Je to politická hra před volbami, zaznívá na konto zdravotnických odborů, které vyhlásily stávkovou pohotovost kvůli platům

Jablkem sváru mezi vládou a odbory je desetiprocentní růst platů, který prý přislíbil premiér Andrej Babiš. Ten však tvrdí, že nešlo o slib a odmítá ustoupit, přestože odboráři vyhlásili stávkovou pohotovost. Koláž: ZD

Vyhlášení stávkové pohotovosti Odborovým svazem zdravotnictví a sociální péče v pátek 17. srpna 2018 vyvolalo ostrou reakci nejen ministerstva zdravotnictví, ale i soukromých lékařů. Teď se k nim připojili Svaz zdravotních pojišťoven, zástupci krajů a dokonce i ředitelé nemocnic. „Přidat plošně deset procent všem rozhodně není dobrý nápad,“ řekl Zdravotnickému deníku kupříkladu zlínský hejtman Jiří Čunek (KDU-ČSL). „Tento nátlakový moment je určitou politickou hrou před komunálními volbami, které proběhnou v říjnu,“ poznamenal náměstek Libereckého kraje pro zdravotnictví Přemysl Sobotka (ODS). „Plošně přidávat podle mne ani nejde, protože díky tomu, že 30. června skončilo dohodovací řízení, které vydává nyní ministr jako vyhlášku, tak peníze na ono desetiprocentní navýšení ani nejsou,“ připomenul odborům ředitel FN Motol a exministr zdravotnictví Miloslav Ludvík (ČSSD).

 

Odborový svaz zdravotnictví a sociální péče ČR vyhlásil stávkovou pohotovost. Chce, aby vláda dodržela údajnou slib o plošném desetiprocentním růstu platů od příštího roku. Ministr zdravotnictví Adam Vojtěch (ANO) to ale označil za nátlakovou, politickou akci. „Stávkovou pohotovostí se mě snaží odbory zatlačit do kouta, ale to na mě neplatí,“ řekl novinářům minulý týden Vojtěch. Platy sester rostly podle analýzy ministerstva loni o 12 procent místo slíbených 10 procent. Příští rok nemocnice dostanou celkové úhrady o pět procent vyšší než loni, podle ministra je na nich, na co je použijí a na odborech, co si s jejich managementy vyjednají. Navíc dostanou nemocnice 4,7 miliardy na zvýšení příplatků za směnnost.

Krátce po výrazném nesouhlasu jak ministra zdravotnictví, tak i premiéra se také výrazně ozvala Koalice soukromých lékařů. „Podle našeho názoru jde o nátlakovou metodu, kterou odbory využívají již tradičně. Může signalizovat určitou pohodlnost či neschopnost kolektivního vyjednávání se zaměstnavateli. Raději nechci zmínit možnost, že by se za touto aktivitou mohly skrývat zájmy třetích stran – skupin ve zdravotnictví, které nemají zájem měnit zavedené postupy v rozdělování finančních zdrojů. Nabízí se i domněnka, že Odborovému svazu vůbec o zaměstnance nejde. Myslím si, že odbory by neměly tlačit na vládu a domáhat se nějakých nestandardních politických řešení,“ uvedl Petr Šonka, předseda Sdružení praktických lékařů ČR.

Prezident České stomatologické komory Roman Šmucler míní, že odbory nemohou stávku myslet vážně, jde podle jeho názoru o politiku. „Zdravotnictví dostalo na rok 2019 rekordní nárůst prostředků. Nejvíce dostaly nemocniční sestry, ale chystají stávku. Cílem také je vyluxovat poslední zdravotní sestry z ambulancí praktiků, stomatologů či domácí péče nebo lázní do špitálů,“ napsal na facebookové stránce komory Šmucler.

Plošný zásah státu až při kolapsu

Zdravotnický deník oslovil ředitele českých nemocnic a krajské radní pro zdravotnictví s dotazem, co si o odhodlání Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR myslí, zda tedy se stávkovou pohotovostí souhlasí, zda jim vyhovuje přidávat plošně, anebo by to mělo být individuálně. „Máte na další zvyšování peníze? Jaká je ve vaší nemocnici úroveň platů sester a lékařů?“ zněl také dotaz směrem k osloveným. O názor jsme poprosili i Svaz zdravotních pojišťoven a Všeobecnou zdravotní pojišťovnu (VZP).

