Chceme lékaře, ne misionáře! Polky bojují proti zpřísnění protipotratového zákona, který ignoruje i znásilnění

Polské ženy mají právo na legální interrupce, sexuální výchovu, antikoncepci a umělé oplodnění,“ prohlásila Barbara Nowacková na snímku), jedna z vůdčích osobností současných protestů. Podle ní je nezbytné, aby polské ženy bojovaly za svá práva a země se nevracela do středověku. Během nedělního varšavského protestu před budovou sejmu zaznělo také: „Chceme lékaře, ne misionáře!“ Foto: Wikimedia

Více než čtvrtina polských žen má za sebou interrupci, přesto se podle oficiálních statistik legálně provádí pouze několik stovek ukončení těhotenství ročně. Podle připravované úpravy zákony by polské ženy směly podstoupit interrupci pouze v případě, že je těhotenství přímo ohrožuje na životě. Znásilnění nebo těžké poškození plodu by už nebyly dostatečným důvodem k tomu, aby žena mohla rozhodnout o ukončení těhotenství. I proto ženy po celém Polsku v pondělí vstupují do stávky, aby bojovaly za právo rozhodovat o svém životě.

„Dělala jsem všechno, o čem jsem věděla, že by mohlo způsobit potrat. Zamykala jsem se v koupelně a hodiny seděla ve vaně plné horké vody. Cvičila jsem sklapovačky, naplnila jsem kbelíky vodou a zvedala je tolikrát, kolikrát jsem to jen dokázala. Mnohokrát jsem se udeřila do podbřišku. Prošla jsem všechny léky, které jsme měli doma, a vzala si všechny, u kterých bylo napsáno, že se nesmí užívat v těhotenství… …snažila jsem se odhadnout, kde přesně se asi plod nachází a jestli bych ho dokázala zasáhnout pletací jehlicí. Mohla bych do něj píchnout jednou, abych ho poškodila natolik, aby sám odešel. Přemýšlela jsem o tom, že to udělám, ale byla jsem příliš vyděšená, abych to dokázala. Nenáviděla jsem úplně všechno a ze všeho nejvíc jsem nenáviděla sama sebe,“ popisuje svou situaci Renata, mladá dívka, která otěhotněla jako náctiletá. Její příběh je součástí publikace Piekło kobiet trwa… (Peklo žen trvá), ta zahrnuje příběhy konkrétních žen, na které dopadla současná legislativa umožňující podstoupit interrupci legálně pouze v případě, že je plod těžce poškozen, ohrožuje život matky nebo žena otěhotněla v důsledku znásilnění či incestu.

Připravovaná úprava současného zákona, která už prošla prvním čtením polského Sejmu za podpory dvou třetin zákonodárců, pravidla pro legální interrupce ještě zpřísňuje. Pokud zákon projde, budou moci Polky legálně podstoupit interrupci pouze v případě, že je těhotenství přímo ohrožuje na životě. Všechny jiné důvody, včetně znásilnění či těžkého poškození plodu, již nebudou brány v potaz. Pokud by žena interrupce přesto podstoupila, hrozilo by jí trestní stíhání a až 5 let vězení. V polském parlamentu navíc leží návrhy, které by značně omezily provádění asistované reprodukce a ještě více zkomplikovaly dostupnost antikoncepce v zemi. „Mnoho žen a dívek v zemi cítí, že nemají žádnou sílu, nejsou rovnocenné a ani nemají právo na svůj názor,“ popsala Magda Staroszczyková, jedna z organizátorek pondělní stávky polských žen britskému deníku The Guardian. „Toto je šance pro nás být vidět a být slyšet,“ dodala na adresu celostátní akce, která se inspiruje událostmi z roku 1975, kdy jeden říjnový den 90 % islandských žen nenastoupilo do práce, nevařilo, nestaralo se o domácnost a ani nepečovalo o své děti.

V polských nemocnicích „vraždí děti“

O nové úpravě již tak přísného zákona se v Polsku vede velmi vyostřená debata. Do parlamentu jej protlačily dvě velmi konzervativní organizace a to Ordo Iuris a Stop aborcji (Stop potratům) za významné podpory vlivné polské katolické církve a vládnoucí strany Právo a Spravedlnost (PiS). „Musíme zastavit zabíjení dětí, pokud mají vývojové vady. Je to nelidské,“ prohlásil Jarosław Kaczyński, předseda PiS letos v dubnu. Podporu návrhu zákona již vyjádřila polská premiérka Beata Szydłová (PiS), podle ní se o zákoně nemá diskutovat na ulicích, a proto odmítá současné protesty. „Interrupce jsou vraždami nevinných dětí, peklem pro ženy a morální ostudou pro muže. Polskému národu jej nejprve vnutili nacističtí zločinci, a masově pak provozoval komunistický režim,“ prohlásila při projednávání zákona v sejmu Joanna Banasiuková, právnička a jedna z představitelek organizace Ordo Iuris. Podle ní nový návrh zákona skutečně zaručuje ochranu života už od početí, což údajně současná právní úprava nezaručuje. Teprve zpřísněním současného zákona je podle ní možné dosáhnout toho, že se země zbaví „Stalinova dědictví“, tedy toho, že během komunismu byly interrupce v zemi legální. Organizace Stop aborcji pak volá po tom, aby bylo v polských nemocnicích zastaveno „vraždění dětí“.

