Konopí a alkohol sdílí téměř stejné publikum. Marihuanu legalizujme, na alkohol zvyšme zdanění a omezme reklamu, řekli experti

Snížení celkové spotřeby alkoholu v USA v posledních letech je přímo spojeno se zaváděním zákonů zpřístupňující konopí. Některé státy dokládají téměř patnáctiprocentní snížení měsíčního prodeje alkoholu. Foto Flickr/Wikimedia

Nadměrné pití alkoholických nápojů v Česku by mohla zabrzdit jejich vyšší cena, která by šla ruku v ruce s vyšším zdaněním alkoholu a zákazem nebo alespoň omezením reklamy. Jako alternativa k popíjení by mohlo účinkovat i uvádění kalorické hodnoty alkoholu viditelně na etiketě lahve a u mladistvých překvapivě kouření konopí. „Snížení celkové spotřeby alkoholu v USA v posledních letech je přímo spojeno se zaváděním zákonů zpřístupňující konopí. Některé státy dokládají téměř patnáctiprocentní snížení měsíčního prodeje alkoholu,“ tvrdí Hana Gabrielová, členka petičního výboru za léčebné konopí a zakladatelka pacientského spolku KOPAC. Podle ní na konopí máme v těle receptory, které regulují homeostázy a tak je našemu tělu „známé“ na rozdíl od alkoholu. Gabrielová to uvedla na diskusním setkání ThinkTanku Racionální politiky, jenž založil bývalý národní protidrogový koordinátor Jindřich Vobořil.

 

Podle WHO patříme k zemím s nejvyšší spotřebou alkoholu na obyvatele. Podle poslední vládní zprávy o užívání drog denně popíjí kolem 600 tisíc Čechů a Češek, z nich 100 tisíc nadměrně. V České republice se aktuálně spotřeba alkoholu mírně zvýšila na 11,7 litru čistého alkoholu na osobu a rok a je výrazně nad průměrem v evropském regionu WHO. Podle statistik z loňského roku musí u nás až 900 tisíc lidí řešit problémy spojených s alkoholem a dokonce více než milion Čechů je ohroženo závislostí na alkoholu.

Popíjení alkoholu ale není jen problémem ČR. Vedoucí Kanceláře WHO v ČR Srđan Matić totiž před nedávnem zmínil, že i přes významné snížení má evropský region stále největší spotřebu alkoholu mezi dospělými ve světě. „V roce 2016 byla evropská průměrná spotřeba alkoholu 9,8 litrů čistého alkoholu u dospělých starších 15 let, což je sice pokles, ale zhruba o dva litry za posledních deset let,“ řekl Matić v rámci loňské odborné konference „Alkohol a tabák v České republice v roce 2018.“ Podle něj je situace v Česku s alkoholem stále stejně tristní.

Česká republika se v konzumaci alkoholu umístila podle průzkumu na Úřadu vlády mezi státy EU na třetím místě, před námi je Litva a Francie. S vyšší konzumací alkoholu se však pojí nejrůznější zdravotní komplikace. Například na syndrom alkoholové závislosti vydalo loni zdravotnictví milion šest set tisíc korun, o tři sta tisíc méně stála léčba nemocí jater a přeš milion sto tisíc korun šlo na léčbu intoxikací a dalších chorob. K závislosti na alkoholu se docela často podle Ladislava Csémyho z Národního ústavu duševního zdraví přidávají i jiné závažné nemoci, například duševní poruchy, nebo poruchy chování.

Nadměrné pití nás stojí téměř šedesát miliard

Podle Institutu pro zdravotní ekonomiku (iHETA) nadměrné pití ČR ročně stojí asi 56,6 miliardy korun, což odpovídá přibližně 1,2 procentům hrubého domácího produktu (HDP). Tyto peníze jdou podle studie „Společenské náklady konzumace alkoholu“ do zdravotní péče, do řešení problémů spojených se sníženou produktivitou zaměstnanců, anebo stojí za předčasnými úmrtí. Až každý dvacátý člověk v ČR totiž zemře vlivem vysoké konzumace alkoholu.

