Na čtyři desítky nemocnic začaly poskytovat první data pro projekt DRG Restart. Ten má celkem tři roky na to, aby vytvořil efektivní úhradové mechanismy pro lůžkovou péči v Česku. Projekt, kterému vláda v minulém týdnu přiklepla peníze z evropských fondů, ke kýženému výsledku potřebuje spolehlivá data, která mu mají vedle referenčních nemocnic zajistit také pojišťovny. Díky plánované novele zákona o zdravotních službách totiž budou moci poskytnout informace mapující pohyb pacienta po systému.
„Projekt DRG restart je z hlediska ministerstva zdravotnictví asi tím nejklíčovějším. Pokud má něco postavit ekonomické vztahy v českém zdravotnictví na nohy, tak je to právě úspěšnost tohoto projektu. Nechceme ale udělat stejnou chybu jako naši předchůdci a předstírat, že jsme schopni udělat za několik málo měsíců na stejné úrovni něco, co v okolních zemích dělali deset let. Čas je ale limitován, pan docent Dušek ode mě dostal tři roky,“ uvádí ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček.
Ministerstvo zdravotnictví představilo DRG Restart na konci loňského roku. Pracovat na něm má 35 až 40 lidí, roční náklady mají dosáhnout 25 milionů korun. V současnosti ministerstvo připravuje půdu k tomu, aby měl projekt všechna dostupná potřebná data.
„Projekt stojí a padá s daty. Není možné kultivovat nějaký systém, aniž byste ho měli zmapovaný. Čtyři komponenty, které český systém zdravotnictví úplně nebo částečně postrádá a bez kterých se nehneme dál, je schopnost identifikovat zdravotnického profesionála, dále musíme umět identifikovat poskytovatele zdravotních služeb z hlediska objemu i struktury péče a musíme identifikovat trajektorii pacienta ve zdravotnickém systému. Nemůžeme sbírat po kouscích informace, když kousek od nás u zdravotních pojišťoven jsou tuny dat, která jsou vysoce reprezentativní. Všechny tyto tři komponenty máme připraveny podle plánu. Musíme se také naučit, aby mezi sebou jednotlivé systémy komunikovaly,“ vysvětluje šéf ÚZIS Ladislav Dušek. Podle něj je k tomu, aby bylo možné zdravotnické služby správně a spravedlivě ocenit, potřeba vědět, kdy a kde je služba poskytována, kdo komu ji poskytuje, jak je strukturovaná, jaká je nákladnost dílčích procesů, jaké jsou celkové náklady a jaké jsou výstupy.
Zdravotnická zařízení nebyla vybrána nahodile
Abychom získali potřebná reprezentativní data, je třeba mít funkční Národní registr zdravotnických pracovníků, Národní registr poskytovatelů zdravotních služeb a Národní registr hrazených zdravotních služeb, což bude datové úložiště pojišťoven. Zelenou těmto registrům má dát novela zákona 372 o zdravotních službách, která prošla vypořádáním ve vnějším připomínkovém řízení a nyní by měla jít k projednání do vlády. Více o novele jsme psali zde.
„Systém má několik pilířů. Jedním z nich má být dostupnost dat plátců, tedy zdravotních pojišťoven. Dalším nezbytným předpokladem je dostatečně reprezentativní síť referenčních nemocnic, protože do současnosti tuto síť představovalo několik málo zařízení a data nereprezentovala prakticky vůbec nic. Ne všechno se totiž objeví v datech plátců. Pokud chceme mít reálné ekonomické náklady, musí nemocnice postupovat podle přesné stejné metodiky, abychom se dostali ke stejným číslům. Co už se nám povedlo, je právě ustavení sítě referenčních nemocnic, kterých je dnes čtyřicet. Povedlo se nám dát tomu v přijaté novele zákona 48 i legislativní oporu,“ přibližuje ministr Němeček.
„Měli jsme poměrně velký strach, zda bude po různých experimentech české zdravotnictví ochotno spolupracovat. Referenční síť jsme nezakládali na základě nějakého přání, ale udělali jsme exaktní analýzu Národního registru hospitalizací. Poté, co jsme systém zmapovali, jsme pro jednotlivé typy zdravotnických zařízení vybrali set, který je plně reprezentuje. Díky tomu by měly sbírat reálná data o ekonomice péče tak, že je dokážeme extrapolovat na celý systém. Podstatné je, že referenční síť už byla založená. Kolegové z terénu zcela dobrovolně reagovali na výzvu, podepsali konsorciální smlouvu s ÚZIS o spolupráci, takže síť máme ustavenou a začíná velmi dobře pracovat,“ doplňuje docent Dušek. Zdravotnická zařízení vyla rozdělena celkem na pět kategorií – fakultní a velké krajské nemocnice (těch je v ČR 19), zařízení vysoce specializované péče (7), krajské a oblastní nemocnice s komplexní péčí (76), oblastní nemocnice s nižší komplexností péče (30) a ostatní zdravotnická zařízení s úzkým zaměřením (33).
Projektu DRG Restart navíc minulý týden vláda schválila finanční podporu z operačního programu Zaměstnanost, čímž je zajištěno financování pro dobu dalších pěti let. Více jsme psali zde.
-mk-
