Svaz pojišťoven: Letos nebudeme mít žádné nesplacené závazky. Tyto trendy ale nebudeme schopni držet v letech následujících

Stejný růst nákladů na péči jako nyní už nebude podle Svazu zdravotních pojišťoven v dalších letech možný. Buď se zvýší platba státu, nebo se omezí nárok na péči. Je třeba také zvážit koncentraci nemocniční péče. Foto: koláž ZD

Přestože náklady zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven na zdravotní péči porostou v příštím roce o 8,6 procenta, nepodaří se navýšit její objem. Pokud by náklady na péči rostly i v dalších letech, musela by se zvýšit buď platba státu, anebo by se musel omezit nárok na péči. Tempo růstu nákladů nebude podle prezidenta Svazu zdravotních pojišťoven Ladislava Friedricha možné udržet mimo jiné proto, že se stále více obyvatel dostává do seniorského věku a do systému vstupují další nové moderní technologie a léky. V roce 2019 dokonce ani neporoste – anebo jen zcela zanedbatelně – zůstatek rezerv zaměstnaneckých pojišťoven. Letošní rok z hlediska hospodaření ale dopadne dobře a pojišťovnám nevzniknou nikde žádné nesplacené závazky.

 

Prezident Svazu zdravotních pojišťoven (SZP) Ladislav Friedrich představil novinářům plány zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven (ZZP) na rok 2019. „Ze strany zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven je naplněna podmínka vyrovnaného hospodaření pojišťoven – hospodaření je vyrovnané a nevytváří pro rok 2019 další nárůst zůstatku, ale také nevytváří žádný deficit. Kromě toho zdravotně pojistné plány obsahují i reflexi mimořádných vlivů, které se objevují v jednotlivých segmentech a ty potom v ukazatelích vybočují ze základních průměrů,“ řekl na tiskové konferenci Friedrich.

Velký vliv na plánování mělo podle něj navyšování platů lékařů a sester, které se logicky promítlo do nákladů na zdravotní péči a ty tak vzrostly o 8,6 procent na 125,5 miliardy korun. V meziročním srovnání ale k největšímu růstu dochází v položkách zubní péče, lůžková péče, a to zejména v LDN či zdravotních službách v sociálních zařízeních.

Každopádně ale díky vyššímu výběru pojistného a díky dobrému hospodaření budou pojišťovny schopny poskytnout péči odpovídající ujednáním dohodnutým v dohadovacím řízení. Zároveň s tím by se mělo podařit mírně navýšit i zůstatek na zdravotním fondu, byť méně než v roce 2018, z 10,5 miliardy na konci roku 2018 na 11,3 miliardy korun na konci roku 2019.

Pojišťovny budou mít i více peněz na prevenci – tam půjde o 17 procent více než letos. „Přestože nárůsty nákladů na zdravotní služby vezmou většinu z růstu výběru pojistného, podaří se i v roce 2019 zvýšit prostředky vložené do prevence. Celková plánovaná suma na úrovni 750 milionů je dokonce výrazně vyšší, než je celostátní průměr,“ pronesl k tomu Ladislav Friedrich.

Přestože náklady pojišťoven na péči v příštím roce porostou, nepodařilo se navýšit objem péče. Vyšší náklady budou souviset především s paragrafem 16, více pacientů dostane centrové léky, u nichž pojišťovny plánují náklady až o desetinu vyšší než letos, naopak nižší nárůsty (čtyři procenta) se předpokládají u léčivých přípravků vydávaných na recept.

Na místě je diskuse o koncentraci kapacit nemocnic

„Větší část nárůstu spotřebovává pořád ještě lůžková zdravotní péče, která bude růst desetiprocentním indexem. Na místě bude do budoucna diskuse o koncentraci kapacit nemocnic, aby nebyl problém s personálem a aby byla dynamika nárůstu plateb kryta nárůstem efektivity poskytování zdravotních služeb,“ vysvětlil Friedrich.

Naopak v ambulantní péči budou tempa růstu nákladů menší. „V primární péči naskakují šestnácti procentním nárůstem stomatologové, což je dáno cenovým navýšením zubní výplně a přechodem k dózovaným amalgamům a dalším možnostem zubních výplní,“ řekl Friedrich s tím, že plány pro rok 2019 obsahují záměry k další podpoře postavení a kompetencí praktických lékařů a k zatraktivnění tohoto povolání.