Odborníci z iHETA už dříve sledovali mimo jiné úmrtnost těch, kteří se ze závislosti na alkoholu léčili a zjistili, že průměrná doba dožití u nich dosahovala 57 let. „Největší náklady jsou dány ztrátou produktivity,“ uvedl ale zdravotní ekonom Tomáš Mlčoch z iHETA. Ty jsou způsobené buď přímo nepřítomností v zaměstnání, anebo nižším výkonem. Další jsou pak náklady zdravotních pojišťoven, které iHETA vyčíslila dohromady na 13 miliard korun, 4,4 miliardy stojí řešení dopravních nehod způsobených pod vlivem alkoholu. Mlčoch se však domnívá, že reálné náklady způsobené konzumací alkoholu mohou být ve skutečnosti ještě vyšší.

„Vytyčili jsme hlavní opatření, které vedou ke snížení konzumace alkoholu a z nich jsme vyhodnotili čtyři kritéria: schopnost snížit konzumaci, náklady na zavedení politiky, míru vědeckých evidencí a hodnověrných studií a složitosti uvedení do praxe, tedy do legislativních změn. V rámci doporučení je pak na prvním místě omezení reklamy, která dopadá zvláště na mladistvé… Je to legislativně jednoduché opatření, nestojí téměř nic a přináší velké úspory,“ uvedl Mlčoch.

Studie o společenských nákladech konzumace alkoholu, kterou iHeta zpracoval pro Úřad vlády, také uvádí, že by k omezení nadměrného pití alkoholických nápojů a popíjení mladistvých přispělo zdanění na alkohol.

Omezení reklamy na alkohol, zvýšení jeho zdanění, cílené preventivní programy na úrovni praktických lékařů a lékáren, nebo zvýšení represe při porušení zákazu konzumace za volantem? Co jsou nejúčinnější způsoby přístupu proti nadměrné konzumaci alkoholu v České republice? To řešili v rámci ThinkTanku Racionální politiky Jindřich Vobořil (zleva), Hana Gabrielová, Ladislav Csémy a Tomáš Mlčoch. Foto: ZD

Vláda ve schizofrenii?

„Když se zvýší daně u alkoholu o deset procent, vedlo by to ke snížení konzumace alkoholu o zhruba pět procent (studie uvádí přesně o 4,4 procenta, u vína by to bylo o 6,9 procenta, u piva by to mohlo být o 4,6 procenta a u tvrdého alkoholu o osm procent) a spotřeba u ,těžkých pijáků‘ by klesla o 2,8 procenta,“ podotkl Mlčoch a zdůraznil, že plošné zvýšení daně na alkohol má větší vliv než dílčí zavádění daně pouze na jeden typ alkoholu. Uvedl to v reakci na fakt, že programové prohlášení vlády mluví o snížení DPH na sudové pivo, které je jedno z nejlevnějších v EU, a zároveň o zvýšení spotřební daně na vysokoprocentních alkohol.

Právě tato opatření, byť chystaná, dělají podle bývalého národního protidrogového koordinátora Jindřicha Vobořila vládu „schizofrenní“. „Na jedné straně je programové prohlášení vlády, které specificky vytahuje část nějaké komodity jako je sudové pivo a mluví o snížení DPH, na straně druhé mluví o zvýšení spotřební daně na tvrdý alkohol a nikdo se nezabývá tím, že třeba na víno je nulová spotřební daň,“ upozornil.

Je čím dál dostupnější…

Experti poukazují na to, že alkohol se stává pro Čechy čím dál dostupnější, neboť si více vydělávají než tomu bylo před lety. „Lidé berou až o padesát procent víc než před deseti lety, ale alkohol se za tu dobu o tolik nezdražil,“ podotkl Tomáš Mlčoch. Sazba spotřební daně by se dle něj mohla zvedat například o dvě procenta víc než ceny. Podle iHeta by mohlo pomoci i uvádění kalorické hodnoty alkoholu viditelně na etiketě a to proto, že mnoho lidí, zvláště ženy, si hlídají kalorie.

