Na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze v pátek odstartovala třídenní mezinárodní akce Smart Health Hackathon, při níž programátoři, inovátoři a medici spolupracují na vyřešení problémů z lékařské a zdravotní praxe. Na samotném konci maratónu budou oceněny nejlepší prototypy řešení daných problémů s byznysovým potenciálem. Autoři nejlepších nápadů tak mohou z Prahy odjet jako ti, kdo „změní svět.“
Smart Health Hackathon je inovační maraton, na němž se sešli studenti informačních technologií spolu se studenty medicíny – tyto dva světy se budou během několika hodin za podpory odborných mentorů snažit protnout své myšlenky a nápady intenzivním způsobem, kdy nonstop po dobu 48 hodin budou pracovat na zlepšovácích, které mohou přinést novou technologickou myšlenku v oblasti zdravotní péče, nový objev, či novou inovaci, která zlepší řadu oblastí, například biomedicíny. Na výběr je osm tématických výzev.
„Nápady, které tady budou vznikat, by měly využít technologicky nenáročné postupy a materiály jako jsou 3D tiskárny. Hodně řešení se tak zaměří na využití dat, které vznikají při každodenním životě. Mnoho informací a dat z našich životů se totiž dá využít k tomu, aby se člověk lépe léčil, aby předcházel zraněním, anebo aby se daly detekovat určité jeho zdravotní příznaky o mnoho rychleji. Pokud někdo působí dojmem, že může spáchat sebevraždu, což se dá zjistit vhodnou analýzou třeba z toho, co on postuje na facebooku, tak pak nová technologie může jeho život ovlivnit. Naši historicky první výzvou je válečný veterán, který má ochrnuté dolní končetiny a horní částečně a přítomní hackeři zde dostanou za úkol během dvou dní přijít na to, jak by se mu dal zlepšit život,“ řekl Zdravotnickému deníku těsně před zahájením akce pořadatel Tomáš Studeník, k jehož jménu se váže mimo jiné označení „městský hacker“ a organizátor kultovních FuckUp Nights, které jsou oslavou nezdarů při podnikání.
A proč zrovna lékařské vědy? Na lékařské fakultě totiž prý neexistuje žádný obor, či odvětví, které by se „inovátorstvím“ v lékařských vědách zabývalo. „Proto se snažíme vytáhnout ty nejtalentovanější mozky, jak ze studentů medicíny, tak i ze studentů informačních technologií, nebo z jiných technických fakult a to nejenom z České republiky. Našeho maratonu se totiž účastní i studenti z okolních zahraničních zemí – z Německa, z Británie, z Ruska, z Ukrajiny, takže jde o mezinárodní akci a historicky vůbec poprvé se koná v Praze. Nikdy předtím tady nic takového nebylo,“ uvedl dále Studeník.
Hackathony již v minulosti řešily třeba témata dopravy, či energetiky, ovšem do tématu zdravotnictví se prý dosud hackaři nepustili nikde ve střední Evropě.
Materiálová věda se neřeší
„Velmi rychle jsem pochopil, že Smart Health Hackathon je originální způsob, jakým se mohou dát dohromady a svižně mezioborové týmy z pohledů střetávání informatiků s dalšími disciplínami, kupříkladu s biomedicínou. Je to cesta, jak se vzájemnou inspirací dostat k řešení, ke kterému by se nedostal samotný resort, kdyby se nepotkal s tím druhým. Existuje tady řada precedentů – ve strojírenství, v chemii a tak dále, kdy z takovýchto setkání vznikly zajímavé nápady. Některé z nich jsou dokonce i realizovány, třeba v automobilovém průmyslu,“ vysvětlil děkan děkan 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Praze Aleksi Šedo to, proč se takováto akce pořádá právě na lékařské fakultě.
Šedo však zdůraznil, že mezi otázkami není problematika materiálové vědy, jako jsou různé implantáty a podobně.
„Mohou ale tady vzniknout práce, které usnadní zpracování velkých dat, máme tady i otázku k řešení uspořádání sanitního vozu. Ve farmacii to pak může být problém vyhodnocování profilů lékových vedlejších účinků, protože řada léků má potenciál mnohočetných interakcí, z nichž některé jsou žádoucí a některé nežádoucí a k tomu je možné použít matematické informační přístupy k hodnocení potenciálu a rizik medikamentů,“ poznamenal děkan.
Vítězný tým vyhraje sto tisíc korun
V neděli po dvou dnech hackování bude prezentace všech nápadů před porotou, kdy každý tým bude mít pět minut na předvedení toho, co postavil a co vymyslel – zda produkt, službu nebo zařízení, anebo jaký vyvinul algoritmus. Na konci budou oceněny nejlepší prototypy řešení daných problémů s byznysovým potenciálem. Vítězný tým vyhraje sto tisíc korun a k tomu dostane ještě řadu partnerských cen.
„Kupříkladu může vyhrát poukaz na mnoho zajímavých věcí od půjčení auta přes online konzultace s lékaři po dobu pěti let. Hlavní věcí ale je, že týmy pak budou mít možnost jít za firmami, jako je Škoda auto, nebo Dr. Max, kde se mohou dohodnout na zafinancování vývoje svého nápadu do konečné fáze, odkud se pak uvede na trh,“ dodal Tomáš Studeník.
Název hackathon vznikl od slov hacker a marathon. Jde zpravidla o akcí, při níž programátoři, případně ve spolupráci s grafiky a webdesignéry intenzivně pracují na zadaném softwarovém projektu. CEEHACKS hackathony patří mezi nejpopulárnější hackathony na světě, o čemž svědčí kvalita účastníků a mentorů, stejně jako výše odměn pro soutěžící.
Olga Böhmová