„Na tom, jak bude VZP v roce 2019 platit svým smluvním partnerům za zdravotní péči, se dohodla se všemi segmenty poskytovatelů zdravotních služeb. Vzhledem k tomu, že každá dohoda je ze své podstaty projevem svobodné vůle zúčastněných stran, považujeme požadavky odborů za poněkud překvapivé. Více nebudeme celou věc komentovat,“ uvedl za VZP mluvčí Oldřich Tichý.

„Stávková pohotovost opět směřuje především k nemocničním zaměstnancům a přichází v době, kdy všichni účastníci systému od března intenzivně možnosti systému a správnou alokaci zdrojů projednávali a také nakonec dospěli k dobré dohodě. Do segmentu nemocnic přitom opět šla velká část dostupných prostředků. Prosazovat takto nyní změnu pro rok 2019 považujeme za nezodpovědné, jak pro stabilitu systému a vyvážené financování jednotlivých segmentů, tak pro přípravu plánů na úrovni jednotlivých nemocnic a pojišťoven,“ řekl prezident Svazu zdravotních pojišťoven ČR Ladislav Friedrich.

Svaz ale prý jinak podporuje, aby jednání o mzdách, ale i o dalších prioritách každé větší nemocnice probíhalo mezi jejími zaměstnanci a odborovou organizací. „Jen tak je možné dbát na to, aby vedení nemocnice mohlo řešit konkrétní problémy a hledat pro zaměstnance nejlepší řešení. Celoplošné řešení ale zbavuje jak vedení nemocnice tak zvolené zástupce odborů hledat možnosti efektivních úprav a omezuje kompetence i odpovědnost. Plošný zásah státu by byl namístě až v okamžiku, kdy by všeobecně systém kolaboval. To ale, díky rychlému zvyšování zdrojů určitě neplatí,“ uvedl dále Friedrich.

Nijak však výrazně nerozporuje nápad předsedkyně Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR Dagmar Žitníkové na změnu zákona na další navýšení plateb za státní pojištěnce, naopak využití rezerv zdravotních pojišťoven odmítá. „Navýšení plateb za státní pojištěncem je jistě možné, ale musí se tak stát úpravou zákona, což již fakticky k 1. 1. 2019 není ani možné, ani bezprostředně nutné. Do budoucna je však třeba příspěvek státu upravit a stanovit jej tak, aby byl dlouhodobě předvídatelný a naopak, aby nikdo nenavrhoval změnu čtyři měsíce před začátkem roku. Jedná se přitom o politické rozhodnutí o prioritách ve využití vybraných daní a rozpočtu státu. Rozpouštět finanční rezervy zdravotních pojišťoven a přejít na deficitní financování v době největších nárůstů zdrojů a výdajů v dosavadní historii by bylo krajně nezodpovědné a jistě by to brzy přispělo ke skutečné finanční krizi,“ dodal k tomu Friedrich.

Ředitel Fakultní nemocnice Motol a někdejší ministr zdravotnictví Miroslav Ludvík se na věc podíval z jiného úhlu a přitom i on nároky zdravotnických odborů odmítl. „Plošně přidávat podle mne ani nejde, protože díky tomu, že 30. června skončilo dohodovací řízení, které vydává nyní ministr jako vyhlášku, tak peníze na ono desetiprocentní navýšení ani nejsou a proto tak není prostor, jak tam ony peníze ještě dostat, protože dohoda na rok 2019 je již uzavřená. Takže úplně dobře nerozumím tomu, jakým způsobem by se tam těch deset plošných procent mělo dostat,“ pokáral Ludvík nápad odborů. Ředitel krčí rameny nad tím, zda má vyhlášení stávkové pohotovosti vůbec smysl: „Já paní Žitníkové do toho mluvit nechci – ostatně mám s ní své bohaté zkušenosti – ale musím zopakovat, že tady byl prostor do 30. června, tedy do té doby, kdy bylo otevřeno vyjednávání. Teď by musely pojišťovny na ono desetiprocentní navýšení uvolnit peníze, ale ty tam nebudou, protože se již dohodli poskytovatelé péče s plátci.“ Ludvíkovi plně vyhovuje individuální navýšení zdravotníkům, tedy ono rozpětí dva až pět či šest procent.

