Až tři a půl tisíce Čechů ročně zemře na CHOPN, 300 tisíc o nemoci neví. Pomůže jim screeningové vyšetření

Prevence nebo včasný záchyt jsou levnější a efektivnější než léčba těžké CHOPN. Proto vybraní praktičtí lékaři budou vytipovávat pacienty s podezřením na tuto nemoc. V pilotním projektu spoluorganizovaném Ústavem zdravotnických informací a statistiky jich chtějí odborníci najít 7000 a zjistit, v jakých skupinách se jich vyskytuje nejvíc. Foto: Vimeo

Od letošního října po dobu dvou let si mohou nechat silní kuřáci vyšetřit plíce v rámci nového pilotního screeningového programu, který jim může pomoci odhalit chronickou obstrukční plicní nemoc (CHOPN). Ta v Česku každoročně „zabije“ 3 500 lidí, přitom se lze fatálním následkům choroby vyhnout včasným zahájením léčby a změnou životních návyků, kuřáci musí především přestat kouřit. „Podobný screening se v ČR dosud nedělal. Provedli jej v minulosti jen ve třech zemích světa – v Itálii, ve Velké Británii a Dánsku a komerčně i ve Spojených státech,“ řekl Zdravotnickému deníku přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice a Lékařské fakulty Univerzity Karlovy v Hradci Králové Vladimír Koblížek. Pacienty s podezřením na CHOPN budou vytipovávat vybraní praktičtí lékaři.

 

Chronická obstrukční plicní nemoc (CHOPN) je onemocnění dolních dýchacích cest. Jde vlastně o kombinaci chronické bronchitidy a rozedmy plic (plicní emfyzém). Hlavním rizikovým faktorem při vzniku nemoci je kouření, práce v hůře dýchatelném prostředí (znečištění ovzduší, prach) nebo prostředí se škodlivými plyny (chemické výpary v pracovním prostředí), nemoc mohou vyvolat i různé infekce, zápal plic a astma. Dochází při ní k zužování a ucpávání průdušek a tím zvýšenému odporu v dýchacích cestách. To je pak překážkou pro proudění vzduchu při výdechu. Následkem vázne výměna kyslíku a kysličníku uhličitého v plicích a prasklé plicní sklípky poté tvoří vaky (rozedma), zúžené, zahleněné a zanícené průdušky pak způsobují vleklý zánět průdušek. Zjednodušeně řečeno CHOPN vzniká na podkladě abnormální zánětlivé reakce na škodlivé látky a plyny ve vdechovaném vzduchu.

Dvakrát častěji se CHOPN objevuje u mužů, silných kuřáků, kteří se zadýchávají a často nemohou vyjít ani schody do prvního patra bez toho, aniž by „lapali“ po dechu.

„Kouření je toxikománie, je to těžká závislost a lidé, kteří se zabývají léčbou závislostí, tak jsou přísní a říkají, že síla závislosti je silná jako na heroinu. Stovky tisíc lidí v ČR kouří, asi šestadvacet procent populace, kteří si sice závislost pravidelným kouřením vyrobili, ale nechtěli si ji vyrobit. Celý jejich život je spojen s kouřením a přestat kouřit je pro ně velmi těžké. Jenom dvě procenta lidí přestanou kouřit samy od sebe, když ale mají odbornou pomoc, pak jich přestane kouřit pětačtyřicet procent, což je maximální číslo,“ uvedl v této souvislosti přednosta Plicní kliniky Fakultní nemocnice v Hradci Králové a vědecký sekretář České pneumologické a ftizeologické společnosti ČLS JEP Vladimír Koblížek.

Za posledních dvacet let se úmrtnost zdvojnásobila

Chronickou plicní obstrukční nemocí trpí ve světě přibližně 600 milionů lidí. U lidí ve věku nad 40 let se nemoc vyskytuje v osmi až v devatenácti procentech, v celé populaci v pěti až deseti procentech. Na CHOPN ve světě umírají zhruba tři miliony lidí za rok, v České republice až nad tři tisíce. Lékaři často uvádějí, že se za posledních dvacet let v Česku úmrtnost na chronickou plicní obstrukční nemoc zdvojnásobila.

