Návrh sociální demokracie na zrušení takzvané karenční doby sněmovní sociální výbor včera podpořil. Pro předlohu hlasovali členové za ANO, ČSSD a KSČM. Opoziční ODS neprosadila doporučení, aby plénum obnovu proplácení prvních tří dnů nemoci zaměstnancům zamítlo. Neuspěly ani návrhy občanských demokratů a lidovců na přerušení debaty, například do doby, než bude o zrušení karenční doby dohoda se zaměstnavateli.
Naopak hospodářský výbor ve středu doporučil zamítnutí předlohy i hlasy poslanců ANO. Sociální demokraté v této souvislosti mluvili o možném porušení koaliční smlouvy. Zrušení karenční doby je i v programovém prohlášení menšinové vlády ANO a ČSSD, kterou ve Sněmovně tolerují komunisté.
„Karenční doba funguje velice dobře,“ uvedla Veronika Vrecionová (ODS), která neprosadila návrh na zamítnutí ani přerušení debaty do dohody se zaměstnavateli. Roman Sklenák (ČSSD) oponoval názorem, že výskyt nemocí v souvislosti s karenční dobou neklesl a dohoda se zaměstnavateli je v podstatě nemožná. Jiní poslanci se zajímali o hrozbu většího zneužívání nemocenské. Poslankyně ČSSD Alena Gajdůšková zmínila možné zavedení povinnosti zaměstnance, který onemocní, jít k lékaři bezodkladně, nikoli až za tři dny. Diskutovalo se rovněž o elektronické neschopence.
Doporučení předlohu schválit nakonec podpořilo 11 přítomných členů výboru. Jeden byl proti a tři se hlasování zdrželi.
Zaměstnanci by podle novely ČSSD dostávali i v prvních třech dnech 60 procent platu, náklady by nesl zaměstnavatel. Zaměstnavatelům i osobám samostatně výdělečně činným by se podle návrhu snížily o 0,2 procentního bodu odvody na nemocenské pojištění. Rozpočtové dopady autoři novely odhadli zhruba na 2,6 miliardy korun ročně.
Politici hnutí ANO dříve mluvili o variantě, podle níž by nemocní dostali první tři dny 30 procent platu a zaměstnavatelé by propláceli první až 11. den stonání místo nynějšího čtvrtého až 14. dne. Druhá možnost předpokládala 60procentní nemocenskou současně se zavedením vyšších odvodů pro zaměstnance.
Předloha se týká nejen zaměstnanců, ale také například vojáků, policistů, hasičů a příslušníků dalších bezpečnostních sborů. Proplácení by mělo začít od července příštího roku.
Nyní nedostávají zaměstnanci v prvních třech dnech nemoci nic. Náhradu mzdy poskytuje od čtvrtého do 14. dne nemoci za pracovní dny zaměstnavatel, a to tři pětiny průměrného denního výdělku. Od 15. dne se dávky poskytují z nemocenského pojištění.
V minulém volebním období zanesla tehdejší vláda ČSSD, hnutí ANO a KDU-ČSL obnovu náhrady mzdy v prvních třech dnech nemoci do koaliční smlouvy. Podmínkou byla shoda v tripartitě, která nenastala. Sněmovna tehdy nakonec zamítla návrh na zrušení karenční doby, jak jej sepsali poslanci KSČM. Zamítnutí prosadily kluby ANO a ODS. Obdobná senátní předloha s říjnovými sněmovními volbami takzvaně spadla pod stůl.
Karenční dobu zavedla v úsporném balíčku vláda Mirka Topolánka (ODS). Ústavní soud ji k pololetí 2008 zrušil, kabinet neproplácení prosadil znovu, ale snížil odvody firmám. Ústavní soudci poté tuto úpravu nechali v platnosti.
-čtk-