Ladislav Csémy z Národního ústavu duševního zdraví k tomu zmínil, že nám v tomto může být příkladem Francie, která měla kdysi velmi vysokou spotřebu alkoholu a vysokou úmrtnost na jaterní onemocnění, ovšem situace je už jiná. „Ve Francii se podařilo nepříznivou situaci zvrátit promyšlenými opatřeními jak v oblasti cenové regulace, tak zdravotně výchovnými kampaněmi. Dodnes je na každé cenovce k alkoholu ve Francii doplňující doporučení ,konzumujte umírněně‘,“ řekl Csémy.

Zatímco spotřeba alkoholu u dospělých se podle Csémyho meziročně příliš nemění, u mladistvých překvapivě výrazně klesla. „Nemění se spotřeba u dospělých, ti se ve vztahu k alkoholu chovají stejně jako před deseti lety, ale velmi výrazně poklesla spotřeba alkoholu u mladistvých. Spekuluje se, že za to může nástup technologií, kdy mladiství stále častěji tráví čas například na sociálních sítích jako je facebook,“ pronesl.

Nevymáháme již, aby se alkohol nedostal do rukou dětem…

V případě omezení reklamy na alkohol jde pak o nejúčinnější zbraň a nejdůležitější v tomto směru je, že by mělo vliv hlavně na pití dětí a mladistvých. Analýzy totiž ukázaly, že bez reklamních spotů a plakátů se první zkušenost s alkoholem posouvá do vyššího věku a mladí také pijí méně často a menší množství. „Když vidí své vzory, jak se opíjejí v televizi, chtějí být jako oni,“ uvedl v této souvislosti Mlčoch z iHeta s tím, že zvýšení marketingových výdajů o deset procent se podle analýz odrazí v růstu spotřeby o 0,3 procenta.

„Rozhodně závislostní chování ovlivňuje i posunutí hranice první zkušenosti s návykovou látkou ať už je to alkohol, tabák, nebo jiná látka,“ zdůraznil k tomu Vobořil. „Je tady ale nechuť alkoholového průmyslu zavést jakoukoliv regulaci, zavést omezení, protože když se tvoří nějaká regulace, tak ta nedopadá na řetězce, ale dopadá na alkoholový průmysl,“ zamyslel se o něco později.

Konopí konkurencí alkohol?

Zajímavou vsuvku v diskusi ThinkTanku Racionální politiky měla Hana Gabrielová, členka petičního výboru za léčebné konopí a zakladatelka pacientského spolku KOPAC. Jako substituční alternativu k omezení popíjení mladistvých vidí totiž kouření konopí.

„Snížení celkové spotřeby alkoholu v USA v posledních letech je přímo spojeno se zaváděním zákonů zpřístupňující konopí. Některé státy dokládají téměř patnáctiprocentní snížení měsíčního prodeje alkoholu. Konopí a alkohol sdílí téměř stejné publikum a je tedy logické, že legalizace marihuany může velmi dobře vést k negativnímu vlivu na prodej alkoholu,“ řekla Gabrielová. Zdravotnickému deníku se později svěřila, že se podivuje tomu, že se o této alternativě v ČR nijak masivně nehovoří, ovšem ona sama se svými poznatky objíždí jednu přednášku a konferenci za druhou.

„Je otázkou, zda by konopí nemohlo být zajímavou substitucí, protože mnoho lidí sahá po alkoholu jako po rekreační droze, když si chtějí odfrknout, a spousta lidí po konopí sahá ze stejného důvodu – také si chtějí odpočinout a vypnout hlavu. Konopí má jednu výhodu: nedá se jím předávkovat latentní dávkou jako alkoholem. Zatímco po předávkování alkoholem se dá umřít, u konopí jsme zatím toto nezaznamenali. Navíc má mnoho léčebných benefitů,“ zdůraznila.

Konopí je podle ní látka, která je našemu tělu „známá“, na rozdíl od alkoholu. Na konopí máme totiž v těle receptory, které regulují homeostázy. „Proto je bezpečnější při potřebě relaxu sáhnout po konopí než po alkoholu,“ vysvětlila.

