Dějiny antikoncepce jsou plné kreativity, ale i lidského zoufalství

Rakouský gynekolog a porodník, který založil Muzeum antikoncepce Christian Fiala. Foto: archiv

To, co příroda skutečně chtěla a pro ženy vytvořila jako přirozené, je přivést na svět patnáct dětí a být prakticky pořád těhotná nebo kojit. Pokud tedy někdo volá po „přirozené“ antikoncepci, pak nabízí ženám tuto alternativu. O tom je přesvědčen gynekolog a porodník Christian Fiala, který ve Vídni vytvořil Muzeum antikoncepce a interrupcí, aby ukázal, co všechno lidé v minulosti museli podstoupit, aby měli svou plodnost alespoň částečně pod kontrolou. Podle něj si dnes neumíme představit, jaké utrpení pro naše předky znamenalo, že nemohli rozhodovat o tom, kolik dětí budou mít.

 

Při vstupu do svého muzea upozorňujete na přítomnost bidetu. Proč právě na toto vybavení koupelen a toalet?

Protože dnes už nikdo neví, k čemu vlastně bidety původně sloužily. Bidety vnímáme jen jako součást vybavení našich domácností, které používáme pro osobní hygienu. Přitom bidety byly jednou z prvních antikoncepčních metod a byly vytvořeny speciálně tak, aby proud vody zasáhl ženskou vaginu a došlo k jejímu výplachu po pohlavním styku. Ekonomicky dobře situované rodiny si pořizovaly bidety právě proto, aby mohly mít sexuální život a co nejméně riskovaly nechtěné těhotenství a to už od dob Starověkého Řecka. Tento pravý účel bidetů byl samozřejmě ve společnosti znám. Proto také v roce 1900 nově otevřený hotel Ritz v New Yorku musel kvůli strážcům morálky odstranit bidety ze svého vybavení. Bidety také byly v katalozích sanitárního vybavení ukryty pod různými názvy, které dávaly tušit, k čemu slouží, jako třeba „protektor“. Mimochodem, od 60. let, kdy se objevila antikoncepční tableta, nastal soumrak bidetů.

Proč jste vlastně vytvořil Muzeum antikoncepce a interrupcí?

Jsme celosvětově unikátní. Nikde jinde na světě není takto ucelená kolekce, která mapuje to, jak se lidé snažili ovlivňovat a kontrolovat svou přirozenou plodnost. Snažit se dostat pod kontrolu svou plodnost je zhruba stejné jako dostat pod kontrolu oheň. Sám považuji skutečnost, že lidé ovládli oheň a také svou plodnost za zásadní milníky v dějinách lidstva, které nám pomohly se posunout. Bez těchto dovedností by naše společnost nikdy nebyla taková, jakou ji známe dnes. Smyslem práce našeho muzea tak není shromáždit historické metody antikoncepce, ale ukázat, co všechno lidé dělali proto, aby ovlivnili svou plodnost a jaký dopad na jejich životy mělo, že mnohdy nebyli příliš úspěšní. Jsme otevřeni školním třídám, turistům, ale také zdravotnickým profesionálům. Třeba nedávno u nás byl tým čínských lékařů, který se zajímal o vývoj nitroděložních tělísek.

Dokážeme dnes vůbec pochopit, co pro naše předky znamenalo, že nemohli mít svou plodnost pod kontrolou?

Jsem přesvědčen o tom, že děti by měli být volbou nikoliv věcí náhody. V minulosti ale lidé museli počítat s faktem, že výsledkem jejich sexu bude obvykle dítě a bylo pro ně nepředstavitelné, že bude někdy možné oddělit reprodukci od sexuálního prožitku. Když si procházím historické materiály a znovu a znovu se přesvědčuji o tom, že nebylo pro ženu v minulosti větší utrpení než nechtěné mateřství, láme mi to srdce. Přirozená plodnost v životě našich předků znamenala také obrovskou chudobu, děti, které vyrůstaly, aniž by měly co jíst nebo se jim dostalo odpovídajícího vzdělání a lékařské péče. Dnes jsme úplně jinde a to nejen po technické stránce, ale i mentálně. Když dnes budete mluvit s mladými lidmi a řeknete jim, že ještě jejich prarodiče museli řešit při každém sexu to, jak to udělat, aby nedošlo k nechtěnému otěhotnění, budou si myslet, že si z nich děláte srandu. Zeptají se vás, jak tito lidé vůbec mohli sexuálně žít, když tu pořád bylo riziko nechtěného těhotenství.