Ředitel Fakultní nemocnice Královské Vinohrady Robert Grill ale věc nevidí tak ostře. „Domníváme se, že je ještě dostatek času na vyjednávání jak na úrovni vedení rezortu, tak na úrovni jednotlivých zdravotnických zařízení,“ vzkázal prostřednictvím tiskového oddělení nemocnice Grill. Přitom ale i on plošnou úpravu platů nevidí jako dobrý nápad. „Po několika letech plošných úprav se domníváme, že je vhodná doba na individuální přístup dle možností a potřeb jednotlivých nemocnic,“ pronesl a pokračoval: „Úroveň platů sester a lékařů ve Fakultní nemocnici Královské Vinohrady je na průměrné až lehce nadprůměrné úrovni přímo řízených organizací. Finanční možnosti na zvyšování platů v roce 2019 jsou předmětem probíhající ekonomické analýzy dopadů úhradové vyhlášky pro rok 2019 resp. dohody zdravotních pojišťoven s poskytovateli z konce letošního května.“

Nechme to na managementu!

Jiří Čunek, hejtman Zlínského kraje, který má na starosti zdravotnictví i v rámci Asociace krajů, především zdůraznil, že nyní by plošné navýšení platů zdravotníkům bylo neodůvodnitelné. „Plošné navýšení všem není rozhodně dobré, protože nemocnice různé lékařské i zdravotnické profese odměňují odlišným způsobem a navíc jsou tyto profese odměňovány jinak ve fakultních a jinak v krajských nemocnicích. Jsem sice přesvědčen o tom, že by se mělo zdravotníkům přidat, dokonce i oněch deset procent, ovšem ono zvýšení platů by se mělo ponechat na libovůli managementu nemocnic. Vím ale, že někteří šéfové klinik, primáři, měli v minulosti ostřejší lokty, dokázali si vydobýt větší platy i pro sestry a to přitom za stejnou práci, jaká je i na jiných odděleních, a kdyby se nyní přidalo plošně deset procent, tak by ona nespravedlnost ještě vzrostla. Ponechme to na manažerech nemocnic, ti totiž velmi dobře vědí, kde je největší problém a kam je nutné nasměřovat finanční prostředky,“ sdělil Čunek.

„Nápad přidat plošně deset procent všem je takový plnokrevný odborářský krok a rozhodně to není dobrý nápad. Dobré by bylo, kdyby se deset procent zahrnulo do veřejného zdravotního pojištění, protože by nemocnice měly být výdělečně činné tak, aby si na svůj provoz a své investice dokázaly vydělat právě ze zdravotního pojištění,“ dodal hejtman.

Trochu jinak ale smýšlí náměstek Fakultní nemocnice Hradec Králové Zdeněk Tušl. „Vyhlášení stávkové pohotovosti Odborovým svazem zdravotnictví a sociální péče nám nepřísluší komentovat, vedení Fakultní nemocnice Hradec Králové totiž pokračuje s odbory v jednáních o kolektivní smlouvě na příští rok. Jednání jsou v počátku. Navýšení prostředků nemocnicím pro příští rok vyplývá z dohodovacího řízení se zdravotními pojišťovnami a výrazné navýšení mezd by přineslo omezení nákladů na provoz, proto v této věci pokračují jednání s odboráři,“ řekl Tušl s tím, že je samozřejmé, že nyní nemocnice dodrží pokyn ministra a zvýší platy především pracovníkům ve směnném provozu – sestrám i sanitářům.