V plánování nákladů hraje podle SZP stále větší roli stárnutí populace a s tím související služby. Proto se navyšují kapitoly na zdravotní péči poskytnutou v léčebnách dlouhodobě nemocných (o 12 procent) nebo ve speciálních zařízeních hospicového typu (o 11,7 procent) Předpovídaný nárůst výdajů například na domácí paliativní péči je více než trojnásobný, upozornil v souvislosti s tím výkonný ředitel SZP ČR Martin Balada. Počítá se i s postupným zaváděním změn v psychiatrii, kde vznikají Centra duševního zdraví a s novým způsobem hodnocení výkonů v nemocnicích pomocí systému DRG. Z hlediska roku 2019 je péče o pojištěnce podle SZP zvládnutelná a plány jsou podloženy ekonomickou realitou.

Už je prý jasné, že rok 2018 pro zaměstnanecké pojišťovny dopadne dobře a nevzniknou nikde žádné nesplacené závazky. „Tyto příznivé trendy ale nebudeme schopni držet v letech následujících, kdy i makroekonomické predikce předpokládají sice mírné, ale přece jenom snižující se trendy vývoje ekonomiky i mzdového vývoje,“ upozornil Friedrich.

O dvě miliardy korun víc

V letošním roce svazové pojišťovny hospodařily přibližně se 121 miliardami korun. „Pokud jde o tolik diskutovaný zůstatek na základních fondech, tak ten je k 31. 12. 2018 očekáván zhruba okolo deseti miliard korun,“ sdělil dále k číslům Friedrich. V roce 2019 se již neplánuje výraznější nárůst fondu.

„Nečerpáme z rezerv a nebudeme čerpat z rezerv ani v roce 2019, je ale pravda, že v roce 2018 na straně zaměstnaneckých pojišťoven posílíme rezervy zdravotních pojišťoven zhruba o dvě miliardy korun, zatímco v roce 2019 už zůstatek rezerv neporoste nebo jen zcela zanedbatelně,“ dodal Friedrich s tím, že čerpat z nich ale pojišťovny neplánují. „Rozpouštění rezerv bude na místě jen v případě velmi prudkého poklesu ekonomiky,“ dodal.

V souvislosti s rezervami zveřejnila v úterý Národohospodářská fakulta Vysoké školy ekonomické analýzu o stavu zdravotních pojišťoven. Ta říká, že systém zdravotního pojištění nemá dostatečné rezervy a není připraven na zhoršení ekonomické situace a případnou další hospodářskou krizi. I když bude letos systém zřejmě v mírném přebytku, výdaje rostou výrazně rychleji než příjmy. „Ty závěry jsou v zásadě správné, ale pracují s o rok staršími údaji, než jaké mají pojišťovny k dispozici,“ upozornil však k tomu Friedrich.

Žádná ze zaměstnaneckých pojišťoven nepředpokládá v příštím roce pokles svých pojištěnců. Nyní poskytují služby pro zhruba 4,4 milionu občanů ČR, předpokládá se, že v příštím roce budou poskytovat služby až pro 4,58 milionu pojištěnců – nárůst pojištěnců je v posledních letech podle čísel setrvalý, ale není nijak zásadně významný. Jedná se řádově o tisíce pojištěnců u každé pojišťovny.

„Celkově saldo nárůstu je někde okolo 20 tisíc, což by nemělo žádným způsobem destabilizovat trh mezi zdravotními pojišťovnami. Ale dlouhodobé trendy stále ještě pokračují,“ upozornil Friedrich.

V ČR působí sedm zdravotních pojišťoven, Svaz zdravotních pojišťoven sdružuje všech šest zaměstnaneckých zdravotních pojišťoven v České republice. Svaz hájí společné zájmy zdravotních pojišťoven a jejich klientů ve vztahu ke státním organizacím, profesním svazům a poskytovatelům zdravotní péče s hlavním cílem zkvalitňovat služby pro své klienty.

Ze státního rozpočtu přicházejí peníze do systému veřejného zdravotního pojištění jako měsíční platba za takzvané státní pojištěnce, jako jsou děti, senioři nebo nezaměstnaní. Do roku 2020 je plánovaný její nárůst o 3,5 miliardy korun ročně, systém další pravidelné valorizace ministerstvo v současné době připravuje.

Do zdravotnictví putuje asi 7,3 procenta HDP. Letos je to asi 300 miliard korun. V Německu je to 11,3 procenta, ve Švédsku a Francii 11 procent. Nejméně vydává Lotyšsko, a to 5,7 procenta. Kolem roku 2060 by se mohl podíl zdravotnických výdajů v ČR dostat podle analýzy na dvacet procent HDP. Jedním z důvodů je stárnutí společnosti. ČR prý bude patřit mezi deset zemí EU, kde se výdaje budou zvyšovat nejrychleji.

Olga Böhmová