WHO: Evropané, pomáhejte migrantům, o své zdraví se bát nemusíte

Syrské děti na útěku. Světová zdravotnická organizace nabádá Evropu, aby se zdravotnickou pomocí neváhala, zároveň dodává, že uprchlíci trpí běžnými nemocemi, které Evropané umí zvládnout. Foto: Wkipedia

Světová zdravotnická organizace (WHO) se ústy své regionální ředitelky pro Evropu doktorky Zsuzsanny Jakabové vyjádřila k uprchlické krizi. Vyvrací obavy, které v posledních dnech zaznívají také v České republice a týkají se zdravotních rizik migrace pro zdraví Evropanů. Podle Jakabové se namísto strachu z infekčních chorob, který je neopodstatněný, máme spíše starat, respektive naše vlády, o zajištění odpovídající zdravotní péče pro uprchlíky a další migranty, protože tak nejen chráníme zdraví a životy, ale také naplňujeme jejich lidská práva. Migranti prý trpí běžnými nemocemi a riziko přenosu exotických infekcí je extrémně malé.

 

„Velký příliv uprchlíků a migrantů do Evropy, který eskaloval v posledních měsících, si vyžaduje urychlenou reakci na jejich zdravotní potřeby,“ píše v prohlášení ředitelka Jakabová a připomíná, že do Evropy dorazilo 350 tisíc uprchlíků a migrantů, navíc téměř dva milióny jich našlo přístřeší v Turecku. WHO si je vědoma, že se obyvatelé Evropy bojí migrantů mimo jiné i kvůli zavlečení infekčních nemocí. „Přenosné nemoci jsou primárně spojeny s chudobou. Uprchlíci a migranti jsou vystaveni infekčním nemocem, které jsou v Evropě běžné, nezávisle na migraci. Riziko, že do Evropy budou importováni původci exotických infekčních nemocí jako je virus eboly nebo MERS  (Middle East respiratory coronavirus) je extrémně malé a zkušenosti ukazují, že když už k tomu dojde, napadají spíše pravidelné cestovatele, turisty nebo zdravotníky, než uprchlíky nebo migranty,“ píše šéfka regionální kanceláře WHO.

Evropa je podle ní na takové případy velmi dobře připravena. Důležité je zachovat ostražitost. Pozornost by se ale měla zaměřit hlavně na to, aby každá osoba na útěku našla vlídné prostředí a aby se jí v případě potřeby dostalo vysoce kvalitní zdravotní péče bez diskriminace na základě pohlaví, veku náboženství, národnosti nebo rasy. To je prý také nejbezpečnější způsob, jak zajistit místním obyvatelům, že nejsou zbytečně vystaveni zavlečení infekcí. WHO podporuje takovou politiku, kdy jsou zdravotní služby poskytovány migrantům a uprchlíkům bez ohledu na jejich právní status.

Jakabová také říká, že migranti nejsou homogenní skupinou a je třeba zaručit, že zdravotní systémy jednotlivých zemí dokážou reagovat na jejich různorodé potřeby. Upozorňuje na následky násilí páchaného na ženách, či nucené prostituce, na nutnost pomoci matkám a dětem. Běženci přicházejí i s běžnými civilizačními nemocemi a samozřejmě i nemocemi, jimž lze předejít očkováním. „Dobrá reakce na potřeby lidí na útěku vyžaduje připravenost a kapacity zdravotnického systému, včetně robustních epidemiologických dat a migrační inteligence, pečlivého plánování, školení a nad tím vším se držet principů rovnosti a solidarity, lidských práv a důstojnosti,“ míní Jakabová.  Vysoce kvalitní péče o uprchlíky se přitom nemůže týkat jenom zdravotnictví. Sociální determinanty zdraví jdou napříč dalšími odvětvími jako je vzdělání, zaměstnanost, sociální bezpečí a bydlení.

Zdravotnická témata vztahující se k pohybu migrantů jsou obsažena v agendě Světové zdravotnické organizace již řadu let, například v programu Health 2020 a v rezoluci Světového zdravotnického shromáždění o zdraví migrantů. „Musíme zajistit, aby naše zdravotnické systémy byly adekvátně připraveny poskytnout pomoc uprchlíkům a migrantům současně s tím jak chrání zdraví místního obyvatelstva. To vyžaduje spolupráci mezi zeměmi, odkud přichází, transitními státy i cílovými destinacemi,“ shrnuje ředitelka Jakabová.

-cik-

Rezoluce Světového zdravotnického shromáždění o zdraví migrantů

(61. World Health Assembly (WHA61.17), 24. května 2008)

Členské státy jsou vyzvány k tomu, aby:

  1. Prosazovaly zdravotní politiky, které jsou citlivé k potřebám migrantů.

  2. Prosazovaly spravedlivý přístup migrantů k podpoře zdraví, prevenci nemocí a zdravotní péči, v souladu s národnímu právem a praxí, bez diskriminace na základě pohlaví, věku, náboženství, národnosti nebo rasy.

  3. Vybudovaly zdravotnické informační systémy za účelem hodnocení a analýzy trendů ve zdraví migrantů a roztřídily informace o zdraví do relevantních kategorií

  4. Navrhly způsob, jak zlepšit zdraví celé populace, včetně migrantů, zvláště přes odhalení a vyplnění mezer v poskytování zdravotních služeb.

  5. Shromažďovaly, dokumentovaly a sdílely informace a nejlepší praxe reagující na zdravotní potřeby migrantů v zemích původu nebo návratu, transitních zemích i cílových destinacích.

  6. Zvyšovaly kulturní a genderovou citlivost poskytovatelů zdravotních služeb a zdravotníků v otázkách zdraví migrantů.

  7. Vzdělávaly zdravotníky v tématech, souvisejících e stěhováním populace.

  8. Prosazovaly a podporovaly bilaterální a multilaterální mezinárodní spolupráci v oblasti zdraví migrantů.

  9. Přispívaly ke snižování globálního nedostatku zdravotníků a dopadů na udržitelnost zdravotnických systémů.