Sjezd České lékařské komory dnes dospěl k závěrečným usnesením, v nichž najdeme několik překvapivých novinek. Především vyslovil požadavek na navyšování ceny práce nositele výkonu každý rok o deset procent. Také si vytkl nový cílový stav: tzv. bezesmluvní vztahy mezi zdravotními pojišťovnami a zdravotnickými zařízeními, a pokud budou existovat smlouvy nadále, měly by prý být pro soukromé lékaře na dobu neurčitou. Komora bude nově také požadovat jednotnou státem řízenou zdravotnickou záchrannou službu. ČLK se důrazně opřela do ministra financí Andreje Babiše (ANO) za jeho výroky, že se ve zdravotnictví krade. Požaduje i zvýšení odvodů na zdravotní pojištění pro OSVČ.
„Sjezd ČLK vyzval ministra financí, který opakovaně tvrdí, že se ve zdravotnictví krade, aby se v případech, kde má konkrétní informace, neprodleně obrátil na orgány činné v trestním řízení tak, jak je povinován zákony České republiky,“ píše se v jednom z usnesení. V případě, že ministr financí taková zjištění nemá, pak ho lékaři vyzývají, aby od těchto „dehonestujících výroků neprodleně ustoupil“.
Lékaři podle dalšího usnesení odmítají nadále na úkor svých příjmů dotovat zdravotnictví v ČR. „ČLK požaduje pravidelné zvyšování ceny práce lékaře minimálně o 10 % každý rok. ČLK upozorňuje, že i při splnění této podmínky dojde k dorovnání ceny práce lékaře na reálnou úroveň nejdříve za 15 let. Pravidelná valorizace ceny práce lékaře je základní podmínkou pro zvyšování platů a mezd lékařů, bez kterého není možno zastavit odchody lékařů z ČR do zahraničí,“ usnesli se delegáti sjezdu. S touto myšlenkou přišla Eva Klimovičová, kterou veřejnost zná z kauzy údajného přijetí úplatku od farmaceutické firmy a jako blízkou spolupracovnici Davida Ratha. Soudy jí však ze všech obvinění očistily. Naposledy naopak neuspěla u Ústavního soudu, když se domáhala ochrany osobnosti v souvislosti s výrokem v médiích, že „byla tam pochybení asi za pět milionů“. Zdůvodnění ústavního soudu podrobně případ rozebral náš sesterský web Česká justice.
Břeclavská lékařka Eva Klimovičová si podle svých slov sama vypočetla, jakým způsobem se lékaři postupně dostanou k reálnému ohodnocení své práce. Tvrdí, že celkem potřebovali 81 let – ztratili 40 let komunismu, 26 let od revoluce a nyní jim tedy zbývá už jenom 15 let, pokud bude skutečně stoupat cena jejich práce každý rok o 10 procent.
Bezesmluvní vztahy mezi zdravotními pojišťovnami a zdravotnickými zařízeními, si komora představuje tak, že zdravotní pojišťovna má povinnost automaticky plně uhradit provedené služby pouze na základě toho, že její klient této pojišťovny svobodně vybere určitého poskytovatele zdravotních služeb. Pokud budou i nadále existovat smlouvy mezi pojišťovnami a poskytovateli zdravotních služeb, pak ČLK požaduje pro soukromé lékaře smlouvy na dobu neurčitou. Regulátorem trhu na úseku zdravotních služeb musí být pacient a jeho svobodná volba, nikoli úředník zdravotní pojišťovny.
Sjezd se uložil prezidentovi a představenstvu ČLK prosazovat jednotnou státem řízenou zdravotnickou záchrannou službu, podobně jak je tomu u policie a hasičů. To by však znamenalo vyjmout jí z kompetence krajů, kam se dostala při jejich vzniku. Je to zajímavý paradox, protože to před 15 lety zavedla vláda sociální demokracie a jmenovitě komorou tehdy adorovaný ministr zdravotnictví prof. Bohumil Fišer.
-cik-
Usnesení XXIX. sjezdu delegátů ČLK konaného ve dnech 21. – 22. listopadu 2015 v Brně část II. –
Usnesení
1) Sjezd požaduje, aby MZ navyšovalo cenu práce nositele výkonu každý rok o 10%
2) Lékaři odmítají nadále na úkor svých příjmů dotovat zdravotnictví v ČR. ČLK požaduje pravidelné zvyšování ceny práce lékaře minimálně o 10% každý rok. ČLK upozorňuje, že i při splnění této podmínky dojde k dorovnání ceny práce lékaře na reálnou úroveň nejdříve za 15 let. Pravidelná valorizace ceny práce lékaře je základní podmínkou pro zvyšování platů a mezd lékařů, bez kterého není možno zastavit odchody lékařů z ČR do zahraničí.
