Češi jsou národ zahrádkářů i kutilů a s prvními jarními paprsky se s nadšením amatérsky vrhají do nejrůznějších aktivit. Navíc s podomácky vyrobenými přístroji, nad nimiž někdy zůstává rozum stát. A následky v podobě méně či více závažných úrazů na sebe nenechají dlouho čekat. Své o tom vědí lékaři na úrazovkách či odděleních chirurgie. Profesor Pavel Ševčík, přednosta Kliniky anesteziologie, resuscitace a intenzivní medicíny ostravské fakultní nemocnice na základě dlouholetých zkušeností tvrdí, že podle zdejších pacientů lze odhadnout i agrotechnické lhůty. Zjara jsou to pády z třešní, později ze švestek či ořechů. Tyto úrazy jsou podle jeho slov záležitostí zejména starších mužů. „Pro ně je uzdravování obtížnější, protože se zranění hojí hůře než u mladých lidí,“ varuje profesor Ševčík.
Cirkulárka – dobrý pomocník…
„Čím více je práce na zahradě a kolem domu, tím častěji se věnujeme kutilům s amputovanými prsty nebo s ještě těžšími zraněními způsobenými většinou okružní pilou, lidově cirkulárkou,“ přidává další výsledky kutilského snažení Martin Paciorek, primář Centra plastické chirurgie a chirurgie ruky Fakultní nemocnice Ostrava. To zajišťuje 24hodinovou replantační pohotovost pro úrazy ruky v Moravskoslezském kraji a je jedním ze tří těchto center v České republice.
Zatímco od listopadu do února se podle Paciorka s tímto typem zranění v podstatě nesetkají, od března jich naopak razantně přibývá. Letos jen během jednoho měsíce řešili kromě amputovaných prstů už také dva vážné úrazy způsobené právě cirkulárkou. V obou došlo k amputaci části ruky, v jednom šlo o amputaci končetiny v oblasti dlaně, u druhého pacienta cirkulárka zasáhla ruku v předloktí.
„Obě replantace skočily úspěšně: pacient s amputovanou částí dlaně začal už koncem května rehabilitovat, stejně dobře skončila i replantace u druhého pacienta, a to přesto, že byl do nemocnice přivezen až několik hodin po úrazu,“ doplnil mluvčí fakultní nemocnice Tomáš Oborný. První operace, která byla kvůli lokalitě zranění náročnější, trvala 12 hodin, druhá 10 hodin.
Souhra celého týmu
„Je třeba si uvědomit, že musí být obnovena každá struktura – cévy, nervy, kosti i šlachy. Cévy, aby končetina byla prokrvená, nervy, aby byla zachována citlivost, a šlachy kvůli pohybu. Pokud jde o vysoké amputace, s ošetřením kostí nám pomáhají traumatologové, kteří s tím mají bohaté zkušenosti. Právě zkušenosti jsou tím, na čem stavíme, podstatná je i koordinace celé operace a práce v týmu krok za krokem tak, aby vše běželo, jak má. Velká zodpovědnost leží i na bedrech anesteziologů, kteří musí pacienta připravit tak, aby 12 hodin na operačním sále zvládl co nejlépe, aby měl monitorované funkce, aby nedošlo k otlakům nebo podchlazení. My pak vzhledem k dvou až třímilimetrové tloušťce výživných cév operujeme pod mikroskopem, kde dvoumilimetrovou cévu sešíváme přibližně deseti stehy,“ zdůrazňuje primář Paciorek nutnost souhry celého týmu zdravotníků při tak náročných výkonech.
