Ve věku 91 let zemřel v sobotu endokrinolog a dlouholetý prorektor Univerzity Karlovy (UK) v Praze Vratislav Schreiber. ČTK to sdělil jeho žák, nynější rektor UK Tomáš Zima. Schreiber se věnoval výzkumu, výuce či popularizaci vědy a lékařství. Lidé ho ale mohli poznat i jako lékaře u nemocničního lůžka nebo v ambulanci, kam pravidelně docházel stejně jako do laboratoře i po svých osmdesátinách.
„S hlubokým zármutkem jsem přijal zprávu o tom, že 14. listopadu zemřel po dlouhé nemoci jeden z mých učitelů, skvělý pedagog, vědecký pracovník, a především skvělý člověk a přítel, pan profesor Vratislav Schreiber,“ sdělil Zima. „Naše medicína v jeho osobě ztrácí vynikajícího představitele interního lékařství,“ doplnil.
Schreiber byl podle univerzity nejvýznamnějším žákem samotného zakladatele 3. interní kliniky 1. lékařské fakulty UK Josefa Charváta, se kterým se poznal díky skautingu. Charvát byl totiž starostou skautů. Schreiber prokázal mimořádné vlohy pro vědu již za studií, mezi lety 1945 a 1950, kdy publikoval 15 vědeckých sdělení. Z toho tři mu dokonce vyšly ve významných vědeckých časopisech, včetně Nature.
Ani následující vojna, mimořádně prodloužená na pět let, mu ve vědecké práci nezabránila. V roce 1954 vydal se svou pozdější ženou Olgou Základy pokusné endokrinologie. Prosadit se dokázal i na světové úrovni. Třeba v roce 1960 získal doklady faktoru řídícího vylučování hormonu, který podporuje činnost štítné žlázy a tvorbu dalších hormonů ovlivňujících celé tělo. Podle UK to byl světový objev, a kdyby se odehrál jinde nebo v jiné době, mohl přinést i Nobelovu cenu.
V rámci Schreiberova výzkumu vznikly dvě desítky větších prací a skoro 500 časopiseckých publikací. Za svou práci Schreiber obdržel řadu cen, včetně státního vyznamenání Za zásluhy druhého stupně.
-čtk-