3) ČLK upozorňuje, že podfinancované české zdravotnictví již není schopno poskytovat občanům tak kvalitní, dostupnou a bezpečnou zdravotní péči, na kterou jsou zvyklí. ČLK proto požaduje další zvýšení platby pojistného za tzv. státní pojištěnce a schválení zákonné úpravy, která zajistí pravidelnou valorizaci této platby v závislosti na vývoji výše průměrné mzdy v ČR. ČLK požaduje zvýšení minimálního pojistného pro OSVČ, zavedení tzv. zdravotní daně na tabákové výrobky a na alkohol. ČLK požaduje zvýšení plateb na zdravotnictví ze státního rozpočtu a z regionálních rozpočtů.
4) ČLK požaduje sjednocení způsobu odměňování lékařů pracujících v nemocnicích a to buď závazností tarifních platových tabulek pro všechny poskytovatele lůžkových zdravotních služeb, kteří mají smlouvy s pojišťovnami, nebo vytvoření speciální tarifní tabulky pro lékaře a zdravotníky. ČLK požaduje přijetí příslušné novely zákoníku práce. ČLK bude dále prosazovat samostatný zákon o odměňování lékařů, který zaručí důstojnou odměnu za práci a její pravidelnou valorizaci podobně jako je tomu u soudců a státních zástupců. Jen tak lze zabránit odchodu lékařů do zahraničí.
5) ČLK požaduje dodržování zákoníku práce a upozorňuje na skutečnost, že přepracovaní lékaři se častěji mohou dopouštět chyb, které ohrožují bezpečnost pacientů.
6) ČLK požaduje přeměnu seznamu zdravotních výkonů v reálný ceník zohledňující skutečné náklady poskytovatelů zdravotních služeb a umožňující jim tvorbu přiměřeného zisku. Tento ceník musí být závazný pro všechny zdravotní pojišťovny, které musí všem poskytovatelům zdravotních služeb platit za identické výkony stejné částky.
7) ČLK prosazuje, aby v rámci tzv. úhradových vyhlášek bylo upuštěno od ryze matematických regulací objemu poskytnutých zdravotních služeb, předepisování léčivých přípravků a vyžádané péče. ČLK odmítá, aby zdravotní pojišťovny nadále regulovaly spotřebu zdravotní péče prostřednictvím lékařů a poskytovatelů zdravotních služeb. Zdravotní pojišťovny musí regulovat spotřebu zdravotní péče na straně svých klientů – pojištěnců. ČLK v zájmu bezpečnosti pacientů trvá na tom, že dodržování postupu lege artis musí mít vždy ve smyslu nálezu Ústavního soudu sp. zn. Pl. ÚS 19/13 přednost před regulačními limity. Stránka 2 z 4
8) Autonomii lékaře při rozhodování v odborných medicínských otázkách považuje ČLK za základní podmínku bezpečnosti pacientů. ČLK bude i nadále usilovat o zachování této autonomie a bude bojovat proti všem pokusům tuto autonomii omezovat.
9) ČLK podporuje právo pacientů na svobodnou volbu lékaře. Z toho důvodu požaduje, aby zdravotní pojišťovny alespoň částečně proplácely zdravotní péči poskytnutou jejich klientům na základě jejich svobodné volby nesmluvním poskytovatelům, a aby byly povinny hradit svým klientům těmito poskytovateli předepsané léky a zdravotní pomůcky i těmito poskytovateli indikovanou péči.
10) ČLK prosazuje jako cílový stav tzv. bezesmluvní vztahy mezi zdravotními pojišťovnami a zdravotnickými zařízeními, kdy povinnost zdravotní pojišťovny plně uhradit provedené služby vzniká automaticky tím, že klient této pojišťovny si svobodně vybere určitého poskytovatele zdravotních služeb. Pokud budou i nadále existovat smlouvy mezi pojišťovnami a poskytovateli zdravotních služeb, pak ČLK požaduje pro soukromé lékaře smlouvy na dobu neurčitou. Regulátorem trhu na úseku zdravotních služeb musí být pacient a jeho svobodná volba, nikoli úředník zdravotní pojišťovny.
11) ČLK nesouhlasí s přesuny kompetencí z lékařů na jiné zdravotníky, pokud tyto změny nejsou motivovány prospěchem pacienta a odbornými důvody, ale snahou ušetřit peníze na pacientech. Jakýkoliv přesun kompetencí musí být vždy spojen s přesunem odpovědnosti. ČLK připomíná, že lékaři jsou nejvíce kvalifikovanými zdravotnickými odborníky a že přesun jakýchkoliv kompetencí na méně kvalifikované odborníky zvyšuje riziko poklesu kvality a bezpečnosti zdravotní péče o pacienty.
