Severoirácké město Mosul, jež loni z rukou teroristické organizace Islámský stát dobyla zpět irácká armáda, se z válečných ran vzpamatovává jen velmi těžko. Mnoho někdejších obyvatel města stále žije v uprchlických táborech a čeká na možnost vrátit se domů. Rozsah škod je obrovský a opravy, na které chybí peníze, mohou trvat několik let, uvedla před měsícem v reportáži arabská televize Al-Džazíra. Lékaři bez hranic, kteří působí v Iráku od roku 1991 a pracují v guvernorátech Anbár, Bagdád, Dijála, Irbíl, Kirkúk a Ninive, a v západním Mosulu v současné době provozují nemocnici, navíc zdůrazňují, že zůstává v troskách i tamní zdravotnický systém. „Během konfliktu bylo poškozeno devět ze třinácti mosulských veřejných nemocnic. Zdravotnické kapacity a počet lůžek se tam snížily o sedmdesát procent,“ uvádí česká kancelář Lékařů bez hranic.
Mosul, který byl dříve druhým největším městem v Iráku, ale dnes jsou z něj ruiny, dobyla irácká armáda loni v červenci. „Rok poté, co skončila bitva o Mosul, zůstává tamní zdravotnický systém v troskách. Do města se mezitím vracejí tisíce lidí. Lékaři bez hranic v západním Mosulu zaznamenali za poslední rok také posun v typu zranění – od válečných, přes poranění minami a v poslední době ošetřují zdravotní problémy a poranění způsobená špatnými životními podmínkami,“ zmiňuje k situaci česká pobočka mezinárodní humanitární a zdravotnické organizace Lékaři bez hranic (MSF).
Během konfliktu bylo podle zjištění MSF poškozeno devět ze třinácti mosulských veřejných nemocnic. „Zdravotnické kapacity a počet lůžek se tam snížily o sedmdesát procent. Před začátkem bojů bylo totiž v Mosulu 3 500 nemocničních lůžek, po jejich odeznění tam zbylo méně než tisíc lůžek. Za poslední rok se jejich počet nijak výrazně nezvýšil. Rekonstrukce jednotlivých zařízení je extrémně pomalá a na 1,8 milionu obyvatel Mosulu dnes stále připadá méně než zmíněných tisíc nemocničních lůžek. To je polovina mezinárodně uznávané minimální normy pro poskytování zdravotní péče v humanitárním kontextu. Podle této normy (The Sphere Standards) by vždy mělo být k dispozici více než deset nemocničních lůžek na deset tisíc obyvatel. V případě Mosulu jde tedy o pět lůžek na deset tisíc lidí. Množství nemocničních lůžek se přitom používá jako klíčový indikátor pro schopnost zdravotnického systému poskytovat lékařskou péči,“ tvrdí dále Lékaři bez hranic.
Chybí pohotovostní a chirurgická oddělení, nedostává se ani onkologická nebo popáleninová péče. Nejsou rovněž nejrůznější zdravotnické pomůcky a pravidelný přísun léků zadrhává. Lidé, kteří trpí traumaty vyvolanými násilím či ztrátou blízkých, nemá kdo léčit, jelikož psychologická péče tam de facto neexistuje. Pacienti, kteří bojují s válečnými zraněními, nemají ani kam docházet na fyzioterapie. Už měsíce trpí a nemají tak možnost se zotavit ze svých zranění.
„Dostat se ke zdravotní péči je pro tisíce dětí i dospělých v Mosulu každodenním problémem. Počet obyvatel ve městě se přitom každým dnem zvyšuje. Jenom během letošního května se jich do Mosulu vrátilo téměř 46 tisíc. Zdravotnický systém se však nezotavuje a je tam proto ohromná mezera mezi dostupnými službami a potřebami rostoucí populace,“ přibližuje vedoucí mise Lékařů bez hranic v Iráku Heman Nagarathnam.