V současné době se s nemocí v Česku léčí asi 300 tisíc lidí, odhaduje se, že podobný počet ho zatím diagnostikované nemá. To, že mají lidé CHOPN, mohou vypozorovat z chronického, tedy nepřestávajícího kašle, výrazného zadýchávání při každé větší námaze, vykašlávání hlenů a z dlouhotrvající únavy. Kvůli hromadícímu se sekretu v plicích, který je dobrým „podhoubím“ pro bakterie, mohou pacienti být náchylní k častým zápalům plic. Pokud se člověk s podobnými příznaky nezačne včas léčit, může jej nakonec do nemocnice přivézt i rychlá záchranná služba.

„Záchranky je přiváží ve stavu, kdy nemohou dýchat, kašlou, jsou zmatení, a vzplanutí nemoci je přímo ohrožuje na životě,“ vysvětlila přednostka Pneumologické kliniky 1. LF UK a Thomayerovy nemocnice Martina Vašáková. Této těžké exacerbaci mohou postižení předejít hlavně tím, že přestanou kouřit a začnou se léčit. Při čtvrtém, tedy velmi těžkém stadiu nemoci totiž hrozí i srdeční selhání.

Onemocnění je diagnostikováno na základě spirometrického průkazu bronchiální obstrukce, přítomnosti respiračních symptomů a anamnézy inhalačních rizik. V počátečních stadiích ovšem CHOPN lidé zaměňují za astma, nebo její projevy ignorují.

V rámci léčby nemocný užívá bronchodilatancia, jelikož ta zvětšují průsvit průdušek. Tyto léky se mohou podávat inhalačně, v tabletách, ale i injekčně. V těžších stadiích je nutno inhalovat pravidelně léky s dlouhodobým účinkem, k tomu přistupuje dechová rehabilitace. Dále musí nemocný užívat léky, které rozpouští hleny a usnadňují vykašlávání jako jsou různá mukolytika (ACC, Bromhexin, Mucosolvan, Ambrobene), proti zánětu pomohou kortikosterodidy. Případná infekce plic se léčí nárazově antibiotiky, lékaři ale tady doporučují očkování proti chřipce a pneumokokovým nákazám. V pozdějších fázích nemoci musí být pacient občas připojen na kyslíkový přístroj, v těžkých případech je dokonce hospitalizován na JIP a intubován.

CHOPN nakažlivá není

„Chronická obstrukční plicní nemoc není nakažlivá nemoc, je to destrukce plíce. Člověk, který kouří nebo pracuje jako horník, či bydlí ve znečištěném prostředí podobném jako je Ostravsko, tak si znečišťuje plíce tisícinásobným větším počtem prachových částic, které zdravému člověku nic neudělají. Ovšem u pacientů, kteří mají k tomu vlohy, se začne nemoc postupně vyvíjet. Prostě po několika letech opakovaného vdechování jim prachové částečky začnou obrovsky vadit a tělo na ně reaguje tím, že začne ´ničit sama sebe´. Začne rozpouštět plicní sklípky, začne poškozovat průdušky a průdušinky – ten proces trvá dlouho a neustále se zhoršuje,“ popsal sled vývoje nemoci docent Koblížek.

Podle něj se ale „nakažlivost“ dá vztahovat na děti kuřáků, protože pokud rodič kouří v přítomnosti malého dítěte do osmi let věku, tak mu tím zároveň zvyšuje možnost, že v dospělosti může CHOPN onemocnět a to dokonce již v raném věku.