12) ČLK odmítá provádění externích auditů kvality u poskytovatelů ambulantních zdravotních služeb.
13) ČLK požaduje přijetí takové legislativní úpravy, která navrátí lékařské komoře právo posuzovat personální vybavení poskytovatelů zdravotních služeb.
14) ČLK prosazuje oprávnění zdravotnických profesních komor stanovit v rámci disciplinárního řízení se svými členy také závazná nápravná opatření pro poskytovatele zdravotních služeb a právo účastnit se kontrol prováděných orgány státní správy u poskytovatelů zdravotních služeb.
15) ČLK požaduje přijetí nového zákona o znalcích, který stanoví v samostatné části pravidla jmenování a odpovědnosti znalců ve zdravotnictví. Znalce posuzující práci lékařů by měla odborně garantovat profesní komora, včetně možnosti iniciovat jejich odpovědnost za chybné znalecké posudky a odvolání z funkce znalce.
16) Sjezd ČLK podporuje změny ve specializačním vzdělávání lékařů, které v novele zákona č. 95/2004 Sb., prosazuje představenstvo ČLK. Jde zejména o snížení počtu specializačních oborů a o jejich rozdělení na obory základní a nástavbové, o zkrácení doby specializační přípravy a o její realistickou náplň. Zlepšení dostupnosti vzdělávání pro mladé lékaře přesunem co největší jeho části do regionálních nemocnic a Stránka 3 z 4 ambulancí. ČLK zároveň požaduje zvýšení finanční podpory státu, která musí směřovat za vzdělávajícím se lékařem.
17) ČLK kategoricky trvá na zachování systému primářských licencí vydávaných Českou lékařskou komorou.
18) ČLK není spokojena s prací ministerstva zdravotnictví.
19) Sjezd ukládá představenstvu a prezidentovi ČLK zasadit se o zjednodušení elektronické komunikace se zdravotními pojišťovnami.
20) Sjezd ukládá představenstvu a prezidentovi ČLK zasazovat se o to, aby odškodňování komplikací vzniklých s povinným očkováním bylo povinností státu, který toto očkování nařizuje.
21) Sjezd ČLK vyzývá členy akreditačních komisí, aby vytvořili takovou náplň oborů specializačního vzdělávání, která bude reálně splnitelná. Nerealistické požadavky na absolventy lékařských fakult jsou jednou z příčin jejich odchodu z českého zdravotnictví. Nedostatek kvalifikovaných lékařů úroveň českého zdravotnictví bude jen snižovat.
22) Sjezd ČLK vyzývá vládu ČR, aby urgentně řešila problém personální devastace nemocnic. Ta pokročila tak daleko, že řada oddělení již není schopna poskytovat řádnou péči z důvodu nedostatku lékařů a sester. Problém finančního ohodnocení i problém specializačního vzdělávání je třeba řešit urychleně, nikoliv v horizontu let.
23) Sjezd ČLK vyzývá ministra financí, který opakovaně tvrdí, že se ve zdravotnictví krade, aby se v případech, kde má konkrétní informace, neprodleně obrátil na orgány činné v trestním řízení tak, jak je povinován zákony České republiky. V případě, že ministr financí taková zjištění nemá, pak ho Sjezd ČLK vyzývá, aby od těchto dehonestujících výroků neprodleně ustoupil.
24) Sjezd ČLK ukládá prezidentovi a představenstvu ČLK prosazovat jednotnou státem řízenou zdravotnickou záchrannou službu, podobně jak je tomu u policie a hasičů.
25) ČLK žádá, aby stát jako garant zdravotní péče razantně navýšil finance investované do specializačního vzdělávání lékařů a důsledně kontroloval jejich smysluplné vynakládání. Stávající systém, kdy valnou většinu nákladů na specializační vzdělávání nesou přímo i nepřímo sami mladí lékaři, se ukázal jako nefunkční s logickým důsledkem výrazného poklesu reálné kvality specializačního vzdělávání.
26) Sjezd ČLK upozorňuje orgány státu, že není zajištěna stejná dostupnost a kvalita péče v zemi po celých 24 hodin a vyzývá orgány státu k odborné, kvalifikované diskusi o zajištění náležité léčebné péče během celých 24 hodin. K řešení uvedené problematiky zástupci ČLK státním orgánům nabízejí spolupráci a odborné názory svých členů.