Kvůli zranění nemůže pracovat
Lékaři bez hranic se dennodenně setkávají se stesky mnoha místních obyvatel. Kupříkladu dvaačtyřicetiletého Nashwana střelil loni v březnu v Mosulu odstřelovač do nohy a do zad, když nakupoval jídlo. Od té doby žije s obrovskými bolestmi a bez adekvátní lékařské péče.
„Byl jsem doma… když se bolest v noze a kyčli začala zhoršovat, až se časem stala nesnesitelnou, vydal jsem se proto loni v říjnu do všeobecné nemocnice v západním Mosulu. Udělali mi pár rentgenových snímků a testů. Pak mi řekli, že potřebuji náročnou operaci, na kterou ale nemají kapacity ani prostředky,“ popsal Nashwan, jehož nyní začali léčit zdravotníci na klinice chirurgické a pooperační péče Lékařů bez hranic ve východním Mosulu. „Život je opravdu těžký. Moje zranění mají na můj život negativní dopad v mnoha ohledech – na mou rodinu, na děti, se kterými si nemohu hrát. Nemohu ani pracovat, takže nemáme příjem. Jsem z toho hodně deprivovaný,“ dodal Nashwan.
Riziko představují poškozené domy a nástražná výbušná zařízení
Tým Lékařů bez hranic v nemocnici v západním Mosulu zaznamenal za poslední rok posun od válečných zranění k poraněním minami a v poslední době také ke zraněním a zdravotním problémům způsobeným špatnými životními podmínkami. To souvisí do jisté míry s tím, jak se více lidí vrací do města. Například v květnu tohoto roku 95 procent všech úrazů přijatých na pohotovosti v této nemocnici způsobily padající trosky, zřícené budovy nebo pády z nestabilních staveb.
„Životní podmínky v Mosulu jsou otřesné. Kvůli nedostatku vody a elektřiny tam pokulhává hygiena, riziko představují pro jeho obyvatele také poškozené domy a nástražná výbušná zařízení, kvůli čemuž je potřeba zdravotnických zařízení ještě naléhavější,“ dodávají Lékaři bez hranic, kteří ve východním Mosulu mají kliniku zaměřenou na chirurgickou a pooperační péči pro válečné zraněné. Během letošního července začnou také poskytovat psychologickou péči v klinikách pro základní zdravotní péči ve východní i západní části města.
„Je to rok od chvíle, kdy konflikt v Mosulu oficiálně skončil. Během toho nadcházejícího se musí ještě hodně udělat, aby se dostupnost zdravotní péče zlepšila. Lékaři bez hranic vyzývají místní úřady a mezinárodní společenství, aby urychleně obnovily veřejné zdravotnictví, poskytly pacientům přístup k cenově dostupným lékům a zajistily nezbytné vybavení ve zdravotnických zařízeních,“ doplňuje vedoucí mise Lékařů bez hranic v Iráku Heman Nagarathnam.
Zpustošený Mosul navštívila i herečka Angelina Jolie
Na neutěšenost situace v Mosulu si před měsícem stěžovala i hollywoodská herečka a režisérka Angelina Jolie, která je zvláštní vyslankyní vysokého komisaře OSN pro uprchlíky (UNHCR). Jolie se setkala s rodinami žijícími ve městě a prošla se poničenými ulicemi. „Je to nejhorší zpustošení, jaké jsem za všechny své roky práce s UNHCR viděla. Zdejší lidé přišli o všechno,“ řekla herečka, která vyzvala mezinárodní komunitu, aby podpořila úsilí obyvatel o obnovu města. „Žijí v bídě. Nemají léky pro své děti a mnozí nemají tekoucí vodu či základní služby,“ dodala.
Podle mnohých expertů byla bitva o Mosul, kterého se Islámský stát zmocnil v roce 2014 a prohlásil za hlavní město svého chalífátu v Iráku, nejtěžším bojem o město od druhé světové války.
Olga Böhmová