„Věřím tomu, že pokud by bylo konopí regulováno jako cigarety či tabák, přineslo by to zajímavý ekonomický efekt. Naproti tomu stát stále ještě vynakládá nemalé částky ze státního rozpočtu na konopnou prohibici, která nejen že není efektivní, ale navíc často sociálně i zdravotně problematická. Regulace konopí by nejenom přinesla peníze z daní, ale má i potenciál ozdravit celou společnost,“ dodala.

Podle Vobořila by se ale našly i další „moderní způsoby regulacekonzumace alkoholu“. Jako příklad uvedl „likérshoopy“ známé z USA, kde se určitý typ alkoholu nedá koupit jinde, než ve specializovaném obchodě.

Výsledkem studie pro vládu od iHeta je souhrn celkem deseti opatření. Od uvedeného zákazu reklamy a vyššího zdanění obsahuje ještě i zvýšení kontrol u řidičů, okamžité odebírání řidičských průkazů, anebo omezení prodejní doby alkoholu.

Chybí snaha situaci změnit a stav se jen udržuje

Podle Vobořila zákon o návykových látkách, který v sobě zahrnuje kromě tabáku i alkohol a další návykové látky, není dobře napsán, a není se ani co divit, když v navrhované národní protidrogové strategii (na příštích deset let) chybí snaha situaci změnit a stávající stav se tak jen uměle udržuje.

„Schází v ní cíle ke snížení nákladů na dopady pití, kouření a užívání dalších drog,“ upozornil. „Vůbec neřeší třeba ani to, že jsme jedna z mála zemí v Evropě, kde nedokážeme vymáhat, aby se alkohol nedostal dětem do ruky. Stejné je to i s tabákem,“ zdůraznil. Proto je třeba hledat alternativy, které by snížily užívání alkoholu, ale i tabáku v populaci. „Kdysi jsme dělali masivní kontroly v restauracích a pak po několika letech tlaku na restaurační zařízení významně poklesla prostupnost prodeje alkoholu dětem,“ řekl.

Vláda nyní chystá strategii boje proti drogám do roku 2027. Zmiňuje v ní kupříkladu „modelování ekonomické a marketingové regulace“ podle míry rizikovosti, aby se snížila nabídka i poptávka a nerozšířil se černý trh. Vobořil přitom ještě coby vládní koordinátor loni předložil první návrh strategie s doporučeními k výraznějšímu zdražení cigaret a alkoholu a k využití procenta z daní z alkoholických nápojů, tabákových výrobků a hazardu na prevenci a léčbu.

Ministerstvo dává na preventivní programy jen 25 milionů

Tristní je dokonce i situace okolo preventivních programů. „Například ministerstvo školství ročně na preventivní aktivity dává jen 25 milionů, což je určeno pro celou Českou republiku a zahrnuje to i šikanu,“ řekl. Co se týče terciální prevence, tam jsou sice čísla vyšší, ale jdou pouze na oblast nelegálních drog.

„Zapomeňme na to, že by někdo v tuto chvíli řešil něco jako sociální dopady ztráty zaměstnání u lidí, kteří užívají alkohol, nebo třeba domácí násilí pod vlivem alkoholu, sexuální násilí na dětech pod vlivem alkoholu a podobně. Přitom jde o vysoká čísla,“ zdůraznil.

„Stát elokuje málo peněz na prevenci, mnoho peněz jde na neefektivní programy,“ přitakal Ladislav Csémy. V prevenci užívání alkoholu u mladistvých bývají podle něj nejúčinnější lokální projekty, na nichž se podílí více aktérů, například když školy spolupracují s městem, naopak nepříliš účinné se jeví prosté poskytování informací o škodlivosti alkoholu.

„Nejméně účinné bývají programy zaměřené na mládež ve smyslu intervencí ve škole či během školní výuky,“ dodal.

„Chtěl bych, aby ThinkTank Racionální politiky měl možnost vytvořit fórum, kde budou všichni klíčoví hráči včetně průmyslu, protože když se tvoří vzorová legislativa, tak možná ty nejlepší věci neví úředník, ale průmysl. Na druhou stranu bych rád, aby ThinkTank měl i politický vliv, ne jen úřednický,“ doplnil nakonec Jindřich Vobořil.

Olga Böhmová