zásadních věcí,“ říká předsedkyně OSZSP Dagmar Žitníková s tím, že nebyl akceptován požadavek odborů hodnotu bodu pravidelně valorizovat v souvislosti s mírou inflace a v návaznosti na vývoj růstu platů a mezd.
K tomuto požadavku legislativní rada vlády zaujala negativní stanovisko, s tím, že v právním předpise se uvádí pevná částka. „V podstatě je nařízení vlády legislativní norma, kterou lze bez dlouhého procesu měnit, takže budeme následující roky s tím, jak porostou platy a bude probíhat inflace, chtít hodnotu bodu nadále řešit. Není to uzavřená záležitost, nepočítáme s tím, že by to byla trvalá právní norma. Myslíme si, že by pravidelně měla být hodnota bodu finančního ohodnocení valorizovaná,“ dodává Dagmar Žitníková.
I podle MPSV je nezbytné vydat nový právní předpis k provádění odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění. „Návrh nařízení vlády reflektuje poznatky z dosavadního provádění odškodňování, názory odborných lékařských kruhů i potřebu zvýšení hodnoty jednoho bodu. Nová právní úprava jednoznačně zlepší úroveň odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění. Počty bodů stanovené pro jednotlivá poškození zdraví vyplývají z názorů odborných lékařských kruhů, a pokud odborné lékařské společnosti a Ministerstvo zdravotnictví dospěly k jednotnému odbornému názoru, MPSV ho plně respektuje. Důležité je také uvést, že hodnota bodu 250 korun je srovnatelná s hodnotou s jakou kalkuluje i Metodika Nejvyššího soudu k odškodňování újmy na zdraví,“ uvádí tiskový mluvčí MPSV Petr Sulek.
„Neznám zatím názory odborových svazů, naše legislativní rada bude materiál teprve projednávat, z mého pohledu však splňuje naše očekávání. Řeší specielně problematiku odškodňování bolesti a ztížení společenského uplatnění pro pracovně právní účely. To je pro nás rozhodující. Je to připodobněné metodickému pokynu Nejvyššího soudu pro odškodňování podle nového občanského zákoníku. Pro nás bylo rozhodující, aby byl vydán samostatný předpis pro odškodňování, kdy by se každý zaměstnanec při sebemenším úrazu, jako je třeba vyvrknutí kotníku, nemusel kvůli odškodnění bolesti soudit,“ říká pro ZD JUDr. Eva Dandová z právního oddělení ČMKOS.
Dosavadní postup byl velmi složitý a finanční kompenzace naprosto nedostatečné. „Naše představa ohodnocení bodu se stále ještě liší od toho, co je v návrhu, ale jsme rádi, že zde existuje možnost obrátit se prostřednictvím advokáta na přezkoumání soudem. Náš odborový svaz nabízí členům zdarma možnost právního poradenství, pokud by někdo měl pocit, že ohodnocení bylo v jeho případě neadekvátní,“ upozorňuje předsedkyně Žitníková.
Snaha o zjednodušení a urychlení procesu
Do 31. 12. 2013, kdy nabyl účinnosti nový občanský zákoník, platila pro odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění vyhláška č. 440/2001 Sb. Nový občanský zákoník předmětnou vyhlášku zrušil, neboť dle názoru jeho zpracovatelů má být základním kritériem pro stanovení náhrady této újmy na zdraví individuální posouzení konkrétního případu, nikoliv právní předpis. Jelikož již nebylo možné pro odškodnění poškozených, kterým náhrada za bolest a ztížení společenského uplatnění přísluší, použít právní předpis, byla pro potřeby soudní praxe zpracována Nejvyšším soudem ve spolupráci s dalšími odbornými subjekty „Metodika Nejvyššího soudu k náhradě nemajetkové újmy na zdraví“ (MNS), která byla zveřejněna v dubnu 2014.
Aby nedošlo k neodůvodněné disproporci posuzování o výši odškodnění bolesti a ztížení společenského uplatnění, která bude poškozeným přiznaná na základě občanského zákoníku (resp. podle MNS) i podle zákoníku práce (podle vyhlášky č. 440/2001 Sb.), bylo navrženo vydat pro pracovněprávní účely nový právní předpis, kterým bude na základě nového zmocnění v zákoníku práce, právě předkládané nařízení vlády.