Bidety, které sloužily jako antikoncepční pomůcka, byly často maskovány. Tento francouzský jako sedátko…
Bidety, které sloužily jako antikoncepční pomůcka, byly často maskovány. Tento francouzský jako sedátko…
…ale po otevření nabízel potřebné vybavení.
…ale po otevření nabízel potřebné vybavení.

 

Zmiňujete pojem přirozená plodnost, co to znamená?

To, co pro nás příroda vymyslela a dala nám jako přirozené, tedy během života ženy asi patnáct těhotenství. Ještě před sto lety prožily ženy za svůj život zhruba patnáct těhotenství, deset porodů a tak osm a méně jejich dětí přežilo. Ženy v minulosti tak byly prakticky pořád těhotné, případně kojily, a neuměly si představit, že by tomu mohlo být jinak. I dnes má každá žena před sebou zhruba dvacet pět až třicet let, kdy může každý měsíc otěhotnět. Pokud nebude používat některou z antikoncepčních metod a dá přednost přirozené plodnosti, velmi pravděpodobně na svět přivede patnáct dětí. Jenže si jen málokterá dnešní žena umí představit, že by žila jako Marie Terezie a její život znamenal střídání období těhotenství a kojení. Mimochodem, to je také důvod, proč ženy v minulosti menstruovaly výrazně méně než dnes.

Přesto jsme ale svědky toho, že se v mnoha vyspělých zemích světa, včetně České republiky, objevuje názorový proud odmítající zejména hormonální antikoncepci jako něco nepřirozeného a zdůrazňující přirozenou plodnost žen. 

Jsem bytostně přesvědčen o tom, že je rozhodnutím každé ženy a každého páru, zda vůbec chce/chtějí mít děti, případně kolik a kdy. Je to podobné jako s jídlem. Nikdo by neměl být nucený k tomu, aby jedl, když nechce, ale měl by mít možnost se svobodně rozhodnout o tom, kdy chce jíst. Je to věcí individuální volby stejně jako antikoncepce. Je na vás, zda budete nebo nebudete používat antikoncepci a případně jakou. Nikdo ale nemůže uniknout před volbou, co udělá se svou plodností. Ženy mají před sebou zhruba 35 let života, kdy mohou otěhotnět a to každý měsíc. Pokud dvojice nepoužívá spolehlivou a efektivní antikoncepci, tak bude výsledkem jejich sexuálního života v průměru tak 15 dětí.  Pokud to někdo chce, určitě to není problém, je to jeho svobodná volba. Ale pokud žena či pár nechtějí během svého života přivést na svět 15 dětí, nezbývá jim nic jiného než najít efektivní antikoncepční metodu a tu používat.

Zařízení pro vaginální výplach z roku cca 1900
Zařízení pro vaginální výplach z roku cca 1900
Absurdní a nepoužitelný  - tak bylo už ve své době, tedy kolem roku 1920 - nazýván jakýsi špunt do mužkého močovodu, který měl také sloužit jako antikoncepce.
Absurdní a nepoužitelný: tak byl už ve své době, tedy kolem roku 1920, nazýván jakýsi špunt do mužského močovodu, který měl také sloužit jako antikoncepce.

A co „přirozené plánování rodičovství“, tedy metody antikoncepce postavené na sledování plodných a neplodných dnů během menstruačního cyklu ženy?

