Mouchy fungují jako letadlo pro bacily. Roznášejí jich víc, než se myslelo

Mouchy a bzučivky mohou roznášet různá onemocnění, když se množí a živí na odpadu a výkalech, kde na sebe snadno bakterie nabalí. Foto: Pixabay

Že není nejlepší nápad nechat si lézt mouchy po talíři se svačinou, dnes ví asi každý. Vědci ovšem nyní objasnili, co všechno – a na kterých částech těla – jednotlivé druhy much přenášejí. Zjistili tak například, že jedna z osmi zkoumaných much přenášela Helicobacter pylori způsobující vředy. Až doposud se přitom nevědělo, že tento bacil může být takto přenášen. Zároveň vědci zjistili, že nejvíce patogenů mají mouchy na nožičkách a křídlech – a s každým krokem za sebou mohou zanechat kolonii mikrobů.

 

116 much ze tří kontinentů se stalo předmětem výzkumu publikovaného nyní ve vědeckých zprávách na webu Nature, který poodkrývá roušku tajemství ohledně toho, co všechno mohou tito tvorové přenášet. Profesorka genetiky a genomiky na Federální univerzitě Rio De Janeiro v Brazílii Ana Carolina Junqueirová a její tým prozkoumali mikrobiomy much domácích (Musca domestica) a bzučivek (Chrysomya megacephala) z městských, venkovských i přírodních oblastí v Brazílii, Spojených státech a Singapuru. Některé přitom sebrali na tržnicích s jídlem, v nemocnicích, veřejných parcích a skládkách, nevynechali ovšem ani Amazonský prales či farmy chovající různé typy zvířat. Poté výzkumníci mouchy vzali a extrahovali a sekvenovali DNA z hlavy, hrudníku, břicha, nohou a křídel.

„Jde o první studii zachycující úplné mikrobiální DNA hmyzích vektorů za využití objektivních metod. Bzučivky a mouchy domácí jsou celosvětově považovány za hlavní mechanické vektory, ale úplný potenciál pro přenos mikrobů nikdy nebyl analyzován komplexně za využití moderních molekulárních technik a sekvenování DNA,“ uvádí podle Medical News Today Junqueirová.

„Věříme, že studie může ukázat mechanismus přenášení patogenů, který hygienici přehlédli. Mouchy mohou přispět k rychlému šíření patogenů při epidemiích,“ říká spoluautor studie Donald Bryant z Pensylvánské státní univerzity.

Tým vědců našel celkem 33 různých druhů bakterií, z nichž mnohé mohou být i lidským patogenem. Zjistil tak například častý výskyt helicobacter pylori, který způsobuje žaludeční vředy či vředy na dvanáctníku. Je také rizikovým faktorem pro vznik rakoviny žaludku a jeden typ non-Hodgkinova lymfomu. Tato gramnegativní bakterie byla nalezena u 15 z 116 zkoumaných vzorků. Zatím přitom nebylo zcela objasněno, jak se bacil přenáší, dosud ale mouchy nebyly považovány za možného roznašeče.

Piknik? Raději v lese než v městském parku

Mouchy a bzučivky mohou roznášet různá onemocnění, když se množí a živí na odpadu a výkalech, kde na sebe snadno bakterie nabalí. „Nohy a křídla mají z mušího těla největší mikrobiální diverzitu. Je tedy možné, že bakterie používají mouchy jako rozené raketoplány. Může se tak stát, že bakterie cestu přežije a začne růst a množit se na novém povrchu,“ vysvětluje další autor studie Stephan Schuster, vedoucí výzkumu na Nanyang Technological University v Singapuru. „Studie vlastně ukázala, že každý ze stovek kroků, které moucha udělá, za sebou zanechává stopu v podobě bakteriální kolonie, pokud je daný povrch vhodný pro její růst,“ dodává.

„To vás přinutí dvakrát si rozmyslet, jestli budete po příštím pikniku dojídat bramborový salát. Může být také lepší udělat si piknik v lese, daleko od městského prostředí, místo v Central parku,“ podotýká Donald Bryant s tím, že mouchy z venkovských oblastí přenášely méně patogenů než ty z měst.

Výzkum ovšem může být využit i trochu jiným způsobem. Díky zjištění, jak snadno na sebe mohou mouchy bakterie chytit, by je bylo možné využít jako sběrače mikrobů z oblastí, kam se lze těžko dostat. „Mouchy by mohly být mezinárodně použity jako autonomní bionické drony v těch nejmenších prostorech a štěrbinách. Až by byly znovu chyceny, získali bychom informace o biotickém materiálu, na který narazily,“ uzavírá Schuster.

33 druhů barkterií a jejich četnost odhalená analýzou u 116 much. Oranžová – moucha domící, modrá – bzučivka. Část mikrobiomu je oběma mouchám společná, část je specifická. Zdroj: Nature

-mk-