V Česku postupně přibývá lidí, kteří trpí demencí. Od roku 1990 se počet nemocných zdvojnásobil, překročil už 150.000. V roce 2020 by pacientů mohlo být přes 180.000 a v polovině století pak ještě o 200.000 víc. Důvodem je stárnutí společnosti. Vyplývá to ze zpráv o stavu demence, které vydala Česká alzheimerovská společnost. Péče o nemocné ale v Česku proti vyspělým zemím zaostává.
„Riziko onemocnění demencí narůstá s věkem. Zatímco v nižších věkových skupinách se prevalence pohybuje v jednociferných řádech, zlom nastává v důchodovém věku, kdy s každým přibývajícím rokem výskyt nemoci přibývá,“ uvádí zpráva.
Alzheimerova nemoc, kterou popsal v roce 1907 německý lékař Alois Alzheimer, narušuje část mozku a bývá nejčastější příčinou demence. Člověk je zmatený, zhoršuje se jeho myšlení, vyjadřování, paměť i úsudek, mění se osobnost. V posledních stadiích choroby není pacient schopen se o sebe postarat. Podle výzkumů riziko vzniku onemocnění může snížit zdravý životní styl – cvičení fyzické i duševní a změna jídelníčku. Vyléčit se nemoc nedá, léky ji mohou ale zbrzdit.
Podle výpočtů a odhadů odborníků demence v Česku trápí každého druhého člověka nad 90 let, každého pátého nad 80 let a každého třináctého nad 65 let. Dvě třetiny nemocných tvoří ženy. Dožívají se vyššího věku než muži.
Lidé nad 65 let tvoří nyní téměř pětinu obyvatel republiky, podle údajů Českého statistického úřadu jich bylo přes 1,9 milionu. Osob nad 90 let žilo v Česku přes 43.000. Podle nejnižších propočtů statistiků by v roce 2030 mohlo v zemi být přes 2,4 milionu lidí nad 65 let a přes 720.000 lidí nad 80 let, podle vysoké varianty by to bylo přes 2,5 milionu osob nad 65 let a přes 800.000 nad 80 let. V polovině století by mohlo mít osmdesáté narozeniny za sebou skoro 1,2 milionu lidí a pětašedesátiny přes 3,3 milionu mužů a žen. Stoletých by mohlo být kolem 20.000. Nízká varianta počítá s 2,9 milionu pětašedesátiletých a starších, téměř 945.000 lidmi nad 80 let a zhruba 9500 stoletými. Podle expertů je přibývání lidí ve velmi vysokém věku nejvýraznější demografickou změnou.
Podle České alzheimerovské společnosti není péče v Česku provázaná, část ji poskytuje zdravotnictví a část sociální služby. Dlouhodobá zdravotně-sociální péče v ČR zatím stále neexistuje. Zatímco v Německu podle odhadu expertů potřebné služby dostává čtvrtina pacientů, v Rakousku třetina a ve Švédsku téměř polovina, v ČR necelá desetina. „Pokud bychom chtěli v ČR nabízet obdobný objem služeb, jako je tomu průměrně v Evropě, museli bychom stávající kapacity ztrojnásobit,“ uvádí zpráva.
Zdravotní péči podle ní využívá asi čtvrtina lidí s demencí. Demencí trpí také zhruba pětina obyvatel domovů pro seniory. Zájem o osobní asistenci, odlehčování či stacionáře je obrovský, mnohá zařízení mají pořadníky. Situace se v jednotlivých regionech liší. Kapacita nabídky, kterou poskytují kraje, neziskové či církevní organizace i soukromníci, se zvyšuje jen pomalu.
O zhruba 100.000 lidí se pak stará rodina či známí. Podle odborných zjištění o každého člověka s demencí pečují dva až tři příbuzní, přátelé či sousedé. Denně zajišťují až deset hodin péče.
Podle zprávy zdravotní pojišťovny na léčbu ročně vydají kolem 430 milionů korun. Celkové náklady na řešení potíží s demencí se odhadují na procento HDP ročně.
Vláda loni v únoru schválila národní plán opatření pro Alzheimerovu nemoc a podobná onemocnění do roku 2019. Podle dokumentu je potřeba zlepšit přístup pacientů k péči a včas stanovovat diagnózu. Lékaři by měli při preventivních prohlídkách seniorů vyšetřovat i jejich kognitivní neboli poznávací funkce. Změnit by se měla podpora pečujících, počítá se s případnou novou dávkou. Stát by měl také podpořit vznik odborných center.
Ministerstvo práce nyní připravilo novelu o sociálních službách. Návrh upravuje vznik ošetřovatelských domů, kde by lidé měli sociální i zdravotní péči.
Počet lidí s demencí ve vybraných letech a předpokládaný vývoj
-čtk-