Je velmi snadné toto nazvat „přirozené plánování rodičovství“, ale to co příroda ve skutečnosti chtěla a co je opravdu přirozené je 15 těhotenství za život ženy, nikoliv to, aby si ženy měřily teploměrem teplotu v pochvě a zapisovaly si ji do tabulek. Nazývat stav, kdy má vaše plodnost kontrolu nad vaším tělem a vaším životem, „přirozeností“ je nesmysl. Pokud chcete mít kontrolu nad svou plodností a nechcete mít 15 dětí, tak do skutečné přirozenosti musíte uměle zasáhnout už z podstaty věci. Termín „přirozená“ antikoncepce je protimluv. I tyto metody zasahují do přirozeného stavu věcí a je úplně jedno, zda tento zásah provedete chemicky, mechanicky nebo jinak, ale vždy jej uděláte. Tato debata ale není o tom, že bych kritizoval jakoukoliv antikoncepční metodu, ale vadí mi pokrytectví a také situace, kdy nejsou ženám poskytnuty všechny informace.

Co to znamená v případě „přirozené“ antikoncepce?

Tyto metody jsou pouze středně spolehlivé a nesou s sebou vysokou pravděpodobnost, že žena bude mít mnoho dětí a to i ne zcela dobrovolně. Pokud ale s tímto počítá a chce to, je to samozřejmě v pořádku. Efektivnost a spolehlivost těchto metod je srovnatelná třeba s užíváním kondomu. Hormonální antikoncepce v tabletách nebo jako kroužek je pak spolehlivější, ještě efektivnější jsou nitroděložní tělíska a nejspolehlivější je nitroděložní hormonální tělísko a sterilizace. Je to jako s řízením auta. Samozřejmě, že můžete řídit, aniž byste používali bezpečnostní pásy, ale pokud dojde k nehodě, je vyšší pravděpodobnost, že přežijete, pokud je použijete. Jestliže jsou vám bezpečnostní pásy nepříjemné, nelíbí se vám, tak je nepoužívejte, ale v případě nehody více riskujete. Spoléhat na metody antikoncepce postavené na sebepozorování není příliš efektivní. Pokud dvojice toto ví a je připravena na to, že je zde vysoká pravděpodobnost otěhotnění, tak je to v pořádku. Ale pokud je pro dvojice (další) dítě problém a vědí, že se o něj nejsou schopni postarat, pak by měli zvolit spolehlivější metodu antikoncepce.

"Každý německý voják obdrží oficiální příkaz, aby prováděl pohlavní styk pouze s kondomem," tak znel příkaz velení německé armády v roce 1940. Z té doby je i kovová krabička s nápisem Amor
„Každý německý voják obdrží oficiální příkaz, aby prováděl pohlavní styk pouze s kondomem,“ tak znel příkaz velení německé armády v roce 1940. Z té doby je i kovová krabička s nápisem Amor
Moderní kondom, naložený v glycerinu, namísto gumičky bavlněné stuhy.,
Moderní kondom, naložený v glycerinu, namísto gumičky bavlněné stuhy

 

 

 

 

 

 

 

Tvrdíte, že dějiny antikoncepce jsou ukázkou až neuvěřitelné lidské kreativity. Co všechno lidé používali, aby se vyhnuli nechtěnému otěhotnění?

Když jsem zmínil bidet, je dobré si uvědomit, že šlo o metodu pouze pro bohaté. Méně majetní lidé se museli spolehnout na různé nástroje umožňující výplachy pochvy, což byly irigátory z porcelánu nebo kovu s hadičkou. Z dnešního pohledu šlo o velmi neúčinnou antikoncepční metodu, ale tehdy nebylo moc na výběr. Mimochodem, před nástupem latexu lidé zkoušeli snad naprosto všechno, aby vytvořili kondom. Jednou z možností byla rybí duše, jenže ta páchla po rybině, což nebylo příliš romantické a navíc byl problém najít správnou velikost ryby vzhledem k velikosti penisu. Používaly se také části jehněčích střev, ale ani to nebylo ideální, protože z jednoho zabitého jehněte bylo možné získat pouze jeden kondom. Tyto kondomy z jehněčích střev se dodnes vyrábějí, ale není možné je koupit v EU, protože nesplňují požadavky na bezpečnost. Lidskou vynalézavost dokumentuje i historický těhotenský test postavený na používání živých žab.