Zároveň ale dodává, že samotnou operací práce s pacientem zdaleka nekončí. „Důležitý je funkční výsledek. Polovina úspěchu závisí na kvalitním provedení operace, dalších padesát procent záleží na pacientovi, na jeho přístupu k rehabilitaci a především rehabilitačních pracovnících. Nestačí, že se nám podaří ruku perfektně přišít, pokud s ní pacient nebude cvičit, ztuhne a bude mít podobný efekt jako bioprotéza. To určitě není cílem. Ale je třeba počítat s tím, že rehabilitace je časově několikanásobně náročnější než samotná operace, doléčení trvá půl roku i déle. Rok trvá, než zcela prorostou nervy.“
Posbírejte prsty do sáčku
Podle primáře Centra plastické chirurgie a chirurgie ruky Fakultní nemocnice Ostrava by se lidé měli zejména při práci s rotačními okružními pilami řídit jednoduchým pravidlem – nepracovat v rukavicích a v oděvu s dlouhými rukávy.
„K amputacím cirkulárkou dochází v 95 procentech případů právě proto, že kotouč pily nejprve zachytí rukáv nebo rukavici,“ říká a doporučuje, pokud už k amputaci prstu dojde, zabalit amputát do vlhčeného kapesníku nebo ubrousku, vložit do mikroténového sáčku a to celé dát do vody s ledem. „To zaručí, že amputát bude delší dobu připraven k replantaci. S takto uloženým amputátem je třeba se vypravit do jakékoliv chirurgické ambulance, kde bude zraněný ošetřen, případně podle závažnosti zranění, převezen do některého ze tří replantačních center v republice. „Určitě není vhodné uložit amputát přímo do ledu,“ upozorňuje primář Paciorek s odkazem na případ, kdy byl zraněný přivezen do nemocnice i se třemi amputovanými prsty. Ty ale byly uloženy v autoledničce a cestou zmrzly tak, že už nebylo možné replantaci provést.
-ova-
Vážně i nevážně z lékařských ordinací
- Poněkud kuriózní případy výsledků kutilského snažení sesbírali z lékařských ordinací na serveru bezpečnostpráce.info. Dokládají, že úrazy tohoto typu se stávají lidem bez ohledu na pohlaví i na výši vzdělání či kutilskou zručnost.
- O tom, že by raději měl zůstat u učení a nepouštět se do práce rukama, se přesvědčil učitel ze základní školy na Benešovsku. Ten se rozhodl, že prořeže ořešák. Jenže se mu při tom podařilo na větev si sednout a uříznout ji mezi vlastním tělem a kmenem, takže pod sebou doslova podřezal větev. V nemocnici si tehdy pobyl tři měsíce.
- Pořádně devastující následky měl i případ amatérského tesaře, jenž chtěl přebudovat chlév na garáž. Aniž by nad tím nějak dlouze uvažoval, pomocí zapůjčené řetězové pily přeřezal trám, jenž spojoval pozednice krovu. A to jen proto, že mu při přebudování vadil. Jenže v tu chvíli se střecha okamžitě zhroutila a zasypala jej. Kutil však měl štěstí v neštěstí – zůstal ležet v dutině vedle svého automobilu a z hrůzného zážitku si odnesl opravdu bolestivý úraz - „jen“ zlomená žebra.
- Výjimkou ale není ani to, když domácí kutilství ublíží ještě někomu jinému než samotnému kutilovi. Takový pracovní úraz by čekal málokdo. Jeden takový chalupář pracně vykopal ve skále žumpu. S vytvořením jakékoli normou předepsané zábrany se však příliš neobtěžoval, prostě jen přes jámu položil obyčejnou překližku. Jeho manželka to ovšem netušila a do jámy spadla. Utrpěla tehdy kontuzi ledviny.
- Nebezpečná může být i práce s míchačkou. Na traumatologii takhle přivezli muže, jenž vypadal, jako by ho pošlapal slon. Muž chtěl uspíšit míchání betonové směsi tím, že tomu sám pomůže. Strčil tedy do míchačky lopatu. Ta mu ale vyklouzla z ruky a nabrala ho za kšandy u montérek. Pohybem míchačky jej lopata několikrát vynesla do vzduchu a následně s ním praštila o zem. Kromě mnohačetných zlomenin došlo také k pohmoždění ohanbí. Rozkrok montérek totiž v tu chvíli působil jako dost silný lis.
Zdroj: bezpečnostpráce.info