„V ostatních případech budeme postupovat podle prostředků, které budeme mít k disposici a dle výsledku našich jednání s odborovými organizacemi a samozřejmě také podle potřeb jednotlivých oborů a kategorií pracovníků,“ dodal Tušl s poznámkou: „Uvádění tzv. průměrných mezd a příjmů je silně zavádějící – velmi totiž závisí na počtu přesčasových hodin, na pohyblivých složkách mzdy a mnoha dalších faktorech.“

Nátlaková akce bez racionálního podkladu

„V principu je těžké vystartovat se stávkovou pohotovostí, kdy ještě nejsou určená přesná pravidla financování pro příští rok. Je sice hezké uvažovat o nějakém konkrétním navýšení pro konkrétní skupiny nebo pro všechny zaměstnance, ale pokud se nepletu, tak úhradová vyhláška, která nemocnicím určuje navýšení finančních prostředků, bývá známa nejdříve v říjnu a s tím bývá i známo to, jaká péče je za ty navýšené prostředky poskytována, tedy zda navýšení není svázané s dalšími náklady na poskytnutí medicíny,“ odvětil na dotazy náměstek Krajské nemocnice v Liberci Luděk Nečesaný. „Laicky řečeno si někdy až v listopadu nemocnice dokáže předběžnými počty spočítat, zda navýšení není opravdu propojené s dalšími náklady a může uvažovat o konkrétní částce a o nějakém modelu, jak ji rozdělit mezi zaměstnance, ale teď v srpnu se bavit o tom, že má být mzda nebo plat navýšen tak či onak, není úplně v pořádku,“ uvedl dále Nečesaný s poznámkou, že je asi pointa v tom, zda-li zvyšovat platy zdravotníků tím způsobem, že vznikne zase navýšení platových tříd povinně pro nemocnice a příspěvkové organizace a tomu se pak přizpůsobují akciové společnosti.

„Mně vyhovuje manažerská možnost pracovat v nemocnici s těmi prostředky ve smyslu manažerských rozhodnutí a ne mít předurčeno, jak to má být. Pak se totiž ztrácí jakákoliv motivační složka. Proto nám v nemocnici v Liberci vyhovuje individuální odměňování. My jsme zde dokonce vždy zvýšili platy ještě o něco víc, než jak byla nařízena platová úprava v organizacích a fakt, že máme možnost s tím pracovat manažersky, je pro nás výhodný, protože pak ono navyšování není stejné pro všechny pracovní skupiny,“ reagoval dále náměstek s tím, že v Liberci byly vždy nejvíc poptávané, tedy chyběly, profese tzv. středního zdravotnického personálu, takže zdravotní sestry, laboranti a pomocný zdravotnický personál. „Podle mne by tedy hlavně sem měly směřovat finanční prostředky. Ale pokud bude všem naměřeno deset procent, tak se nic nebude dít, natož, aby se do zdravotnictví začala znovu vracet kvalita a nějaká schopnost ještě kvalitněji léčit pacienty,“ doplnil.

Měla by Krajská nemocnice Liberec na navýšení platů finance? „Úhradové vyhlášky za poslední roky jsou vůči nemocnicím relativně korektní a je v nich dostatek peněz. Pokud se nemocnice chová rozumně, tak pak dokáže i v klidu držet ziskové hospodaření. A pokud ředitelé nemocnic nedokázali za poslední dva tři roky udržet vyrovnané, anebo dokonce ziskové hospodaření, tak nemají ve zdravotnictví co dělat,“ odvětil na to Nečesaný. A dokonce jako jeden z mála dokázal promptně odvětit i na dotaz ohledně výše platů zdravotníků v liberecké krajské nemocnici. „Za prvních šest měsíců letošního roku máme spočítané průměrné mzdy ve všech kategoriích a v kategorii zdravotní sestra jsme na průměrné mzdě 39 900 korun a v kategorii lékařů jsme na průměrné mzdě 84 600 korun. V poměru s fakultními nemocnicemi bychom ale ještě potřebovali trochu ´zabrat´, abychom se v kategorii zdravotní sestra dostali ještě o něco výš,“ dodal.

Náměstek Libereckého kraje pro zdravotnictví Přemysl Sobotka pak situaci dokreslil. „Podle mne jde o nátlakovou akci, která nemá racionální podklad. Já chápu, že odbory bojují za platy pro zdravotníky, ale za poslední tři čtyři roky došlo u sester k navýšení zhruba o třicet procent a já si myslím, že žádná jiná profese v této zemi nemá tak rychlý vzestup platů. Situaci to samozřejmě nevyřeší, akorát to poškodí. Navíc jde o plošné zvýšení platů, s nimiž já principiálně nesouhlasím. Práce má být totiž kromě základního platu také ohodnocena za výkonnost a za kvalitu. A k tomu slouží osobní ohodnocení a eventuálně odměny. Tento nátlakový moment je určitou politickou hrou před komunálními volbami, které proběhnou v říjnu,“ poznamenal tvrdě Sobotka na konto stávkové pohotovosti ze strany zdravotnických odborů. Zdůraznil ovšem, že kraje nemají do platů zaměstnanců nemocnic mluvit, jelikož nefinancují zdravotnictví ve smyslu provozních peněz. „To je věcí managementu každé nemocnice a nepatří to do naší kompetence. Už z toho důvodu tak proto na zvyšování platů nemáme žádné finance vyčleněny, takže nejsme v tomto směru schopni nijak nemocnicím pomoci,“ uzavřel Sobotka.

