K pohybu a sportu se propracoval až v dospělosti a k běhání ho přivedla manželka. Dnes však uznávaný kardiolog a předseda České společnosti pro aterosklerózu Michal Vrablík denně nachodí přes deset tisíc kroků a i po náročném dni v nemocnici vybíhá do pražských ulic. V rozhovoru pro Zdravotnický deník popisuje svou cestu k aktivnímu životu, vysvětluje zdrženlivost pokud jde o doplňky stravy a popisuje recept na zdravé cévy, který zvládne zařadit do života úplně každý.

Z pohledu špičkového kardiologa a odborníka na preventivní medicínu vidíte data i realitu českého zdravotnictví z první ruky. Který zlozvyk české populace podle vás nejvíce zatěžuje náš zdravotní systém a srdce Čechů?

V poslední době jsme získali velmi dobrý přehled o parametrech charakterizujících zdravotní stav populace díky datům, která zveřejňuje Ústav zdravotnických informací a statistiky. Můžeme díky nim mimo jiné nastavit i indikátory zdravotní péče a tak zlepšit statistiky nemocnosti a úmrtnosti. Ale připomeňme si, že i nejlepší zdravotní péče je za zdravotní stav populace zodpovědná jenom z části. Mnohem větší význam má životní styl. Co jíme a jak se hýbeme, rozhoduje o řadě zdravotních rizik.

Máme-li vybrat jeden faktor, pak musím zmínit kouření a další formy užívání nikotinu. Ten v nějaké formě – cigarety, elektronické cigarety, zahřívaný tabák a další – užívá téměř 30 procent dospělé populace u nás. Přitom víme, že užívání nikotinu v jakékoli formě má řadu negativních dopadů na zdraví a jistě zásadně vadí i našim srdcím.

Jak se udržujete ve formě?

Je otázka, zdali vůbec jsem ve formě (smích). Býval jsem spíše lenivé dítě. K pohybu mě motivovali velmi sportovní spolužáci až během studia medicíny. K pohybu jsem se tak propracoval až postupně a je tedy fér říci, že sportování jsem přišel na chuť až v pokročilejším věku. Například k běhu mě dokázala přivést moje manželka až v poslední době.

Snažím se jíst tak, abych nepřibral, omezuji sladké, které jinak mám rád, a denně se snažím mít v jídelníčku ovoce a zeleninu.

Ale rád jezdím na kole, v zimě běžkuji, moc rád plavu. Mohu-li si vybrat, preferuji outdoorové sporty. Ale pohybu se obecně nevyhýbám. Chodím hodně pěšky – můj denní průměr za posledních 12 měsíců je 10 390 kroků. Snad tomu pomáhá i to, že bydlíme v pátém patře a chodím po schodech pěšky.

Je ale pravda, že na sport mám méně času, než bych chtěl, a stále si rád sednu do kavárny nebo si v klidu přečtu dobrou knížku.

Jak moc řešíte stravu? Máte nastavený přísný jídelníček, nebo sázíte spíše na zdravý rozum a vyhýbání se vysoce průmyslově zpracovaným potravinám?

V tomto ohledu se snažím dodržovat základní pravidla, která doporučuji i svým pacientům, o přísném jídelníčku bych rozhodně nehovořil. Snažím se jíst tak, abych nepřibral, omezuji sladké, které jinak mám rád, denně se snažím mít v jídelníčku ovoce a zeleninu. Vysoce průmyslově zpracované potraviny většinou nejím. Ale můj stravovací režim rozhodně není pravidelný a moje oblíbené jídlo je smažený řízek. Ale mám ho, bohužel, málo často.

Jako odborník na metabolismus tuků a kardiovaskulární prevenci máte blízko k tématu doplňků stravy a léčiv. Užíváte sám nějaké vitaminy či suplementy? Podle čeho si je vybíráte a co má podle vás reálný smysl?

Zde je odpověď jednoduchá – žádné potravinové doplňky neužívám a z vitaminů doplňuji vitamin D. Obecně platí, že existují potravinové doplňky s příznivým vlivem na některé metabolické parametry a ukazatele cévních funkcí, jejich efekt je ale zpravidla velmi malý.

Jistě je třeba zohlednit zvláštní situace, jako například pacientů s onemocněními zažívacího traktu a jinými stavy, které vyžadují modifikaci či omezení jídelníčku. Tam doplňování chybějících složek formou suplement nutné je. Ale většina z nás potřebuje zdravou a pestrou stravu a nikoli „zdraví z lékárny v tabletách“.

Jak náročné je skloubit vysoké pracovní tempo, náročnou lékařskou a akademickou praxi, vedení odborné společnosti, rodinu a cvičení?

Náročné je to hodně a nezastírám, že některé dny se k pohybové aktivitě nedostanu. A jindy jdeme s manželkou běhat po setmění. Naštěstí bydlíme na pražských Vinohradech, kde je dobré osvětlení.

Jíst střídmě a využívat každou příležitost k pohybu lze považovat za univerzálně použitelné doporučení k prodloužení zdravého života.

Ale i když třeba nesportuji, snažím se o nějaký pohyb každý den. A 30 minut cvičení podle mých hodinek se mi podaří dosáhnout většinu dní.

Mladé lidi mohou ke zdravému stylu motivovat známé osobnosti. Měl jste – nebo máte – vy sám nějaké osobní vzory v oblasti sportu nebo zdravého životního stylu?

Vzory jsou určitě důležité. Pamatuji si, jak mě děsilo, když jeden z bývalých českých prezidentů veřejně propagoval kouření a nezdravý životní styl. Když se ale zamyslím nad tím, kdo je pro mne v oblasti zdravého žití inspirací, neumím asi jmenovat konkrétně.

Kardiologická prevence a včasné odhalení rizika (například vysokého cholesterolu či tlaku) jsou klíčové. Co může český zdravotní systém a primární prevence udělat pro to, aby byla péče o kardiovaskulární zdraví dostupnější a přirozenější pro co nejširší veřejnost?

Nastavení preventivních programů a screeningů je jednou z prvních priorit Národního kardiovaskulárního plánu ČR, který vláda schválila v prosinci 2024. A můžeme považovat za potěšující, že od 1. ledna 2026 máme nový systém preventivních prohlídek, který představuje zřejmě nejširší systém časné detekce kardiovaskulárních a dalších rizik nejen v Evropě, ale i na světě.

Hlavním úkolem je nyní motivovat k preventivní prohlídce obyvatele, zejména v mladších věkových kategoriích, kteří nabídku preventivních vyšetření využívají méně než v 50 procent.

Jaký jeden jednoduchý návyk byste doporučil každému, kdo chce prožít delší a hlavně zdravější život bez zbytečné závislosti na lécích a s čistými cévami?

Proslulý dětský kardiolog, profesor Milan Šamánek, už před 30 lety prosazoval koncept, že prevence cévních onemocnění začíná v dětském věku. Jednoduchá řešení nejsou, ale jíst střídmě a využívat každou příležitost k pohybu můžeme považovat za univerzálně použitelné doporučení k prodloužení zdravého života.