Nápad zavést čárový kód na zdravotnické prostředky vznikl po rozsáhlém skandálu s vadnými prsními implantáty, které popraskaly až 4 tisícovkám žen. Foto: Wikimedia

Čárový kód na prsních implantátech a kloubních náhradách ušetří Británii až miliardu liber

Prsní implantáty a kloubní náhrady budou označeny čárovými kódy. Ministerstvo zdravotnictví ve Velké Británii si od toho slibuje, že zdravotnímu systému ušetří až jednu miliardu liber. Kódy, jak na těchto zdravotnických prostředcích, tak i na lécích, nebo třeba chirurgických nástrojích, by mohly nejenom ušetřit náklady, ale také zlepšit bezpečnost pacientů. Použila by se přitom technologie, kterou dnes využívá maloobchod i letecký průmysl v rámci vládního projektu za 12 miliónů liber, nazvaném ‚Scan4Safety‘.

Nový postup by měl eliminovat poškození, jímž se lze předcházet. Například sníží počet chybných medikací, nebo omezí omyly jako je operace nesprávné části těla. Skenovatelné kódy prozradí, kdo předepsal lék nebo provedl dílčí operaci, umožní v případě závady vystopovat cokoliv od šroubu při operaci kolene až po kloubní náhradu.  Díky čárovému kódu je také možné porovnávat účinnost různých léčebných postupů a samozřejmě provádět důkladné inventury materiálu.

Podle britského ministra zdravotnictví Jeremy Hunta je jeho zemí první na světě, které čárový kód do zdravotnictví zavádí tímto způsobem. „Použití jednoduchého čárového kódu, jak jej známe z jiných odvětví, pomůže transformovat standardy péče – před, během a po té, co byl pacient léčen – stejně tak uvolní zdroje pro tuto péči, a to omezením plýtvání,“ prohlásil ministr pro The Telegraph.

Aktivita britského ministerstva zdravotnictví vznikla po rozsáhlém skandálu s vadnými prsními implantáty, které popraskaly až 4 tisícovkám žen. Cílem bylo zlepšit bezpečnost používaných zdravotnických prostředků prostřednictvím jejich identifikace a dohledatelnosti v okamžiku, kdy dojde k jejich závadě.

V současnosti probíhá pilotní projekt s čárovými kódy v šesti zdravotnických zařízeních NHS (Národní zdravotní služby) v městech Derby, Leeds, Salisbury, Cornwall, North Tees and Plymouth. Tamní řešitelé projektu udávají, že snížili plýtvání, ušetřili čas personálu a dokázali poskytnout pacientům více informací. První výsledky také ukazují, že lze předcházet úmrtím pacientů a ušetřit britské Národní zdravotní službě více než miliardu liber (cca 32 miliard korun).

-cik-