Bodové hodnocení jednotlivých položek ohodnocení bolesti je jak v MNS, tak i v návrhu nařízení vlády spojeno s „anatomickým korelátem“, tj. rozsahem a tíží poškození zdraví. V oblasti ztížení společenského uplatnění pak MNS hodnotí jednotlivé oblasti života v procentech, podle toho, jak se projevuje ve schopnostech člověka, ne už tedy jako dosud podle bodů přiřazených jednotlivým částem těla. To představuje odklon od způsobu bodového ohodnocení ztížení společenského uplatnění, který v ČR existoval desítky let a byl ošetřujícím lékařům znám, byl pro ně srozumitelný a aplikovatelný. Metodika Nejvyššího soudu zavádí zcela nové pojmy a přístupy, které při současné velmi malé informovanosti odborné lékařské veřejnosti o principech MKF (Mezinárodní klasifikace funkčních schopností, disability a zdraví) vylučují jednoduchou, intuitivní aplikovatelnost ošetřujícími lékaři, kteří podle tohoto principu odmítají postupovat.
Podle názoru lékařů je řada hodnocení funkčních schopností posuzované osoby subjektivní, zcela odvislá od tvrzení posuzované osoby, hodnocení ztížení společenského uplatnění podle příslušných položek MKF se nejeví jako vyvážené a komplexní. Implementace MKF do lékařské praxe vyžaduje odborné proškolení posuzujících lékařů, což v krátké době není možné realizovat. Proto zatím nelze použít nový přístup Metodiky Nejvyššího soudu používaný u odškodnění ztížení společenského uplatnění založený na MKF.
Použití metodiky Nejvyššího soudu v lékařské praxi je podle MZ ČR nyní příliš komplikované. Lékaři nejsou proškoleni, nebylo by tedy možné zajistit spolehlivé a plynulé podávání přes 100.000 lékařských posudků. Pro přechodnou dobu proto počítá ministerstvo s využitím vládního nařízení.
Nové hodnocení úrazů by nemělo lékaře překvapit
Návrh nařízení vlády také stanoví některé postupy při vydávání lékařského posudku, a určuje poskytovatele, který posudek vydá. Navrhuje se, aby posudek v případě náhrady škody v důsledku pracovních úrazů vydával registrující poskytovatel poškozeného (to je poskytovatel v oboru všeobecné praktické lékařství nebo v oboru praktické lékařství pro děti a dorost), popřípadě poskytovatel, který v souvislosti s pracovním úrazem poskytoval poškozenému zdravotní služby a jeho lékař poškozenému vystavil a ukončil pracovní neschopnost.
„Hodnocení úrazů jsme byli zvyklí dělat u pacientů, které jsme léčili. Hodnocení musí vždy dělat lékař, který měl pacienta v péči, tedy jeho ošetřující lékař, kterým může často vedle praktického lékaře být i odborný lékař,“ říká pro ZD Jana Uhrová, místopředsedkyně Sdružení praktických lékařů ČR, podle níž jsou v navrženém materiálu akceptovány dřívější připomínky a praktičtí lékaři s tímto návrhem nemají žádný problém. „Z pohledu práce lékařů jde v podstatě o totéž, co bylo ve zrušené vyhlášce,“ komentuje MUDr. Uhrová nový návrh s tím, že navýšení bodu a změna bodového ohodnocení úrazů se práce lékařů nijak netýká.
Návrh stanovuje i náležitosti lékařského posudku o ohodnocení bolesti a lékařského posudku o ztížení společenského uplatnění tak, aby posudky měly jednotnou strukturu a byly spolehlivým podkladem pro určení výše náhrady. „Nárok na odškodnění bude podmíněn hodnocením specifických skutečností souvisejících se škodou na zdraví, a proto je potřebné stanovit specifická kritéria, která by zajišťovala jednotný postup ve srovnatelných případech, tj. stanovení výše náhrady za bolest a ztížení společenského uplatnění a určování výše náhrady v jednotlivých případech,“ uvádí se v odůvodnění návrhu MZ ČR.
V návrhu nařízení vlády se upouští od hodnocení takových následků, které podstatně mění nebo znemožňují další uplatnění poškozeného v životě, protože jde o skutečnost rozdílně a subjektivně vnímanou jednotlivými poškozenými i posuzujícími, které nelze lékařskými metodami spolehlivě prokázat a tedy i hodnotit. Tato řešení mají za cíl snížit riziko korupčního prostředí ve vztahu poškozený a posuzující.
