Malá pilulka, která spustila ekonomickou revoluci

Pilulky, které změnily svět. Model antikoncepční pilulky z Evropsky roku 1970. Foto: Science Museum, London.

Hormonální antikoncepce nezměnila jen životy žen, ale také ekonomiky mnoha zemích světa. Vznikla proto, aby ženy dostaly svobodu nejen v oblasti sexuality, ale také při společenském nebo pracovním uplatnění. Jak ukazuje britský zpravodajský portál BBC News, hormonální antikoncepce spustila ekonomickou revoluci, když dala ženám možnost rozhodovat se o vlastním životě.

 

Nástup hormonální antikoncepce v podobě malé pilulky na přelomu 50. a 60. let dvacátého století, lez považovat za vůbec jeden z nejvýznamnějších ekonomických milníků nedávné minulosti. Tento poněkud neobvyklý pohled nabízí britský zpravodajský portál BBC News, který dokonce „pilulku“ zařadil mezi 50 nejvýznamnějších věcí, které stvořily moderní ekonomiku. Sem podle redakce patří zásadní vynálezy, myšlenky a inovace, jež pomohly vytvořit svět, v němž dnes žijeme.

Konečně spolehlivá antikoncepce

Pokud chcete pochopit, jak mohla hormonální antikoncepce spustit ekonomickou revoluci, je třeba začít od toho, co všechno nabídla ženám. Pro začátek spolehlivě fungovala, tedy skutečně zajišťovala dostatečnou ochranu před nežádoucím otěhotněním. To z dnešního pohledu zní možná až příliš banálně, ale v polovině dvacátého století, to bylo naprosto průlomové. „Snažit se dostat pod kontrolu svou plodnost je zhruba stejné jako dostat pod kontrolu oheň. Sám považuji skutečnost, že lidé ovládli oheň a také svou plodnost za zásadní milníky v dějinách lidstva, které nám pomohly se posunout. Bez těchto dovedností by naše společnost nikdy nebyla taková, jakou ji známe dnes,“ uvedl již dříve Christian Fiala, rakouský gynekolog a porodník a také zakladatel vídeňského Muzea antikoncepce a interrupcí (Museum für Verhütung und Schwangerschaftsabbruch) v rozhovoru pro Zdravotnickydenik. Jeho cílem je ukázat právě to, co vše museli naši předkové podstupovat, aby alespoň částečně dostali svou plodnost pod kontrolu. „Smyslem práce našeho muzea není shromáždit historické metody antikoncepce, ale ukázat, co všechno lidé dělali proto, aby ovlivnili svou plodnost a jaký dopad na jejich životy mělo, že mnohdy nebyli příliš úspěšní,“ je přesvědčený Fiala.

Hormonální antikoncepce, což je mimochodem dnes hned několik různých metod s různou mírou spolehlivosti i různě závažnými vedlejšími účinky, byla v tomto ohledu obrovskou změnou. V polovině dvacátého století byly dostupné kondomy a vaginální pesary, jejichž spolehlivost hodně záleží na „šikovnosti“ uživatelů, případně se páry mohly „spolehnout“ na metodu plodných a neplodných dnů či přerušovanou soulož. Není divu, že ženy tehdy nadšeně sáhly po pilulce, která jim dala možnost rozhodovat se o vlastní plodnosti samy. Americký úřad Food and Drug Administration (FDA) povolil první preparát hormonální antikoncepce Enovid v roce 1960 a o pět let později pilulku užívala čtvrtina vdaných Američanek. Mimochodem, poznámka o rodinném stavu není vložena náhodou, původně byla hormonální antikoncepce určena pouze pro vdané ženy. V roce 1965 ještě v 26 amerických státech svobodné ženy neměly přístup k hormonální antikoncepci právě kvůli tomu, že nežily v manželství. Toto diskriminační a ženy ponižující omezení padlo až na začátku sedmdesátých let.

Ženy konečně pronikly na univerzity

Socioložka Jane Pilcherová se na britské University of Leicester zabývá proměnou životního stylu jednotlivých generací. Nástup hormonální antikoncepce a postupné uvolňování pravidel pro její získání podle ní znamenal obrovskou změnu pro ženy, které se narodily po druhé světové válce a dospívaly právě v 60. a 70. letech. „Byla to první generace žen, která dostala na výběr a mohla se rozhodovat o tom, kdy a zda vůbec se stanou matkami. Už se nemusely spoléhat na muže, ale mohly se samy podílet na rozhodování o svém mateřství,“ popisuje. Podle ní tyto ženy vůbec poprvé zakusily, že mohou mít jak svou „přirozenou ženskou roli“ v podobě mateřství, tak se profesně uplatnit. Nemluvě o sexuální svobodě, kterou získaly. Mohly konečně prožívat sex, aniž by se obávaly nechtěného otěhotnění.

