Nemoci srdce a cév mají na svědomí téměř 40 % všech úmrtí v Česku. Zároveň prudce přibývá pacientů, kteří s nimi žijí dlouhé roky. Proto se mohou náklady na zdravotní a sociální péči během příštích 15 let téměř zdvojnásobit, řekl na 4. ročníku Kardiologické konference Zdravotnického deníku ředitel Ústavu zdravotnických informací a statistiky (ÚZIS) Ladislav Dušek. A popsal způsoby, kterými lze exponenciální růst léčených pacientů i nákladů zbrzdit.
Kardiovaskulární onemocnění jsou už dnes příčinou téměř 40 % úmrtí v Česku. A situace se bude zhoršovat – kvůli stárnutí populace absolutní počty úmrtí nevyhnutelně nadále porostou. „Kardiologie tedy bude mít ještě vyšší mortalitu. A to není problém kardiologie, je to demografická realita,“ upozornil v úvodu své přednášky Dušek.
Kardiologie se proto podle něj musí soustředit na to, aby lidé žili co nejdéle ve zdraví. „Tedy na nemocnost v mladém věku, na předčasná úmrtí i na zvládání rostoucí prevalence nemocných. To jsou podstatné výzvy, které dnes před českou kardiologií stojí,“ upozornil ředitel ÚZIS.
Obtížná startovací pozice
Obtížnou startovací pozici má podle Duška tuzemská kardiologie i v tom, že ve srovnání s mnoha státy světa se závažná kardiovaskulární morbidita objevuje v České republice už od 40. roku věku. Například hypertenzí trpí před 45. narozeninami téměř třetina mužů a téměř pětina žen. Ukazují to i následující grafy:
Například srdeční selhání ale také není jen výsadou nejstarší generace, jak se o něm často mylně soudí. „V České republice máme naprosto neuvěřitelných 387 tisíc pacientů s touto diagnózou a 57 tisíc z nich je mladších 65 let. A počet pacientů stále stoupá,“ upozornil Dušek. Navíc jde o opravdu rychlý růst – za poslední dekádu o třetinu.
A dramatický bude i nadále. Podle konzervativní predikce ÚZIS, která počítá s tím, že se podaří lépe podchytit prevenci (i díky zdokonaleným prohlídkám u praktických lékařů) bude v Česku žít s diagnózou srdečního selhání v roce 2040 zhruba 530 tisíc lidí. Podle realistické predikce vycházející z aktuálních trendů jich ale dokonce bude přes 880 tisíc.
Epidemie srdečního selhání
„Máme tu epidemii chronického srdečního selhání, které velmi významně invalidizuje a které bývá velice úzce spojené s významnými polymorbiditami,“ shrnul současný stav Dušek.
A v tomto kontextu představil také prudce rostoucí náklady sociálního systému na pacienty s kardiovaskulárními onemocněními. Například u pacientů se srdečním selháním (pacienti mohou mít i více diagnóz, ale jednou z nich je srdeční selhání) tvořily v roce 2024 sociální náklady, které se vztahují ke zdravotnímu stavu, 14,8 miliardy korun. Jak navíc Dušek upozornil, započteny jsou jen invalidní důchody, nemocenské vyplácené státem a příspěvky na péči.
Náklady pojišťoven na zdravotní péči pacientů s diagnózou a historií léčby srdečního selhání pak v témže roce tvořily dalších 7 miliard korun. „A to je jen jedna z mnoha diagnóz,“ konstatoval Dušek.
Náklady dál prudce porostou
ÚZIS vyčíslil za rok 2024 i náklady na pacienty se všemi vážnými kardiovaskulárními onemocněními. V sociální oblasti se dostaly na 23,5 miliardy korun, přičemž za dekádu stouply o 43 %. Náklady na zdravotní péči dosáhly dokonce 35 miliard korun, za dekádu vzrostly o 42 %.
„Jde jen o zdravotní náklady přímo na léčbu kardiovaskulárních chorob. Pokud se v souvislosti s nimi pacientovi stane něco se zuby nebo s nohama, není to v těchto propočtech započítané,“ upozornil Dušek na to, že reálné náklady jsou ještě vyšší.
Mohlo by vás zajímat
A dá se očekávat jejich exponenciální růst. Podle konzervativní predikce ÚZIS by po započítání očekávané inflace mohly roční souhrnné náklady na zdravotní a sociální péči o pacienty s vážnými kardiovaskulárními onemocněními vyšplhat z dnešních 58,5 miliard na 115 miliard korun. Ukazuje to i následující graf (v horní části je predikovaná prevalence pacientů):
Souvislost s kardiovaskulárními problémy našel ředitel ÚZIS i v datech z jiných oblastí – například u zvyšujícího se počtu rizikových a předčasných porodů. „Zjistil jsem, že jak se postupně oddaluje věk prvního porodu, začíná se statisticky protínat věk začínající morbidity nebo polymorbidity s věkem maminky, která má první dítě,“ upozornil.
Cena za úspěch
Podle Duška z dat jasně vyplývá, že zvyšující se počet léčených je „cenou za úspěch“ tuzemské kardiologie. „Ta prodlužuje délku života pacientů. Kolegové v žertu říkají, že Česká republika vám zajistí i třetí infarkt, což je zážitkový dárek, který vám třeba britské zdravotnictví už nedohodí. Systém vás sice opravdu zachrání, ale výsledkem je, že roste prevalence léčených a také následná sekundární morbidita,“ vysvětlil.
Úspěchy tuzemské kardiologie ilustroval Dušek konkrétní statistikou – i přes narůstající populační zátěž se české kardiologii daří prodlužovat přežití pacientů a snižovat předčasnou mortalitu (do 70 let věku) na kardiovaskulární onemocnění. Ještě v roce 2000 čítala 10 046 předčasných úmrtí, v roce 2024 to bylo už jen 5 832.
„Kardiologie za posledních 10 nebo 20 let ušetřila České republice tak moc peněz, že si za to zaslouží nekončící obdiv,“ řekl také Dušek.
Data ukazují, že statiny fungují
V závěru své přednášky popsal i aktuální novinku přispívající k rozvoji Národního kardiologického informačního systému. „Po 30 letech se povedlo napojit poskytovatele laboratorních služeb na hlášení výsledků laboratorních vyšetření. Což je velice důležitá věc. A poskytovatelům patří mimořádná pochvala, protože souhlasili s tím, že data nahlásili 5 let zpátky,“ popsal Dušek.
Systém podle něj funguje skvěle. „Poskytovatelé laboratorních služeb se připojili v řádu týdnů. A máme už 90% pokrytí markerů,“ pochválil Dušek. Ke 4. červnu už bylo nahlášeno 405 milionů vyšetření z 282 laboratoří. Některé datové sady si můžete prohlédnout. „Díky tomu můžeme tvořit například cholesterolové mapy,“ doplnil.
Z nich je prokazatelně patrný významný pokles hodnot LDL cholesterolu při dlouhodobé léčbě statiny. „V makrodatech je vidět, že statiny opravdu fungují,“ řekl Dušek. A ilustroval to porovnáním měření LDL cholesterolu v tříleté řadě u pacientů různých věkových kategorií. Podívejte se například na zlepšení u lidí mezi 45 až 64 lety (čím světlejší barva, tím méně pacientů s hladinou LDL cholesterolu nad normou, zleva postup po letech):
Systému pomůže i další novinka. „Už připravujeme datový most do zdravotních pojišťoven, abychom jim data převáděli v reálném čase. To jim umožní nejen hodnotit různé programy, ale i zasáhnout v reálném čase, když ještě pacient systémem putuje,“ dodal Dušek.
