Výdaje zdravotních pojišťoven na péči o pacienty by se mohly do roku 2030 kvůli stárnutí společnosti téměř zdvojnásobit, dosahovat by mohly 433 miliard korun. Vybrané pojistné nezvládne náklady pokrýt a schodek každý rok poroste. Na počátku třicátých let by mohl činit téměř 48 miliard. Vyplývá to z výsledků studie, které zveřejnil odborný časopis Demografie. K vyrovnanému rozpočtu by mohlo přispět zvýšení odvodů a plateb státu i vyšší spoluúčast pacientů.
„V porovnání s rokem 2014 dojde k výraznému nárůstu výdajů zdravotních pojišťoven na tuto péči, do roku 2030 lze očekávat jejich nárůst o 85 procent na cca 433 miliard korun,“ uvádí autor studie Ladislav Průša. Příjmy z pojistného by podle propočtů, které zohledňují vývoj mezd, počtu pojištěnců či odvodů státu za děti, důchodce a nezaměstnané, měly být ale výrazně nižší než očekávané výdaje pojišťoven na zdravotní péči. Výdaje vycházejí z růstu nákladů mezi lety 2000 a 2014 a z projekce počtu obyvatel.
V roce 2020 by se na pojistném mohlo vybrat přes 286 miliard Kč. Výdaje by ale mohly být téměř o 28 miliard vyšší. O desetiletí později by náklady mohly činit přes 433 miliard a příjmy kolem 385 miliard, schodek by dosáhl téměř 50 miliard. V roce 2014 vydaly pojišťovny kolem 234,6 miliardy Kč. Letos by se podle přijatých zdravotně pojistných plánů celkové náklady měly přiblížit k 267 miliardám korun.
Na výdaje má vliv rostoucí počet starších pacientů, změny životního stylu, moderní vybavení či propojování sociálních a zdravotních služeb. Pokrok v medicíně či právní a politické změny je obtížné předvídat. Roli hraje i odpovědnost lidí a jejich snaha se o sebe starat a chodit na preventivní prohlídky.
S prodlužováním života náklady postupně porostou. Nejvyšší budou u lidí v seniorském věku. Na muže po pětaosmdesátce zdravotní pojišťovny v roce 2020 podle propočtů vydají v průměru 93.470 korun za rok, v roce 2030 pak 127.800 korun. Na klientky po pětaosmdesátce by průměrný roční výdaj činil v roce 2020 asi 82.600 korun, v roce 2030 zhruba 109.050 korun. Počet lidí ve vysokém věku se zvedne.
Pro zachování vyrovnaného hospodaření bude podle Průši nutné přijmout opatření ke zvýšení příjmů i omezení výdajů. Zmínil růst sazeb pojistného na zdravotní pojištění, výraznější růst odvodů od státu, hledání dalších zdrojů, ale také vyšší spoluúčast pacientů.
Na zdravotní pojištění se odvádí 13,5 procenta základu příjmu – 4,5 procenta platí zaměstnanec a devět procent zaměstnavatel. Při zvýšení sazby na 14,5 procenta by v roce 2020 přiteklo do systému zhruba o 14,9 miliardy víc. O několik stokorun vyšší, než ve skutečnosti je, by měla být platba za státní pojištěnce. Spoluúčast by se mohla zvednout „na podobných principech“, jako byly zrušené regulační poplatky, uvádí studie. Dalším zdrojem by mohla být například část z výnosu daně z přidané hodnoty.
Zatímco o dopadech stárnutí na důchodový systém se v Česku diskutuje a v tomto volebním období se jím zabývala důchodová komise, o vlivu na zdravotní péči se podle autora zatím mluvilo jen okrajově.
Propočty vybraného pojistného a nákladů zdravotních pojišťoven
-čtk-