Stávková pohotovost nám nepřijde namístě…

„Stávky či stávkové pohotovosti ve zdravotnictví nejsou dobrou cestou k našemu základnímu poslání, to znamená k poskytování zdravotní péče. Základem všeho je dialog a jen vzájemná komunikace může napomoci ke spokojenosti zaměstnanců a dobře fungující nemocnici,“ reagoval na dotazy Zdravotnického deníku ředitel Fakultní nemocnice Plzeň Václav Šimánek. Zdůraznil, že je proti plošnému navyšování mezd: „Vážíme si všech zaměstnanců Fakultní nemocnice Plzeň, zdravotnických i nezdravotnických profesí. Aby celek fungoval, musí být všechny profesní složky zastoupené a vzájemně se doplňovat. A protože každé zdravotnické zařízení má svá specifika, přijde mi logické, že vedení nemocnice by mělo přerozdělit navýšené prostředky dle svého uvážení a vyhodnotit priority, a to i s ohledem na trh práce.“

V meziročním srovnání za první pololetí roku letos ve FN Plzeň dle jeho slov stouply platy o 12 procent: „Průměrná mzda ve FN Plzeň za první pololetí 2017 byla 40 501 Kč, a za první pololetí roku 2018 činila již 45 278 Kč. Průměrné mzdy za první pololetí roku 2018 činily u lékařů 86 413 Kč a u všeobecných sester 43 539 Kč.“

Vyjádřil se i předseda představenstva Nemocnice České Budějovice Břetislav Shon. „Nedostatek personálu v ČR v jakékoli odbornosti je obecně znám. Nepostavíme-li dům díky nedostatku zedníků, není to až taková hrůza. Omezíme-li medicínskou péči, jde vždy o problém. Celý rok jsme se snažili získat zdravotnický personál a myslím, že téměř ke konci tohoto roku máme velmi dobré výsledky. Jsem přesvědčen, že dojde-li k samotné stávce, vyřešíme situaci tak, aby nedošlo k ohrožení zdravotního stavu pacienta. Na všem již pracujeme půl roku mnoha různými způsoby a budeme intenzivně pracovat i nadále,“ odvětil Shon k samotné stávce. Podle něj je velmi těžká otázka, zda zdravotníkům přidávat individuálně, anebo plošně. „To je opravdu velmi těžká otázka a myslím, že v naší nemocnici to je problém odbornost od odbornosti. Vždy jsme se snažili najít shodu v rámci kolektivního vyjednávání. Opakované plošné navyšování nic v minulých letech nevyřešilo, je třeba k navýšení platů doplnit i systémové změny v úhradách, vzdělávání i kompetencích jednotlivých článků ve zdravotnictví,“ sdělil k tomu ředitel českobudějovické nemocnice. Na dotaz, jaká je v nemocnici České Budějovice úroveň platů sester a lékařů, dodal: „S dalším zvyšováním mezd počítáme od začátku roku. Naše nemocnice hospodaří v zisku a platy všech lékařů včetně primářů jsou 85 tisíc Kč, u zdravotních sester jsme se letos dostali na 36 800 Kč.“

Za Fakultní nemocnici Ostrava promluvila náměstkyně pro lékařskou péči Zuzana Čermáková. „Fakultní nemocnice Ostrava poskytuje vysoce specializovanou léčebnou a ošetřovatelskou péči s vysokými nároky na naše zaměstnance a jejich ohodnocení této skutečnosti odpovídá. Nám se v tomto okamžiku jeví jako optimální varianta řešení kompromis mezi plošným (garantovaným navýšením platového tarifu) platu a individuální posouzení platového navýšení. Stávková pohotovost Odborového svazu zdravotnictví a sociální péče ČR nám ale nepřijde namístě,“ prohlásila.