K čemu byly dobré živé žáby?  

Odpověď na otázku, zda je žena těhotná, dnes získá během okamžiku. V minulosti šlo ale o dost zásadní problém, a tak lidé hledali nejrůznější možnosti, jak potvrdit či vyvrátit těhotenství. Živé žáby byly používány až do 60. let 20. století, kdy byli tito obojživelníci i celkem běžně chováni domácnostech právě pro tyto účely. Stačilo žábu pokapat ranní moči ženy, a pokud byla těhotná, u žáby došlo k produkci vajíček během 18 hodin. Tento těhotenský test žábám nijak neubližoval a zhruba po týdnu je bylo možné je použít pro detekci těhotenství znovu.

Kdy lidé přišli na to, že žena může otěhotnět jen během části svého menstruačního cyklu?

Relativně nedávno a to díky ve 20. letech 20. století. Tehdy nezávisle na sobě pracovali Kyosaku Ogino, který se díky německému katolickému misionáři seznámit s výsledky práce německých lékařů, a Hermann Knaus. Ti určili, jaké dny menstruačního cyklu jsou plodné a jaké nikoliv. Ve své době šlo o zcela revoluční objev, protože lidé a to i věhlasné lékařské společnosti věřily, že žena je plodná každý den cyklu a tedy kdykoliv může otěhotnět.

Od tehdejších lékařských objevů k dostupnosti antikoncepce tak, jak ji známe dnes, ale byla ještě velmi dlouhá cesta.

V současnosti vnímáme antikoncepci jako naprostou samozřejmost, ale v minulosti musely ženy překonávat mnoho překážek, aby se k ní dostaly. Rozhodně nebylo možné, aby svou plodnost kontrolovaly samy podle své vůle. Otázka antikoncepce navíc neměla mnoho společného s chápáním ženských práv tak, jak je vnímáme dnes. Například rakouský ministr války v roce 1916 horoval proti používání antikoncepce a provádění interrupcí, protože rakouská monarchie zažívala velké válečné ztráty a pokud by si ženy mohly rozhodovat o počtu dětí, hrozilo, že by císaři neporodily dostatek budoucích vojáků. Také používání kondomů vojáky nebylo motivováno jinak než čistě vojensky. Nechráněný pohlavní styk znamenal riziko nákazy kapavkou a voják, který byl infikován, příliš často močil. S vojáky, kteří každou chvilku odbíhají močit, žádnou válku vyhrát nemůžete.

Stolní švýcarské hodiny vypadají na první pohled jako každé jiné,..
Stolní švýcarské hodiny vypadají na první pohled jako každé jiné,..
... ale po odklopení ciferníku se objevil nový - "diskrétní" , který ukazoval plodné a neplodné dny.
… ale po odklopení ciferníku se objevil nový – „diskrétní“, který ukazoval plodné a neplodné dny.

Co bylo největším zlomem v dějinách antikoncepce?

Bezpochyby to byl příchod hormonální antikoncepce. Její cesta na svět nebyla snadná. Za jejím vývojem nestály žádné obří farmaceutické firmy, ale šlo o soukromou iniciativu dvou žen Margaret Sanger a Kathrine McCormik, které pověřily gynekologa a oddaného katolíka Gregora Pincuse, aby vyvinul takovou metodu, která dá ženám možnost kontrolovat svou plodnost. Ne náhodou přišla sexuální revoluce právě po objevení hormonální antikoncepce. Bez této pilulky by sexuální revoluce skončila devět měsíců poté, co začala.

Jaký je váš osobní pohled na antikoncepci a také na interrupce?

