Řešení smlouvy s PTC i vstřícnější komunikace. Nové vedení VoZP chce změnit image pojišťovny

Otevírání nových poboček, renovace těch stávajících, předělání webových stránek, zlepšení komunikace, ale také úprava smlouvy s pražským protonovým centrem – to jsou úkoly, které si zadalo nové vedení Vojenské zdravotní pojišťovny. Josef Diessl, který v čele pojišťovny usedl letos na jaře poté, co loni na podzim správní rada odvolala dlouholetého ředitele Karla Šteina, by tak chtěl změnit image VoZP, aby držela krok s dobou. Jak totiž přiznává, pojišťovna se 700 tisíci pojištěnci a ročním obratem přes 17 miliard korun trochu zaspala a technologický pokrok se v ní příliš neodrazil.

 

Jednou ze změn, o které nový šéf VoZP usiluje, je změna v souvislosti s pražským protonovým centrem. Není tomu totiž tak dávno, co bylo možné narazit na reklamu hlásající, že VoZP bez byrokracie hradí protonovou léčbu (nejen) karcinomu prostaty – což je postup, který nemá odborné opodstatnění.

„Nemáme výhrady k léčení protonem u speciálních a k tomu indikovaných nádorů. U protonového centra ale řešíme jednu věc, a to je karcinom prostaty, což je dnes nejčastější karcinom u mužů. Jsme přesvědčeni, že fotonová léčba tak, jak je poskytována v komplexních onkologických centrech, je stejně efektivní a na rozdíl od protonového centra pro pojišťovnu levnější. U pacienta ale musíme být citliví a umět mu to vysvětlit, protože rakovina prostaty není píchání v zádech – jde o život,“ vysvětluje Josef Diessl. „Zatím máme zkušenost, že nám komplexní onkologická centra tyto pacienty berou, i když se musíme vyrovnat s tím, že fotonová péče není tak komfortní – pacient musí do centra přijít víckrát. Navíc ne všechna naše komplexní onkologická centra mají vnější vizuál takový, jako má protonové centrum,“ dodává ředitel VoZP.

Právě zmíněné nádory prostaty jsou z 99 procent důvodem, proč VoZP posílá své pojištěnce do protonového centra, i když je podle onkologů takto nákladná léčba neopodstatněná (více si můžete přečíst zde). Ročně tak VoZP za tuto péči zaplatí stovky milionů – například letos půjde více než čtvrt miliardy. Pro srovnání: Všeobecná zdravotní pojišťovna od roku 2013 do poloviny loňského roku odléčila v PTC celkově 155 klientů, přičemž zaplatila 147 milionů. Ročně se pak léčba protony hodí zhruba pro stovku pacientů v celém Česku.

VoZP přitom uzavřela smlouvu s PTC jako první zdravotní pojišťovna na podzim 2013 a postupně ji následovaly ostatní pojišťovny; poslední byla v polovině minulého roku VZP. „Všechny ostatní pojišťovny byly zdrženlivé, zatímco my jsme v minulosti nebyli. Drtivá část českých pacientů, kteří jsou léčeni v PTC, jsou pojištěnci Vojenské zdravotní pojišťovny,“ konstatuje Josef Diessl.

Péči indikuje lékař z PTC

Protonová terapie je zařazena v sazebníku výkonů od loňska. Jedná se o dva výkony – ozařování v kraniospinální ose a mimo ni, přičemž mezi indikace u dětských pacientů spadají nádory mozku, paranasálních dutin, oka či oblasti pánve, dále vybrané lymfomy mezihrudí, paraspinálně uložené sarkomy a jiné nádory, u kterých není možné fotonovou terapií zajistit potřebnou dávku či dodržet dávkové limity na okolní tkáně. U dospělých pacientů patří mezi indikace vybrané nádory centrální nervové soustavy, paranasálních dutin či oka, kde není možné využít fotonovou terapii, či u vzácných typů rakoviny a nádorů nezvykle lokalizovaných v blízkosti kritických orgánů.

Jak vidno, v sazebníku nádory prostaty nejsou jmenovány a VoZP je tak hradí nad jeho rámec. „Jsme trochu v kleštích naší minulé smlouvy. Ta nikde nemá uvedeno, že když se změní vnější podmínky, je smlouva upravena. Musíme tedy změnit smluvní vztah vůči PTC, ale zatím se nám to nepodařilo,“ poukazuje Josef Diessl s tím, že smlouva platí do roku 2018. „Sazebník říká, že můžeme mít smlouvu s každým, ale všichni s prostatou budou indikovaní komplexním onkologickým centrem – a ta neindikují nikoho nebo velmi malé množství. My jsme jediní, kde péči indikuje vedoucí lékař protonového centra. To je hlavní problém a snažíme se z toho odejít tak, aby to pacienti nepoznali,“ dodává šéf VoZP.

„Myslíme si, že přišla doba vztah přehodnotit. Není možné, abychom platili v jiných intencích, než je obvyklé. Byli jsme první, kdo s protonovým centrem uzavřel smlouvu, a nyní se snažíme vztah narovnat do normálních dimenzí,“ doplňuje vedoucí oddělení komunikace a marketingu Josef Křivánek.

Pojišťovna má získat modernější tvář

Nejde ale o jediný úkol, který si nový ředitel vytyčil. Do konce roku plánuje pojišťovna otevřít 21 kontaktních kanceláří, které se tak přidají k 13 stávajícím – VoZP má v současnosti sedm poboček a šest kontaktních pracovišť. Centrální pobočky v krajských městech by navíc chtěla buď přesunout do nových, více vyhovujících prostor (např. v Českých Budějovicích), nebo stávající prostory přebudovat. V dubnu by přitom vedení chtělo správní radě předložit plán rozvoje, přičemž na konci loňského roku bylo na fondu reprodukce majetku 111 milionů korun.

Novinkou by mělo být také vylepšování elektronické komunikace, mobilní aplikace a změna webu. Co se týče komunikace obecně, má už nyní pojišťovna nového vedoucího oddělení komunikace a marketingu. Cílem přitom je změnit, slovy ředitele Diessla, úřednicko-vojenský přístup z minulé doby.

„Pojišťovna by si zasloužila modernější tvář. Máme velkou rezervu v tom, jak vypadáme a jak se umíme prodat,“ říká Josef Křivánek. „Chceme ke komunikaci přitáhnout pojištěnce a být dostupnější – aby s námi mladší generace mohla více komunikovat přes mobily a počítače, na druhou stranu starší generace si zajde na pobočku, takže je třeba, aby byla dostupná,“ dodává s tím, že pobočky navštěvuje kolem 180 tisíc pojištěnců.

Vojenská zdravotní pojišťovna měla loni 700 286 pojištěnců, počet klientů ale v důsledku peripetií kolem bývalého ředitele Šteina či nekalých náborů klesal. Při posledních dvou přestupech se ale letos čísla začala opět zvedat – v pololetí zaznamenala VoZP pozitivní saldo 109 klientů, k Novému roku by pak měla přibrat dalších 764 pojištěnců navíc. Náklady na jednoho pojištěnce loni činily 22 836 korun. Celkem měla v minulém roce pojišťovna příjem pojistného po přerozdělení ve výši 16 miliard, letos půjde o 17,4 miliardy. Výdaje na zdravotní služby dosáhly loni 15,6 miliardy a letos 17,1 miliardy. VoZP má čtyři stovky zaměstnanců.

Michaela Koubová