„Ohodnocení snížení společenského uplatnění bylo původně navrženo úplně jiným systémem. Podle původního návrhu se mělo hodnotit – podle toho, o jaké poškození šlo – omezení společenského poškození v následku úrazu. Bylo tam, do jaké míry procentuálně poškození pacienta omezuje, nebo to snižuje jeho uplatnění v oblasti pracovní či v oblasti společenského, náboženského nebo politického života. To samozřejmě nemůže posoudit žádný lékař, a proto jsme s tímto zásadně nesouhlasili. Současná verze naši námitku akceptuje. My jako lékaři posoudíme, co a jak bylo poškozeno. To, do jaké míry to pacienta omezuje, musí posoudit soud, který k tomu má zvlášť vyškolené pracovníky,“ říká lékařka Uhrová.
Riziková odvětví s největším množství úrazů
V roce 2014 bylo v České republice zaznamenáno celkem 45 058 pracovních úrazů s pracovní neschopností, 117 případů bylo smrtelných. Ve srovnání s rokem 2013 to znamenalo nárůst počtu pracovních úrazů s pracovní neschopností o 950 případů.
K nejvíce úrazům v ČR dochází ve zpracovatelském průmyslu, který zároveň zaměstnává nejvíce pojištěnců. V loňském roce to bylo téměř 43 procent úrazů. K největšímu počtu smrtelných úrazů došlo ve stavebnictví, zpracovatelském průmyslu a při dopravě a skladování. Rizikovým odvětvím je i opravárenství.
Pět procent z celkového množství úrazů se stalo v oblasti sociální a zdravotní péče. V této oblasti, kde je zaměstnáno 333 642 pojištěnců, došlo ke 2 003 pracovním úrazům, s četností 0,6 případů na 100 pojištěnců. Z hlediska pohlaví, největší četnost zranění u žen byla v oblasti zemědělství, lesnictví a rybářství, kde při počtu 37 900 nemocensky pojištěných žen jich 807 utrpělo pracovní úraz. V oblasti zdravotní a sociální péče byl počet pojištěných žen 268 585, přičemž došlo k 1 511 úrazům, což znamená četnost 0,56, tedy v pořadí osmé místo z 18 hodnocených odvětví.
Vládní nařízení je třeba zavést do praxe co nejdříve
Účinnost vládního nařízení navrhuje MZ ČR již tento rok, přičemž po dvou letech mají být přezkoumány jeho dopady. Návrh nepředpokládá růst pojistného, na němž se ročně vybere kolem šesti miliard korun. Vyplacené náhrady a správa systému činí kolem dvou miliard, které se nyní odvádějí do státního rozpočtu.
Podle MZ ČR nejvýznamnějším rizikem nečinnosti tohoto opatření je, že v situaci právních pochybností a nejistoty o dalším postupu by se odškodňování stalo diskontinuitním, probíhalo by různým způsobem a v různé výši a podle různých pravidel. „V mnoha případech by se poškození na zdraví v důsledku pracovního úrazu nebo nemoci z povolání museli domáhat odškodnění soudní cestou. To by znamenalo nejen nárůst soudních sporů a tím i zatížení soudů, ale především neodškodnění poškozeného zaměstnance v přijatelné lhůtě právě z důvodu trvajícího soudního projednání. Znamenalo by to, že by se poškození, zvláště v případech těžkých pracovních úrazů, nemuseli tohoto odškodnění vůbec dožít,“ píše se v důvodové zprávě MZ ČR.
Podle chystaného nařízení lze získat za ztížení společenského uplatnění až 5,75 milionu korun. „Bude-li mít poškozený za to, že by mu měly příslušet částky vyšší, může se domoci zvýšení soudní cestou,“ uvádí v materiálu na vládním webu ministerstvo. Podle metodiky, kterou pro soudce vydal k novému Občanskému zákoníku Nejvyšší soud (NS), je to až deset milionů korun. Metodika NS pokrývá jen odškodňování úrazů, neupravuje odškodňování nemocí z povolání.
Nařízením stoupnou roční náklady na odškodnění bolesti po navýšení hodnoty bodu z 248 na 485 milionů Kč, po přidělení vyššího počtu bodů u některých položek o dalších deset procent na 534 milionů Kč. V případě ztížení společenského uplatnění stoupnou roční náklady po zvýšení hodnoty bodu z 300 na 600 milionů Kč a po zvýšení bodového ohodnocení o 200 až 300 milionů na 800 až 900 milionů korun.
Ze statistik Výzkumného ústavu bezpečnosti práce a z přehledu Kooperativy a.s. a České pojišťovny, jež náhrady vyplácejí, vyplývá, že z ročních zhruba 50 000 pracovních úrazů a 1 200 nemocí z povolání je nejvýš pět procent velmi těžkých. Na počty velmi těžkých poškození zdraví lze usuzovat z počtu vyplácených rent, loni jich bylo 14 651.
Zdenka Kolářová
