Internetové lékárny dobývají Evropskou unii. Vznikne lékový Amazon?

Ušetřete čas, ušetřete peníze. Takových nabídek najdete na internetu velké množství. V Evropě se vede ostrý spor mezi zastánci tradičního pojetí lékárenství a online prodeje léků. Mimo jiné právě o to, zda je třeba pacienta přísněji chránit před riziky, nebo naopak trh více liberalizovat. Foto: Trileptal order

 Francouzský start-up se chce jednou podobat Amazonu. Namísto knih bude prodávat léky. „Přestože jsou evropské země v oblasti medicíny silně konzervativní, zákazníci stále více upřednostňují cenu a pohodlí před kontaktem s bílým pláštěm, pokud si kupují přípravky pro lepší sex, pilulky na hubnutí a další léky,“ píše nadšeně bruselský zpravodajský server Politico, který se tématu pravidelně věnuje.

 

Na svém startu získala online služba z Francie minulý měsíc 8 miliónů euro na posílení růstu od firem, které se zaměřují na investice i rizikový kapitál. Cédric O’Neill, lékárník z Marseille, který za projektem 1001Pharmacies stojí, říká, že ten poroste o 30 procent každý měsíc a v roce 2019 překoná vysněnou metu, která má hodnotu 500 miliónů euro v tržbách. To by mohlo firmu postavit na roveň jedné z hlavních evropských online lékáren Doc. Morris v Německu.

1001Pharmacies se snaží získat přízeň nezávislých lékáren a láká je, aby si vyzkoušely jaké to je nabízet své přípravky přes internetovou službu.  Může prý být výhodné si tak rozšířit obchodní příležitosti, zvláště když z druhé strany lékárny čelí poklesu prodejů díky ostré konkurenci supermarketů a i různých prodejců alternativních produktů, bylinek apod.

Tradicionalisté vs. onlajnisté

“Ve Francii je příliš mnoho špatně řízených lékáren a mnohé z nich odmítají inovace“ řekl O’Neill serveru Politico. Server má za to, že kamenné lékárny těžce snášejí, že je napříč Evropou ohrožován jejich monopol a vyrovnávají se s tím tak, že se buď online trendu přizpůsobí, nebo se snaží vrátit čas zpátky. „Tradicionalisti“, jak je novináři nazývají, protestovali proti francouzské legislativě, která zdráhavě akceptovala právo lékáren prodávat některé přípravky přes internet a dosáhly soudního přehodnocení těchto pravidel, což uvrhlo prodejce do nejistoty. Silná lobby tradičních lékárníků ve Francii také přiměla vládu, aby upustila od všech aktuálních snah o deregulaci.

Tradicionalismus se podle Politico táhne farmaceutickou profesí po celé Evropě. “Kontakt tváří v tvář mezi pacientem a lékárníkem je klíčem k zajištění správného výdeje léku a poradenství o jeho bezpečném užívání,“ namítl serveru Politico Darragh O’Loughlin, prezident evropské lékárnické organizace PGEU. Proklamované výhody internetu – snažší přístup k lékům a nižší ceny – jsou podle O’Loughlina zveličovány. „Doručení přes internet do tří dnů se nemůže rovnat dostupnosti léku v ten samý den“, tvrdí prezident s tím, že v některých zemích beztak nemá smysl hledat si výhodnější cenu nebo úhradu léku, protože jsou pevně stanoveny plátci.

Ve Španělsku, kde vešel začátkem července v platnost nový zákon, mohou lékárny žádat o povolení prodávat přes internet volně prodejné léky, zastánci tradičního lékárenství snižují jeho význam. „To nebude mít moc úspěch, náš systém kamenných lékáren z něj dělá zbytečný zákon,“ prohlásil šéf místní lékárnické komory v La Coruna.

E-lékárny nepotřebují evropské logo, ale liberalizaci

Pravidla EU dávají členským státům volnost v tom, jakým způsobem zajišťují přístup obyvatel k lékům. Různorodá řešení se odráží i v regulaci online lékárenství.

Léky na předpis je možné prodávat přes internet jen v některých zemích, a to ve Finsku, Švédsku, Dánsku, Holandsku, Irsku, Portugalsku, Spojeném království a Německu. U volně prodejných léků jsou online dodávky rozšířenější. Některé země měly různá omezení, ale po 1. červenci už nesmějí nastavovat restrikce na online prodej všech léčiv. Například Rakousko nakonec povolilo prodej volně prodejných léků přes internet od 25. června, ačkoliv nadále platí zákaz pořizovat je u webových stránek sídlících v zahraničí. O’Neill serveru Politico řekl, že dokud nespustil svou prodejní síť, kupovali si Francouzi volně prodejné léky v belgických e-lékárnách.

Podle Politico ale trend sílí. V Německu a Velké Británii velké lékárenské řetězce jako je Boots, Lloyds, Doc Morris a Celesio běžně dodávají přes internet nejen „zdravé“ jídlo a hygienické pomůcky, ale také přijímají recepty lékařů na antibiotika, srdeční léky, silné léky proti bolesti a ty pak doručují kurýrem nebo poštou pacientům.

Do francouzského start-up se zapojilo 550 lékáren, zatím hlavně s kosmetikou, přípravky pro péči o domácí mazlíčky a dětskou stravou – to by měl být základ budoucího lídra v zásobování zdravotnickým „zbožím“ s elektronickým objednáváním přes internet v Evropě.

Námitkou odpůrců je bezpečnost, hrozby ze praktik nečestných obchodníků a zamoření trhu padělky. Na tyto obavy reagovala EU schválením loga jakési důvěryhodnosti, které musí každá internetová lékárna mít na svých stránkách od letošního 1. července. V českých podmínkách toto logo přiděluje Státní ústav pro kontrolu léčiv.

O’Neillovi se iniciativa nelíbí. “Zákazníci ani neví, že něco takového existuje, takže si to neověřují a mimochodem je velmi jednoduché logo zfalšovat,“ míní a nabízí svoji vizi, co by měla Evropská unie dělat: “Je třeba větší liberalizace, například anulovat francouzské pravidlo, které brání e-lékárnám inzerovat dokonce i svou vlastní existenci.“

Nabourání cenotvorby

Politico včera v dalším článku upozornilo ještě na jeden aspekt: internetové lékárny nabourávají systém cenotvorby v jednotlivých zemích. Německý systém pevných cen je podle serveru „frustrující“ a tamní pacientské skupiny požadují, aby měli jejich členové přístup k levnějším lékům, které by se k nim dostaly poštou z internetové lékárny v Holandsku (přes společnost Doc Moris). Aktuálně se rýsuje spor u soudního dvora EU, kde si stěžuje německá Parkinsonická společnosti (DPV) na omezení možnosti získat levnější léky, které prý brání volnému pohybu zboží na území unie. Zatím ale nebylo stanoveno datum ani prvního stání.

-cik-