Odborníci ze Společnosti estetické a laserové medicíny vytvořili pro ministerstvo zdravotnictví návrh pravidel stanovujících, co je estetická medicína, kdo ji smí vykonávat a jaké k tomu potřebuje vzdělání. Novinářům to ve čtvrtek řekl předseda společnosti Roman Šmucler. Navrhuje, aby z nich vznikla vyhláška, podle Šmuclera by mohla začít platit od roku 2027. Od ledna platí, že estetická medicína je součástí medicíny, řekl Šmucler. Dříve podle něj byla diskuse, zda některé činnosti nespadají do kosmetické péče. Experti vytvořili i desatero pro pacienty, má jim pomoci s tím, na co si dát pozor.

Odborníci na estetickou medicínu vypracovali pro Českou lékařskou společnost Jana Evangelisty Purkyně (ČLS JEP) a ministerstvo zdravotnictví návrh, který vychází z mezinárodních standardů a normy, která již nyní pro ČR platí, uvedl Šmucler.

Rozhodující je reálné riziko

„My jsme teď všechny ty pravidla dali dohromady, systém vzdělávání a všeho a je to hotové a teď to začne procházet připomínkovým řízením,“ řekl. Návrh by měl mimo jiné určovat, jaké školení odborníci potřebují. Důležité podle expertů je, aby lékaři vykonávali estetické zákroky v relevantní oblasti podle jejich specializace.

„Nový zákon o zdravotních službách jasně řekl, že estetická medicína je prostě součástí medicíny,“ řekl Šmucler. Dříve o tom podle něj byla diskuse. U výkonů s medicínským dopadem tak podle něj nelze argumentovat, že jde pouze o kosmetiku. Rozhodující podle Šmuclera není název, ale reálné riziko a povaha zásahu.

Co spadá do kosmetické péče

Do kosmetické péče podle Šmuclera spadají výkony, které jsou bez zásahu za rohovou vrstvu kůže, bez léčiva nebo medicínského prostředku v estetické indikaci, bez významného biologického účinku nebo běžná povrchová péče o pleť. Naopak injekční, farmakologický, biologický nebo energetický zásah či zákrok, který má účinek do tkání či fyziologických procesů, jsou zdravotní výkony estetické medicíny.

Podle Šmuclera rozhoduje riziko, anatomie, materiál či přístroj a schopnost řešit komplikaci. Čím vyšší riziko, tím přísnější specializace, doškolení a dohled, uvedl.

Varování pro pacienty

Odborníci také vytvořili desatero pro pacienty, které nyní budou propagovat. Lidé by podle něj měli chtít vědět, kdo jim zákrok dělá, zda se jedná o registrované zdravotní zařízení, jaký materiál odborník používá, či kam mohou jít na kontrolu a řešení případných komplikací. Pozor by si měli dát na podezřele levné nabídky nebo například akce, které platí jen daný den.

Cílem je, aby se pacienti více připravili a věděli, na co se zaměřit. „Aby nechodili na výkony hned při konzultaci, aby nenalítávali na různé slevy,“ řekl Šmucler.

Varovným signálem by pro lidi mělo být například to, když by měl být výkon proveden u někoho doma, v hotelu či v salonu bez zdravotnického oprávnění. Dalším varováním by měl být například přípravek bez názvu či dokumentace nebo zákrok bez konzultace a informovaného souhlasu.

Mohlo by vás zajímat

Mohli jste přehlédnout: Nejlepší tipy pro kontrolu motocyklových dílů před instalací, abyste předešli mechanickým poruchám