Je nám líto, mobilní aplikace vám s hubnutím moc nepomůžou

Ve studii byla jedna polovina pacientů vybavena zařízením BodyMedia Fit Core, které se nosí v horní části paže. Zařízení monitorovalo, kolik kroků během dne ušli, kolik kalorií spálili i kolik času strávili spánkem. Cena tohoto zařízení byla asi 100 dolarů, tedy zhruba 2 400 korun. Foto YouTube

Měřit si počet ušlých kroků, uběhnutou vzdálenost nebo třeba pohybem spálené kalorie příliš nezvyšuje šance na to, že se zbavíte nechtěných kilogramů navíc. Moderní technologie tak zřejmě nejsou zaručeným návodem na to, jak získat vysněné tělo. Nadále platí, že klíčem k úspěchu je změna jídelníčku a více pohybové aktivity bez ohledu na stále dokonalejší technické vybavení.

 

Staly se tak samozřejmou součástí našich sportovních aktivit, že už je skoro ani nevnímáme. Díky nim si můžeme sledovat své výkony a podělit se o ně s ostatními skrze sociální sítě. Řeč je o chytrých zařízeních či mobilních aplikacích, které monitorují a vyhodnocují aktivitu svých uživatelů. Podle údajů společnosti CCS Insight se jen ve Velké Británii prodalo 5 milionů takových zařízení a do konce roku 2016 by mělo být v provozu 10 milionů chytrých hodinek, náramků a dalších fitness přístrojů. Další miliony lidí pak používají různé mobilní aplikace s obdobnými funkcemi. Nebylo však provedeno mnoho vědeckých studií, které by mapovaly dopady jejich používání. O to jsou zajímavější závěry studie publikované v Journal of American Medical Association (JAMA), kterou provedl vědecký tým na University of Pittsburgh. Ta v této oblasti patří k vůbec prvním vlaštovkám.

Na první pohled jsou chytrá fitness zařízení skvělým nástrojem pro všechny, kdo chtějí zlepšit svou kondici a shodit nějaká ta kila. Jenže jak ukazuje nedávno publikovaná studie, jejich efekt není tak jednoznačně pozitivní. „Neměli bychom jednoduše všem říkat, kupte si tato zařízení a zhubnete,“ popsal agentuře Reuters John Jakicic, vedoucí výzkumného týmu. Ten zkoumal celkem 471 dobrovolníků ve věku 18 až 35 let, kteří měli nadváhu nebo mírnou obezitu, a to po dobu 24 měsíců. Výsledkem bylo, že členové skupiny, která používala chytrá fitness zařízení, snížila svou hmotnost po dobu sledování v průměru o 3,5 kilogramu, zatímco ti, jež využívali pouze sledování aktivity přes webové rozhraní, zhubli v průměru o 5,9 kilogramů. U všech zkoumaných osob došlo ke zlepšení jejich tělesného stavu, zejména poměru mezi svalovou hmotou a tukem, zvýšila se jejich fyzická aktivita a také se změnil k lepšímu jejich jídelníček.

Jak Jakicic uznává, nelze ale ani jednoznačně říct, že tato zařízení jsou zcela k ničemu. „Neměli bychom vyslat zprávu, že tyto technologie nepomohou při hubnutí, u některých lidí v naší studii to skutečně znamenalo rozdíl,“ sdělil vědec. Podle něj je toho mnohem víc, co je třeba o těchto zařízení zjistit a jak mohou ovlivnit změnu chování. Všechny osoby zahrnuté ve studii měly ze začátku setkání v týdenním intervalu, v rámci kterých byla sledována jejich tělesná aktivita a měly také možnost probrat své strategie k hubnutí a to, jak pohybové aktivity, tak úpravu jídelníčku. Později se účastníci scházeli po měsíci a současně měli možnost telefonických konzultací s odborníky jednou měsíčně a také jednou týdně vždy obdrželi texty motivující k tomu, aby ve svém snažení změnit svůj životní styl, vytrvali. Všichni si pak do deníku nebo skrze webové rozhraní zapisovali svůj denní energetický příjem a rovněž jim bylo stanoveno, aby týdně 100 až 300 minut věnovali středně až velmi intenzivnímu cvičení.

Po šesti měsících takto nastaveného hubnoucího režimu byli účastníci rozděleni do dvou skupin. První dál pokračovala v zadávání údajů o svém energetickém příjmu a fyzické aktivitě skrze web, druhá polovina pak byla vybavena zařízením BodyMedia Fit Core, které se nosí v horní části paže. Zařízení monitorovalo, kolik kroků během dne ušli, kolik kalorií spálili i kolik času strávili spánkem. Cena tohoto zařízení byla asi 100 dolarů, tedy zhruba 2 400 korun. U všech účastníků studie se přitom podařilo dosáhnout toho, aby svůj životní styl změnili a zhubli, bez ohledu na to, zda chytrá zařízení používali či nikoliv.

Motivace k výkonu nebo frustrace z neúspěchu?

Byť jsou chytrá fitness zařízení svébytným fenoménem, který zasahuje milióny lidí, není jim zatím věnována přílišná vědecká pozornost. Tato studie, i přes svůj nejednoznačný závěr, je jednou z vůbec prvních, která toto téma mapuje. Podle údajů společnosti CCS Insight bylo jen ve Velké Británii prodáno 5 miliónů těchto zařízení a do konce 2016 by mělo být v provozu dokonce 10 milionů chytrých fitness přístrojů. Další milióny lidí pak používají mobilní aplikace s obdobnými funkcemi. Podle Davida Ellise, psychologa, který působí na britské Lancaster University, je studie publikovaná v JAMA velmi užitečná, protože se zaměřila na lidi, jenž by si podobná zařízení za běžných podmínek nekoupili. „Je větší pravděpodobnost, že si tato zařízení koupí lidé, kteří vedou zdravý životní styl a chtějí sledovat svůj pokrok. A tak je těžké říct, zda mohou být užitečná pro každého,“ popsal expert pro zpravodajský portál BBC News. Většina lidí ale v reálném životě při hubnutí nebude mít takovou podporu, jako měli účastníci studie. I tak je ale použití takového zařízení „lepší než nic“.

Podle vedoucího výzkumu Johna Jakicice stále zůstává otázkou, jak tyto nové technologie používat, aby přinesly co možná největší efekt. Navíc tato zařízení mohou fungovat jako pozitivní motivace, která lidem pomůže zlepšit jejich výkony, ale stejně tak být i zdrojem frustrace. „Může být velmi skličující, pokud vidíte, že se vám nedaří plnit vaše cíle po celou dobu,“ upřesnil vědec. Během doby, kdy byla sbírána data pro studii, navíc došlo k jistému vývoji na poli informačních technologií, byť to podle něj neovlivnilo konečné výsledky. Jisté je jen to, že zde vliv je, jen stále není zcela jasné jaký, a co dalšího ovlivňuje pozitivní efekt používání fitness chytrých zařízení.

Ludmila Hamplová