Nejlepší způsob, jak se vyhnout kocovině, je nepít. Ilustrační foto: Singlemindedwoman.com

Malé velké zprávy k začátku školního roku

Stoprocentní lék na kocovinu. Namažte se rybím slizem. Nikotinožravá bakterie. 12500 nových bakterií, virů a dalších maličkostí.

 

 

 

 

 

Už víme, jak se stoprocentně vyhnout kocovině

To, co si mezi sebou zatím jen potají předávaly generace notoriků, se stalo vědecky potvrzeným faktem. Pokud se chcete vyhnout kocovině, prostě nechlastejte.

Nizozemští a kanadští vědci ve své studii “zbourali jeden z největších mýtů, který kolem kocoviny panuje.” Prokládání alkoholu dostatečným množstvím vody ani dostatečná konzumace jídla bolestem hlavy druhý den ráno nezabrání. Jediná účinná prevence je alkohol prostě nepít, shrnuje HealthDay.com.

Vědci v rámci studie zkoumali zvyklosti při pití alkoholu u více než 800 studentů. Jejich cílem bylo zjistit, jakým způsobem by se dala kocovina zmírnit. Ukázalo se například, že více než dvě třetiny studentů ve snaze o odvrácení kocoviny pijí při konzumaci alkoholu rovněž vodu a více než polovina pije vodu před spaním.

Více než polovina studentů se snaží zabránit kocovině také tím, že se po pití alkoholu nají. Podle studie však nic z toho na intenzitu kocoviny nemá výraznější vliv.

Problémem při boji proti kocovině je podle Verstera skutečnost, že vědci stále neznají její přesné příčiny. „Výzkumy dospěly k závěru, že nejde pouze o dehydrataci. Víme, že to má něco společného s imunitním systémem. Dokud však nebudeme znát příčiny, je nalezení účinného léku velmi nepravděpodobné,“ řekl Verster.

Autor tohoto textu by dodal, že kdyby se vědci prostě zeptali třeba Karla Nešpora, dostali by zasvěcenou odpověď bez nutnosti pořádat studii. Nejlepší způsob, jak se vyhnout kocovině, je nepít, že ano.

 

Místo opalovacích krémů bychom mohli brzy používat rybí sliz

Skupina vědců zkoumajících nové materiály odolné proti škodlivému slunečnímu záření učinila zajímavý objev. Sliz pokrývající těla ryb či spojující kolonie řas a mikrobů je lepší ochranou před škodlivým UV zářením než dnešní opalovací krémy.

Ryby jsou slizké a to je chrání mj. před sluncem. Foto: Morguefile
Ryby jsou slizké a to je chrání mj. před sluncem. Foto: Morguefile

Zdá se, že nás příroda opět překonala. Vzhledem k přírodnímu charakteru zmíněných látek, jejich neškodnosti pro zdraví a relativně snadné výrobě se za pár let může lehce stát, že se budeme před sluncem chránit nikoli krémy, ale „slizy“.

Základní složkou těchto hlenovitých látek jsou „přírodní sluneční filtry“, aminokyseliny příbuzné mykosporinu pospojované do síťovitých útvarů. Ty navíc mohou být, ať už na povrchu organismů nebo v laboratoři dále chemicky pozměňovány a vylaďovány na stínění ultrafialového záření různých vlnových délek.

Právě UV záření nám totiž na přímém slunci nejvíce škodí. Zatímco kratší vlnové délky UV-B způsobují klasické spáleniny, delší vlnové délky UV-A mohou za stárnutí pleti a různé vyrážky.

Jak výzkumníci prokázali v sérií experimentů, přírodní filtry jsou účinnější než naše stávající ochranné prostředky založené například na umělých sloučeninách titanu a zinku. Vesměs jsou také dlouhodobě stabilní, a to i za nejrůznějších teplot.

A navíc neškodí živým organismům, v přírodě jsou zcela odbouratelné, takže neznečišťují životní prostředí. Lze je také libovolně kombinovat pro pokrytí celého spektra UV záření. Nic nebrání ani jejich aplikaci na neživé objekty, například do barvy předmětů dennodenně vystavených slunci.

Co je ale nejlepší, teoreticky by je bylo možné produkovat ve velkých množstvích s pomocí geneticky modifikovaných mikroorganismů.

Takhle vypadá zajímavý výzkum, domnívá se autor tohoto textu.

 

Bakterie, která se živí nikotinem, by mohla pomoct kuřákům

Vědci ze Scripps Research Institute studují zajímavý bakteriální enzym, který by se mohl stát základem léků podporujících odvykání kouření.

Nikotin. Dobrou chuť. Ilustrační foto: Flickr.com
Nikotin. Dobrou chuť. Ilustrační foto: Flickr.com

Vědci zjistili, že dotyčný enzym mohou zprovoznit v laboratorních podmínkách a že má celou řadu charakteristik, které ho předurčují k vývoji nových léků, píší v TechTimes.

Výzkum Scripps Research Institute nabízí zajímavou alternativu k současným odvykacím terapiím, jejichž úspěšnost je tragická. Přestat kouřit nezvládne 80 až 90 procent kuřáků, ne li víc.

Enzymová terapie by měla fungovat tak, že by medikament vyhledával a likvidoval molekuly nikotinu v těle kuřáka dřív, než se dostanou do mozku. Tím by terapie připravila kuřáka o odměnu za nikotin v mozku a usnadnila mu se od nikotinu odpoutat.

Kim Janda a jeho kolegové na takovém enzymu pracují už déle než 30 let. Dlouho nebyli úspěšní, nedávno si ale všimli velmi zajímavého enzymu v přírodě. Bakterie Pseudomonas putida byla původně izolovaná z půdy tabákové plantáže a podle všeho požírá nikotin jako jediný zdroj uhlíku a dusíku. Využívá přitom speciální enzym NicA2 a právě ten by mohl inspirovat vývoj léků podporujících odvykání kouření.

 

12 500, to je hodně

Vědci vyvinuli software, s jehož pomocí v genomových databázích objevili téměř 12 500 doposud neznámých virů bakterií a archaeí.

Podle šéfa výzkumu Matthewa Sullivana z Ohijské státní univerzity bakterie a archaea zásadně ovlivňují život na celé planetě. A samy jsou zase zcela zásadně ovlivňovány viry, přičemž jejich působení na bakterie a archaea je stále z velké části neznámé, píše Phys.org.

Tak velký poklad nových virů bakterií a archaeí by teď měl umožnit hlouběji prozkoumat jejich vzájemné vztahy. Klíčovou roli v pochytání nových virů sehrál software VirSorter, které vyvinul Sullivanův kolega Simon Roux.

VirSorter projíždí běžně dostupné databáze mikrobiálních genomů a hledá v nich sekvence podobné sekvencím ze známých genomů virů. Soustředí se přitom například na sekvence podobné genům, o nichž se ví, že se podílejí na stavbě kapsidy, tedy proteinového obalu virových částic.

Pointa je podle Rouxe v tom, že bakterie kapsidy nevytvářejí, takže by každý kapsidový gen, který bude objeven v genomu bakterií nebo archaeí, měl pocházet z nějakého viru. VirSorter takové geny hledá a pak k nim přiřazuje geny, které jsou na první pohled podezřelé – například doposud neznámé, nápadně krátké anebo geny s divnou strukturou. O takových genech pak VirSorter předpokládá, že nepatří mikrobům, ale jejich lstivým virovým parazitům.

 

Ondřej Fér, Ekonomický deník