Ze společnosti AGEL, která v České republice v současné době provozuje dvanáct nemocnic, tisková mluvčí Lucie Drahošová především zdůraznila, že situaci kolem vyhlášení stávkové pohotovosti nebude AGEL jakkoliv komentovat. „Tuto situaci nechceme nijak hodnotit,“ pronesla Drahošová. „V našich zdravotnických zařízeních aplikujeme diferencovaný přístup,“ uvedla mluvčí k otázce, zda vyhovuje nemocnicím v síti AGEL přidávat na mzdách individuálně, anebo zda souhlasí s odboráři, že by to mělo být plošně. „Skupina AGEL, která je největším soukromým poskytovatelem zdravotní péče v České republice, dbá na to, aby platy v jejích zařízeních byly konkurenceschopné a současně, aby korespondovaly s aktuální ekonomickou situací v českém zdravotnictví a odrážely reálné příjmy nemocnic. Samozřejmě sledujeme vývoj a reagujeme na případné změny. Jakožto soukromý poskytovatel nemáme stejné povinnosti v oblasti odměňování jako státní, či krajské nemocnice. Pokud však v těchto zařízeních dochází k navyšování platů, na tuto situaci reagujeme. V každém případě je důležité říci, že příjmy všech nemocnic jsou závislé na výši úhrad od zdravotních pojišťoven a tedy jakékoliv navyšování nákladů na mzdy či platy musí být vykryto navýšením těchto příjmů,“ uzavřela Drahošová.

Jen krátce komentoval situaci mluvčí karlovarské nemocnice Vladislav Podracký. „Karlovarská krajská nemocnice v uplynulých dvou letech opakovaně s poměrně výrazně zvyšovala mzdy. V případě, že stát dá další prostředky do zdravotnictví, tak uvidíme, jak budou nastavené parametry, tak pak samozřejmě se o takových věcech může jednat,“ sdělil.

Nerozumíme aktivitě, která rozvrátí systém financování

Martin Gebauer, náměstek hejtmana Moravskoslezského kraje pro oblast zdravotnictví nad počínáním zdravotnických odborů jen vrtí hlavou. „Vyhlášení stávkové pohotovosti a shodné prohlášení jedné nejmenované strany kandidující do letošních voleb, považuji za zcela účelové a možná i populistické. Proběhlo dohodovací řízení o úhradách na rok 2019 a všechny zúčastněné strany až na lékárenskou komoru souhlasily. Hlavní bod odborářů navýšení odměny o pět tisíc korun pro sloužící zdravotníky u lůžka byl akceptován. Proto nerozumím této aktivitě, která zcela rozvrátí systém financování,“ podivuje se náměstek. „Za poslední tři roky došlo k navýšení o třicet procent plošně. Proto navyšování platů, či mezd by mělo být zcela individuální a zásluhové,“ zdůraznil Gebauer a navrch připomenul, že kvůli navyšování platů Moravskoslezský kraj musel do jisté míry odložit investice do nemocnic. „A právě tyto prostředky použil na navyšování platu nad rámec i ošetřovatelům a ostatním nelékařským profesím. Bylo by špatné pokračovat v tomto trendu!“

„Je zřejmé, že zejména platy středního a nižšího zdravotnického personálu jsou dlouhodobě poddimenzované. Z tohoto pohledu chápu odboráře, že chtějí dosáhnout dodržení dříve daných slibů. Nejsem si ale jistý, jestli byla situace tak vyhrocená, aby bylo nutné přijmout takovéto radikální řešení. Osobně bych se přikláněl k plošnému zvýšení platů v rámci tarifu,“ ozval se náměstek hejtmana Olomouckého kraje Dalibor Horák z dovolené. Ani Olomoucký kraj samozřejmě nepřispívá nemocnicím na platy. „V rámci rozpočtu Olomouckého kraje pro letošní rok nejsou vyhrazeny žádné prostředky k tomuto účelu. Dodávám, že Olomoucký kraj neprovozuje nemocnice ve svém majetku, ale tři zdravotnická zařízení pronajímá dalšímu oprávněnému subjektu,“ zakončil Horák.

