Případ smrtelně nemocného britského kojence sleduje papež i Trump, rodiče věří v jeho záchranu

Lékaři ani soudy nevěří, že trpící chlapec, napojený na přístroje, přežije. . "Pokud on stále bojuje, pak bojujeme i my," napsala ovšem na facebook jeho matka Connie Yatesová. Foto: http://www.charliesfight.org/

Jedenáctiměsíční Charlie Gard je jedním ze 16 dětí na celém světě trpících nevyléčitelným syndromem mitochondriálního vyčerpání. Bez pomoci lékařů nemůže dýchat ani se hýbat, navíc nevidí a neslyší. Britské soudy v dubnu povolili jeho odpojení od přístrojů, jeho rodiče přesto boj proti mimořádně vzácnému genetickému onemocnění nevzdávají. Podporu malému Charliemu nyní vyjádřil papež František i americký prezident Donald Trump.

 

„Pokud můžeme Charliemu pomoci, bude nám potěšením tak učinit,“ napsal v pondělí na twitteru Trump. Hlava katolické církve zase volá po respektování přání rodičů – Connie Yatesové a Chrise Garda. Ti již delší dobu usilují o transport svého syna do USA na experimentální léčbu, to však britské soudy nepovolily. Nově rodiče komunikují také s vatikánskou nemocnicí Bambino Gesù.

Na přesun Charlieho do Spojených států se ve sbírce vybralo již přes 1,3 milionu liber (37 milionů korun), avšak peníze nejsou problém. Lékaři z londýnské nemocnice Great Ormond Street Hospital se domnívají, že v nejlepším zájmu dítěte je ukončení podpory životních funkcí a v průběhu jara jim daly za pravdu hned tři britské soudy. Londýnský nejvyšší soud nevěří ani v úspěšnost experimentální, nukleosidové terapie.

„Chápu stanovisko, že chlapec je natolik postižen encefalopatií, že jakýkoli pokus o léčbu by byl marný,“ cituje deník The New York Times neurologa z amerického střediska, které nabídlo, že nový druh léčby zajistí. „Souhlasím, že zlepšení stavu po této léčbě je velmi nepravděpodobné,“ uvedl neurolog pro britské soudy.

Přesto je dnes Charlie Gard v centru pozornosti a rodiče stále věří v jeho záchranu. „Pokud on stále bojuje, pak bojujeme i my,“ napsala na facebook matka Connie Yatesová.

Britské zákony však na první místo staví práva dítěte, nikoli právo rodičů o něm rozhodovat. Zapojení soudů do lékařských rozhodnutí není v Británii neobvyklé, pokud se názory lékařů a rodičů ohledně léčby rozcházejí. A londýnský nejvyšší soud je toho názoru, že další léčba by mohla Charliemu způsobit „bolesti a utrpení“.

„Byla to otázka toho, co je nejlepší pro dítě“ řekla agentuře AP Claire Fentonová-Glynnová, odbornice na práva dětí na univerzitě v Cambridge. „Je to neskutečně těžké rozhodnutí a pro soudce i lékaře nebylo snadné jej učinit. Je strašlivé rozhodovat o takové věci,“ dodává.

Česká právní úprava v těchto případech vychází z hodnoty lidského života jako hodnoty absolutní. „Naše medicína je (se značnou nadsázkou) chápána jako povinnost léčit, v každém případě, za každou cenu, bez ohledu na všechno kolem. Léčí i tehdy, je-li to marné, je-li to zbytečné, a je-li to nedůstojné, protože pacient už z léčby nemá prospěch,“ uvedl pro server e15 Petr Šustek z Centra zdravotnického práva na Právnické fakultě Univerzity Karlovy. Jednoznačné stanovisko o tom, jak by případ Charlieho Garda dopadl v ČR, však nezaujal.

-čtk-