Léčba exacerbace je nákladná

Odborníci se shodují na tom, že léčba exacerbace CHOPN je velmi nákladná a stojí tisíce korun na pacienta. Přitom by šlo exacerbaci předejít vhodnou a hlavně včasnou léčbou. Nemoc totiž neumí medicína vyléčit, může ji ale zpomalit. „Proto potřebujeme ty lidi najít na počátku, kdy se to dá ještě ovlivnit,“ vysvětlil docent Koblížek s tím, že nemocné může odhalit plošný screening, který bude prováděn po dva roky ve 13 krajích celé České republiky.

„Jediný kraj, který není pokrytý, je Vysočina. Screeningu se zúčastní třicet pneumologů a více než 120 praktiků po celé republice. Mezi pneumology jsme hledali ty, kteří mají dokonalé přístroje na funkční vyšetřování plic a na Vysočině ji má pouze jediná nemocnice a ta je plně vytížená,“ řekl Koblížek.

Vybranému plicnímu lékaři rizikové pacienty k preventivní prohlídce vždy pošlou praktici. V pilotním projektu spoluorganizovaném Ústavem zdravotnických informací a statistiky, který podpořil Evropský sociální fond, jich chtějí odborníci najít sedm tisíc a díky nim zjistit, v jakých skupinách se jich vyskytuje nejvíc. Pro ně potom připraví preventivní program. Nemoc postihuje z 80 procent kuřáky, proto se zaměří hlavně na ně.

„Člověk, který splní rizikové faktory, jako je věk nad 40 let, kouření průměrně jedné krabičky denně po dobu deseti let, zadýchávání se při klidné chůzi do prvního či druhého patra, může přímo oslovit plicního lékaře zapojeného do projektu. Tedy i v případě, že se jeho praktický lékař projektu neúčastní,“ vysvětlil dále Koblížek. (Seznam zapojených plicních lékařů uveřejní ÚZIS a ČPFS na svých internetových stránkách).

„Při výsledku nás bude zajímat, že pokud je někdo ze Šumavy, tedy z nějakých čistších částí republiky, zda tam bude menší výskyt mezi pacienty v riziku, nebo ne. Ale řekl bych, že ano,“ dodal docent Koblížek s tím, že při podobné akci v Itálii, Dánsku a Velké Británii zachytili pneumologové toto onemocnění až u 35 procent účastníků.

Kontrola plic proběhne na stáncích ve vybraných obchodních domech

Pneumologové se pokusí zachytit pacienty s CHOPN navíc ještě při tradičním dnu otevřených ambulancí plicních lékařů ve všech krajích České republiky. Lidem zde lékaři zkontrolují plíce pomocí spirometrie. Přesný seznam ambulancí, kde dveře otevřou, je k nahlédnutí na www.copn.cz a www.pneumologie.cz. „Loni jsme při této akci vyšetřili 1 512 lidí a u 12 procent z nich jsme podezření na chronickou obstrukční plicní nemoc skutečně objevili,“ doplnil k akcím předseda Českého občanského spolku proti plicním nemocem (ČOPN) Stanislav Kos.

Kromě toho si lidé mohou nechat zkontrolovat stav plic i na stáncích ve vybraných obchodních domech v Brně (17. listopadu v Avion Shopping Park), v Ostravě (18. listopadu ve Forum Nová Karolina), v Hradci Králové (19. listopadu v Auparku), v Olomouci (20. listopadu v Galerii Šantovka a v Praze (21. listopadu v OC Nový Smíchov).

Česká pneumologická a ftizeologická společnost ČLS JEP (ČPFS) je odborná lékařská společnost, která řeší problematiku všech respiračních nemocí po stránce prevence, vyhledávání, diagnostiky i terapie. Zaměřuje se na CHOPN a další nemoci spojené s bronchiální obstrukcí, nádory dýchacího ústrojí, infekční záněty včetně tuberkulózy, intersticiální a granulomatózní plicní procesy, poruchy dýchání ve spánku, léčbu cystické fibrózy dospělých a další plicní nemoci.

Olga Böhmová