To v praxi znamenalo, že ženy masově vstupovaly na univerzity, a hlavně své pracně získané vzdělání využívaly k tomu, aby dosáhly lepšího společenského uplatnění. „Tyto ženy mnohem častěji získávaly vysokoškolské vzdělání a věnovaly se placenému zaměstnání než předchozí generace. Prakticky tak zažívaly myšlenku rovnosti obou pohlaví,“ přibližuje socioložka. Právě v tomto okamžiku začíná ekonomická revoluce, kterou odstartovala hormonální antikoncepce. Jak připomíná BBC News, ženy v 70. letech vstupují do tehdy výlučně mužských studijních oborů, jako je medicína, zubní lékařství nebo právo. A nešlo jen o to, že získají formální vzdělání, ale také, že jej uplatní, a to logicky vedlo k nárůstu podílu žen v donedávna mužských profesích. „A co že to mělo společného s pilulkou hormonální antikoncepce? Tím, že ženy získaly kontrolu nad svou plodností, mohly investovat do své kariéry,“ shrnuje BBC News. Možnost rozhodnout o tom, kdy se ženy stanou matkami a kolik dětí budou mít, jim současně umožnilo plánovat svou profesní dráhu, aniž by riskovaly, že náhlé nechtěné těhotenství jejich plány zhatí. Čím více působí na pracovním trhu, tím vyšší jsou pak jejich příjmy, ale také peníze, které nakonec odvádí státu.

Manželství už není povinnost

Díky hormonální antikoncepci tak ženy, které měly profesní ambice a nechtěly se spokojit s úlohou matky a manželky, nemusely volit, kterou z těchto životních cest si vyberou, ale získaly možnost skloubit obojí. I to bylo obrovskou změnou, protože průkopnice ženské emancipace, které se narodily o pár generací dříve, často své profesní dráze obětovaly vlastní sexualitu a následně i mateřství. Mít sex v minulosti znamenalo riskovat nežádoucí otěhotnění, a tedy i mateřství v době, kdy jej žena nepovažuje za vhodné. Jenže oddalovat mateřství i za cenu sexuální abstinence s sebou neslo další potíže. Zdaleka se nejednalo jen o „sex pro zábavu“, ale pokud se v minulosti žena věnovala studiu a následně své profesi, narazila okolo třicítky na problém, že „všichni dobří muži jsou už rozebraní“. Hormonální antikoncepce změnila obojí. Nejen, že vrostl věk, kdy lidé vstupují do manželství (a to bez ohledu na to, zda právě používají či nepoužívají hormonální antikoncepci), ale současně svobodné ženy mohly mít sex s výrazně nižším rizikem, že nechtěně otěhotní.

Děti se tak začaly ženám rodit ve věku, kdy měly alespoň pár let na to, aby se věnovaly své profesi. Dvojice ekonomů Claudia Goldinová and Lawrence Katz, která působí na Harvardské univerzitě, předpokládá, že právě to, že hormonální antikoncepce dala ženám možnost posunout věk, kdy vstupují do manželství i kdy se následně stávají matkami, zásadně ovlivnilo jejich profesní život. Získaly tak čas, jenž mohou věnovat nabývání profesních zkušeností a dalšímu růstu. Při svém výzkumu Goldvinová a Katz sledovali, jak se otevřenost jednotlivých amerických států k antikoncepci promítla, jak v podílu žen studujících na vysokých školách, tak následně v jejich příjmech. Další ekonomka Amalia Millerová, která působí na University of Virginia, pak prokázala, že každý rok, o který žena po svých dvacátých narozeninách odloží mateřství, znamená nárůst jejich celoživotních příjmů o 10 %.

BBC News ukazuje i pohled na „alternativní realitu“ na poli antikoncepce, a to Japonsko. Tato země se otevřela hormonální antikoncepci až v roce 1999. „Japonské ženy tak musely na hormonální antikoncepci čekat o 39 let déle než jejich americké protějšky. Naproti tomu, když byla v USA schválena Viagra, v Japonsku se objevila jen o pár měsíců později,“ připomíná zpravodajský portál zvláštní nerovnost. Ženy v Japonsku tak stále bojují o uznání na pracovním trhu a musí se vyrovnávat s celou řadou předsudků. „Není možné snadno oddělit příčinu a následek, ale zkušenosti z USA naznačují, že to není náhoda. Zpomalit nástup ‚pilulky‘ o dvě generace znamená obrovský ekonomický dopad na ženy,“ shrnuje BBC News.

Ludmila Hamplová