I náměstek hejtmana Kraje Vysočina Vladimír Novotný má za předčasné vyhlašovat nějakou stávkovou pohotovost. „Myslím, že je velmi předčasné vyhlašovat stávkovou pohotovost. Na druhou stranu jednání ministerstva zdravotnictví s odbory je namístě. Stále platí slib vlády 3×10 procent lékařům, při nedostatku středního zdravotnického personálu je nutné podpořit i zdravotní sestry. Při obecném nedostatku zaměstnanců v ČR začínají narůstat i problémy s ostatním zdravotnickým personálem. I ten si zaslouží podporu. Jinak personální problémy našich nemocnic způsobí snížení dostupnosti zdravotní péče a zavírání některých oddělení,“ uvedl náměstek. Podle něj není důvod, aby Kraj Vysočina do platů zdravotníků nějak zasahoval – ostatně kraj na to ani nemá peníze. „V této chvíli rozhodně ne. Minulá navýšení znamenala pro naše nemocnice velké problémy, protože prostřednictvím vyhlášky k nám doputovalo maximálně sedmiprocentní navýšení. Ostatní doplácel kraj. Jen v letošním roce to bylo více než 100 miliónů korun,“ upozornil Novotný.

Odpověděla i hejtmanka Jihočeského kraje Ivana Stráská, která má zdravotnictví také ve své gesci. „Růst mezd je samozřejmě žádoucí, ale preferuji vždy jednání s odbory a konkrétní nemocnicí, neboť situace je v jednotlivých zařízeních velmi různá. I proto jsem rezervovaná vůči plošnému navyšování mezd. Považuji odměňování za nástroj, jímž vedení řídí zařízení žádoucím směrem,“ řekla.

A nakonec se vyjádřil i člen Rady Pardubického kraje pro zdravotnictví Ladislav Valtr. „Již se stalo tradicí, že požadavky i stávková pohotovost jsou přirozeným projevem odborových svazů. Ty mohou mít ze svého úhlu pohledu i relevantní argumenty v náročnosti práce a vysoké společenské potřebnosti, bohužel však musíme brát v potaz také realitu finančních možností zdravotnických zařízení. Objem dostupných finančních prostředků je z převážné míry určen úhradovými mechanismy a jen v menší míře fungováním či nefungováním managementu jednotlivých nemocnic. Vzhledem k současnému nastavení úhrad od zdravotních pojišťoven není další plošné navyšování ekonomicky únosné,“ zmínil radní Valtr. Podle něj je nutné se podívat také na minulé tři roky v řadě, kdy každý rok došlo k navýšení platů o deset procent a dnes se dostáváme znovu do stejné situace, kdy je pacient brán jako rukojmí, i přesto, že je jednoznačně patrné, že ekonomické možnosti nemocnic nejsou schopné další navýšení absorbovat. „Osobně jsem zastáncem rozumného a klidného hledání kompromisů na obou stranách, což je z mého pohledu růst mezd všech zdravotníků, ale diferencovaně s přihlédnutím nejen k jejich profesnímu zařazení, ale i ke skutečnému výkonu ve vztahu k dosavadní mzdě. Sumárně v absolutním čísle za konkrétní organizaci však pouze do takové výše, jakou si konkrétní subjekt ještě může reálně ekonomicky dovolit,“ dodal Valtr a nakonec připomenul, že krajský rozpočet by na stávkou vymáhané platové nárůsty zaměstnanců zdravotnických zařízení vůbec sloužit neměl: „Potřebné zdroje by s ohledem na plošný požadavek měly být primárně řešeny z úrovně vlády či Ministerstva zdravotnictví ČR. Dojde-li přesto k takovým nátlakům při současné nečinnosti vlády, že na tyto požadavky bude nutno z pozice kraje reagovat, pak k tomu dojde buď na úkor investičního rozvoje zdravotnických zařízení, nebo na úkor jiných oblastí, které kraj spravuje, jako jsou rekonstrukce silnic, škol či sociálních služeb.“

Podrobněji o argumentaci odborů a vlády, ale také o růstu platů sester a lékařů, jsme psali zde.

Olga Böhmová