Domovy pro seniory a další sociální služby spadají pod ministerstvo práce, zdravotní péče pod resort zdravotnictví. Přestože sestry v domovech poskytují klientům srovnatelné ošetření jako jejich kolegyně v nemocnicích či léčebnách dlouhodobě nemocných, úhrady z pojištění mají nižší. Foto: Flickr

Odbory i kraje žádají peníze na zdravotní péči v domovech seniorů

Zdravotnické odbory, Asociace poskytovatelů sociálních služeb i Asociace krajů žádají víc peněz na zdravotní péči v domovech pro seniory, postižené či lidi s demencí. I když je v těchto zařízeních ošetřování stejné jako v léčebnách dlouhodobě nemocných či na následných lůžkách, úhrady jsou nižší. Zdravotní pojištění dlouhodobě pokrývá jen asi třetinu nákladů. Všeobecná zdravotní pojišťovna (VZP) už slíbila navýšení částky.

 

„Provede se zdravotní péče za pět miliard ročně, a podle nové studie to dnes stojí už téměř sedm miliard, ze zdravotního pojištění teče do sektoru ale asi 1,7 miliardy,“ uvedla šéfka zdravotnických odborů Dagmar Žitníková. Pokud podle ní stát garantuje poskytování ošetřovatelské péče v domovech a ústavech, měl by ji také zaplatit. Odborářka dodala, že nyní je nutné neustále žádat o dofinancování kraje.

Domovy pro seniory a další sociální služby spadají pod ministerstvo práce, zdravotní péče pod resort zdravotnictví. Přestože sestry v domovech poskytují klientům srovnatelné ošetření jako jejich kolegyně v nemocnicích či léčebnách dlouhodobě nemocných, úhrady z pojištění mají nižší. „Stejné činnosti jsou naprosto jinak honorovány,“ potvrdila na posledním jednání sněmovního sociálního výboru náměstkyně jihočeského hejtmana Ivana Stráská.

V sociálních službách pracuje kolem 5500 sester. Na jejich platy a přidání by bylo podle Žitníkové třeba 2,9 miliardy korun. Necelé dvě miliardy z pojištění se přitom nepoužívají jen na výdělky, ale i na zdravotnický materiál.

„Personální problém ve zdravotnictví i sociální oblasti začíná kulminovat. Ředitelé řeknou, že nemají ani pečovatelky. Chodí lidé z úřadu práce a za dva dny utečou. Je to otázka úhrad, mezd,“ řekla Stráská. Pokud se podle náměstka královéhradeckého hejtmana Miloslava Čermáka do systému „nenalije miliarda až dvě“, situace se nezlepší.

Letos by domovy na zdravotní péči měly dostat o tři procenta peněz víc než v minulém období. Odbory, asociace poskytovatelů i krajů žádají limit úhrad vyšší aspoň o pět či sedm procent. VZP už zvýšení slíbila. Vyčká ale do léta a rozhodne podle vývoje letošního hospodaření, o kolik strop případně zvedne.

Odboráři i asociace poskytovatelů usilují ale také o to, aby se úhrady sester z nemocnic a domovů pro seniory srovnaly. Ani proti tomuto požadavku se resorty práce a zdravotnictví nestaví. Hodnota bodu by se u obou odborností mohla začít sbližovat od příštího roku. Podle žadatelů se „systémová změna“ bez financí neobejde a nutné je zvýšit příjem zdravotního pojištění, a to z vyšších odvodů státu. Ministerstva chtějí příští rok do péče v domovech přidat čtvrt miliardy korun. Podle odborů je to jen kosmetická úprava.

Resorty pracují také na novém zákonu, který by měl financování péče na pomezí zdravotních a sociálních služeb upravit. Podle plánu by návrh normy měla dostat v září vláda a platit by měl od pololetí 2017. „Bohužel to, že zákon je před dokončením, tak růžově nevypadá. Je tam poměrně velký nesoulad mezi ministerstvy práce a zdravotnictví. Zatím nedošla ani do čtvrtky cesty,“ uvedl poslanec Vít Kaňkovský (KDU-ČSL). Podle něj se tak šance na přijetí zákona v tomto volebním období začínají zmenšovat.

-čtk-