Při pohledu do minulosti Evropy vidíme monarchie, ve kterých jednotlivec mnoho neznamenal. Panovníci si jednoduše rozhodovali sami o tom, co udělají s populací své země. Nebylo náhodou, že se stavěli proti tomu, aby měli jejich poddaní možnost rozhodovat o tom, kolik dětí budou mít, protože by to znamenalo, že by nad nimi ztratili svou kontrolu. Dnes ale žijeme v demokratickém systému, který stojí na principu osobní svobody člověka a každý z nás má autonomii v rozhodování o svém životě. Volíme si politiky, aby přijímali rozhodnutí v našem zájmu. My rozhodujeme, nikoliv král nebo císař. Myslím, že většina lidí chce o svém životě rozhodovat sama. Většina lidí nechce žít v totalitním režimu. Samozřejmě, že velmi podporuju demokratický systém, ve kterém žiju. Otázka antikoncepce je o tom nejintimnějším aspektu našeho života, tedy sexualitě a plodnosti, a jsem přesvědčen o tom, že nikdo jiný než my sami by neměl mít právo zasahovat do něčeho tak osobního. Toto není role státu a ani úřadů, aby říkali lidem, co mají dělat ve svých ložnicích.

Nedávno byla v žurnálu Lancet publikována studie, která ukazuje, že největší podíl na poklesu interrupcí má právě dostupnost antikoncepce a také liberální legislativa (psali jsme ve Zdravotnickém deníku zde).

Ano, tak tomu je a je velmi důležité o tom mluvit nahlas. Je to podobné jako s řízením auta. Pokud chcete jet autem, je potřeba vědět, co dělat, aby nedošlo k dopravní nehodě, tedy mít řidičský průkaz, respektovat pravidla silničního provozu, ale stejně tak potřebujete mít mechanismy pro případ, že k nehodě přesto dojde, včetně toho, že budete, včas dopraveni do kvalitní nemocnice, kde se o vás v bezpečném prostředí postarají. Stejně tak v případě antikoncepce je důležité, aby lidé měli k dispozici bezpečné a spolehlivé antikoncepční metody, aby se vyhnuli nehodě v podobě nechtěného početí. Ale pokud k této nehodě přesto dojde, mají mít možnost dostupné a kvalitní lékařské péče k vyřešení následků. Země, které mají vysoký životní standard a velmi dobrou kvalitu zdravotní péče, si toto uvědomují. Bohužel jsou ale země s nízkou kvalitou života, se špatnou zdravotní péčí a velmi striktní legislativou.

Stále se ale objevují názory a to i liberálním Česku, kde od pádu komunismu výrazně poklesl počet interrupcí, že je to právě antikoncepce, která vede k následným interrupcím.

Z pohledu medicíny jde o naprostý nesmysl, antikoncepce zabraňuje otěhotnění. Všechny antikoncepční metody fungují na principu prevence otěhotnění. Interrupce jsou něco zcela jiného. Bohužel někteří křesťané si myslí, že mohou rozhodovat za druhé. Já jsem přesvědčen o tom, že rozhodnutí jak pracovat se svou plodností je individuální. Je na každé ženě a každé dvojici, aby se rozhodla pro to, co považuje za vhodné. Těhotenství a následně rodičovství znamená to, že se lidé o své děti starají řadu let a nikdo by jim neměl diktovat, zda toto rozhodnutí přijmou.

Ludmila Hamplová

Foto: Museum für Verhütung und Schwangerschaftsabbruch  (s laskavým svolením)

Christian Fiala

Dr. Christian Fiala, Ph.D. (1959), rakouský gynekolog a porodník, který založil Muzeum antikoncepce a potratů (Museum für Verhütung und Schwangerschaftsabbruch), které sídlí v centru Vídně. Působí jako medical director kliniky Gynmed, která se specializuje právě na oblast reprodukčního zdraví a plánování rodičovství, včetně interrupcí. Jako gynekolog a porodník pracoval mimo jiné ve Francii, Švédsku, Thajsku i Tanzanii. 
Christian Fiala
Christian Fiala