Ministerstvo zdravotnictví pochybilo při vykazování údajů o plnění rozpočtu a vedení účetnictví v roce 2014, nikoliv však natolik, aby za ně dostalo pokutu Národního kontrolního úřadu. Chyby byly podle ministerstva způsobeny nepřesným administrativním zařazením některých položek, nešlo tedy o plýtvání veřejnými prostředky. Na nápravě nalezených nedostatků už se pracuje.
„V účetní závěrce ministerstva zdravotnictví kontroloři zjistili významné nesprávnosti přesahující pět miliard korun. Pokud by MZ nepřijalo opatření k jejich nápravě, nesprávnosti ovlivní účetní výkazy za Českou republiku, protože údaje z účetnictví za rok 2015 budou poprvé sloužit jako podklad pro sestavení těchto výkazů,“ uvádí NKÚ.
Podle úřadu došlo k chybě při vykazování více než 3,4 miliardy korun z podrozvahového účtu 975 (krátkodobé podmíněné závazky z nástrojů spolufinancovaných ze zahraničí), který slouží k vykazování závazků ministerstva jako poskytovatele dotací konečným příjemcům. Ministerstvo prý nevedlo evidenci tak, aby bylo jasné, z jakých podmíněných závazků se zůstatek účtu skládá, při vykazování zůstatku navíc porušilo účetní předpisy.
Dalším pochybením pak byl způsob vykazování antivirotik, z nichž velká část měla prošlou dobu použitelnosti. Zatímco některé léky ještě měly dostatečný obsah účinné látky, takže by jimi v krizi bylo možno léčit, další již byly takřka na vyhození a nešlo by je použít ani ve výjimečné situaci pandemie. „Součástí skladových zásob antivirotik byly i šarže v hodnotě 435,3 mil. Kč, u kterých již uplynula doba použitelnosti a které dle stanoviska orgánu kompetentního k posouzení jakosti a bezpečnosti léčivého přípravku ze dne 6. listopadu 2013 nevyhověly specifikaci ve zkoušce na stanovení obsahu účinné látky a čistoty,“ píše NKÚ v závěru z kontrolní akce. Kde je problém? Ministerstvo tyto zásoby vykázalo v původním ocenění, jako by šlo o běžně použitelné léky, přitom část mělo zlikvidovat jako nebezpečný odpad. Tím zásoby nadhodnotilo.
Kontroloři dále prověřili i finanční výkaz, který slouží pro hodnocení plnění rozpočtu, a zjistili v něm nesprávnosti za téměř 326 milionů korun. Při prověřování závěrečného účtu pak žádná významná pochybení neobjevili.
Ministerstvo na výtky argumentuje tím, že samotný NKÚ v kontrolním závěru uvádí, že „nejednoznačnosti a nejasnosti v účetních předpisech, které nelze dávat k tíži účetní jednotce, způsobují odlišný výklad některých ustanovení těchto předpisů, vykazování odlišných údajů v účetních uzávěrkách a jejich nesrovnalost mezi vybranými účetními jednotkami.“ „Samotný NKÚ sděluje, že nejasnosti jsou v obecně platných účetních předpisech vydávaných ministerstvem financí, vznikají nejednoznačností některých metodik a MZ jim tedy nemělo de facto možnost předejít. To platí jak pro výtku dle NKÚ nesprávného účetního zařazení částky 3,4 miliardy Kč na jednom z desítek podrozvahových účtů, tak i pro nesrovnalosti ve vykazování hodnoty zásob antivirotik a pro nesprávnosti ve finančním výkazu pro hodnocení plnění rozpočtu. Pokud by došlo k jakémukoli pochybení při vynakládání státních peněz, NKÚ by uložil za takový postup pokutu. MZ žádnou pokutu nedostalo,“ vysvětluje mluvčí ministerstva Štěpánka Čechová.
Ministerstvo musí začít platit DPH za vytápění metra a MPSV
Kontrolní úřad má ale ještě další výtku. „Kontrola kromě nedostatků v účetnictví upozornila i na to, že ministerstvo porušilo zákon o dani z přidané hodnoty. Dodávalo totiž teplo z vlastní kotelny dvěma dalším subjektům, aniž by se registrovalo jako plátce DPH. Při této činnosti ale dosahovalo MZ obratu ve výši, která vede k povinnosti se registrovat,“ konstatuje NKÚ.
„Jde o záležitost starou desítky let. Budova MZ obsahuje kotelnu, která už historicky vytápí i sousední ministerstvo práce a sociálních věcí nebo vestibul přilehlé stanice metra. Odpojit tyto objekty na zimu od zásob tepla jen proto, abychom vyhověli novým požadavkům předpisů, není reálné řešení. Tyto budovy by zůstaly fakticky bez možností vytápění, protože nemají patřičné rozvody ani reálnou možnost instalovat do daných prostor náhradní velkokapacitní zdroj tepla. Jediným zbývajícím řešením je tedy respektovat výtku NKÚ a podat přihlášku jako plátce DPH, což MZ udělalo,“ reaguje ministerstvo.
Nález NKÚ ministerstvo celkově hodnotí tak, že má úřad jiný názor na zařazení některých účtovaných položek. Už v průběhu kontroly ministerstvo některé postupy upravilo tak, aby splňovaly představy kontrolorů, na změně metodiky nyní pracuje. „Jakékoli nesprávnosti za rok 2015 už tedy nehrozí,“ dodává Čechová.
„Jsem velice rád, že kontrolní závěr NKÚ neodhalil žádné plýtvání. Nesrovnalosti, které NKÚ popsal, se týkají pouze nepřesného administrativního zařazení jednotlivých účtovaných položek. Peníze se neztratily, jen si upravíme metodiku výkazů tak, aby odpovídala přesně představám NKÚ,“ uzavírá ministr zdravotnictví Svatopluk Němeček.
-mk-