Dalším krokem by pak mělo být omezení již tak značně osekaných možností pro prování asistované reprodukce. PiS stojí za návrhem zákona, podle kterého by mělo být ilegální zamražení embryí a omezeny by měly být i další metody používané při umělém oplodnění. Do Sejmu se také dostala petice, která požaduje legislativní zákaz „pilulek po“, tedy hormonálních tablet zabraňující oplodnění vajíčka a případnému uhnízdění v děloze žen, a také omezení již tak značně omezených možností antikoncepce v zemi. „Ústava to říká jasně. Všichni máme stejná práva a dítě má být chráněno. Proto je v našem návrhu, že všechny tyto přípravky musí zmizet z polských lékáren,“ uvedl Jan Klawiter, polský poslanec, v rozhovoru pro Radio Tok FM. Podle návrhu by měl být pak trestný jakýkoliv marketing či podpora přípravků, které mohou vést k potratu. Z lékáren by podle 86 organizací, které se postavily za návrh, měly zmizet i tablety hormonální antikoncepce, protože podle nich odporují myšlence ochrany života již od početí.

Ani oběti znásilnění neujdou zákazu

Návrh zákona rozděluje polskou společnost. Podle výzkumu veřejného mínění, který si zadal magazín Newsweek Polska, 74 % obyvatel země podporuje zachování současné legislativní úpravy. Stávku žen pak podporuje 50 % dotazovaných, 15 % respondentů se jí pak hodlá aktivně účastnit a 15 % Poláků se postavilo proti protestu. „Moje matka je katolička, každou neděli chodí do kostela a je proti interrupcím, pokud jen nechcete děti. Ale je proti tomuto zákonu, protože pokud je žena znásilněna, bude potrestána ještě víc než muž, který ji znásilnil,“ popsala deníku The Guardian Małgorzata Łodygová, mladá polská lékařka, která se zapojí do stávky. Už během předcházejících protestních akcí jejich organizátoři a organizátorky vyjádřili, že chtějí, aby v Polsku bylo co nejméně interrupcí, ale aby toho bylo dosaženo díky dostupné antikoncepci a sexuální výchově, nikoliv formou represe. Podle výzkumu organizace Centrum Badania Opinii Społecznej přitom interrupci někdy v životě podstoupila více než čtvrtina dospělých Polek. Oficiálně však v zemi dochází pouze k několika stovkám zákroků ročně. Polští lékaři se navíc mohou odvolat na „výhradu svědomí“, která jim umožňuje odmítnout provést interrupci, byť je k ní zákonný důvod. „Polské ženy mají právo na legální interrupce, sexuální výchovu, antikoncepci a umělé oplodnění,“ prohlásila Barbara Nowacková, jedna z vůdčích osobností současných protestů. Podle ní je nezbytné, aby polské ženy bojovaly za svá práva a země se nevracela do středověku. Během nedělního varšavského protestu před budovou sejmu zaznělo také: „Chceme lékaře, ne misionáře!“

Jenže právě skutečně efektivní nástroje, které mohou snížit počet interrupcí v zemi, nejsou v Polsku využívané. Podle zprávy mapující dopady současné protipotratové legislativy v zemi a stav reprodukčních práv polských žen z roku 2013, kterou vydala Federacja na rzecz Kobiet i Planowania Rodziny (Federace pro ženy a plánování rodiny) jsou Polky omezovány hned několika v ohledech. Vzhledem k přísné legislativě nemají možnost využít legální, a tedy bezpečnou zdravotní péči, v případě, že žádají o interrupci, jak je tomu běžné v jiných členských státech EU, včetně Česka. To vede k tomu, že za interrupcemi vyjíždí do zahraničí, nejčastěji do Velké Británie, Německa, Holandska nebo České republiky a Slovenska. Ty, co si nemohou zákrok v zahraničí dovolit, pak musí využít černého trhu, který v zemi existuje. Běžné jsou inzertní nabídky na „obnovu menstruace“ či „kompletní gynekologický servis“, avšak ženy nemají vůbec žádnou jistotu v tom, že interrupci provádí skutečně lékař s potřebnou kvalifikací a praxí. Problémem je i vysoká cena nelegálních zákroků, a proto v zemi dochází k „domácím interrupcím“ zcela bez lékařského dohledu, například v podobě kombinace různých léků či pokusů o fyzické vypuzení plodu násilím.

Současná legislativa také podle zprávy vede k tomu, že řada Polek nemůže absolvovat potřebná vyšetření v těhotenství, která mohou ukázat na možná poškození plodu. Oficiálně ministerstvo zdravotnictví sice garantuje dostupnost péče v těhotenství, ale v praxi ženy naráží na to, že je lékaři zcela odmítají či jim doporučí absolvovat vyšetření na soukromém pracovišti, kde jde však jeho cena mnohonásobně vyšší a ženy musí vše zaplatit ze svého. Obdobná je i situace ohledně antikoncepce. Například zavedení nitroděložního tělíska je ve veřejných zdravotních zařízeních spojeno s poplatkem ve výši 40 zlotých, tedy zhruba 300 korun, avšak ženy často naráží na odmítnutí ze strany zdravotního personálu. V soukromé ordinaci pak musí zaplatit za aplikaci nitroděložního tělíska 800 až 1 000 zlotých, tedy asi 5 až 6 tisíc korun.

Zdravotnický deník přinesl již před časem zprávu o studii, publikované v odborném časopise Lancet, která ukázala, že restriktivní zákony nepřináší očekáváný efekt v podobě poklesu počtu potratů, ba právě naopak. Také jsme informovali o finské studii, která zjistila, že dívky, jež jako nezletilé absolvovaly interrupci, pravděpodobně dosáhnou vyššího vzdělání a budou méně závislé na sociálních dávkách ve srovnání s dívkami, které jako mladistvé porodily.

Ludmila Hamplová